Zobrazují se příspěvky se štítkempsi. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempsi. Zobrazit všechny příspěvky

11. 5. 2013

Dočasné hlídání


Do dočasného hlídání (dočasky) jsou většinou bráni psi nebo kočky, kterým se hledá domov. Vím, že si říkáte - od toho jsou útulky, aby poskytly dočasný "domov" pro tato zvířata. To je sice pravda, ale realita bývá velmi často úplně jiná.

Jako příklad vezmu svou vlastní zkušenost z dočasného hlídání. A začnu obšírně...

Náš Tobi je z útulku OZ Túlavá labka, který se nachází v Banské Štiavnici, tedy na Slovensku. Na Slovensku panují, co se zvířat týče, úplně jiné poměry, než u nás v ČR. Zvířata tam jsou mnohými brána jako věc. Je tam možnost utratit psa bez mrknutí oka. Tento fakt, že se tam zvířata takto utrácejí, to beru hlavně jako kolaps a neschopnost slevenských veterinářů, protože zdravý pes v nejlepších letech, kterého přivede majitel k veterináři s tím, že ho chce nechat utratit, takového člověka by správně měl veterinář "vyhodit proskleným oknem". Proč? V zákoně je totiž paragraf, který říká, že zvíře je možno utratit až tehdy, kdy se majitel prokáže tím, že zvířeti hledal náhradní domov. Je to velmi smutné, že veterinář klidně utratí zdravého psa, shrábne peníze a zavolá si do čekárny "další"... (Pro porovnání - když přijdu k našemu veterináři, tak mě přivítá milá cedulka, která upozorňuje, že zdravé zvíře se v této ordinaci nikdy neutratí, takže to nemají majitelé ani zkoušet) Neříkám, že na Slovensku jsou všichni veterináři takoví, to určitě ne. Jsou veterináři, kteří spolupracují s útulky, dávají jim slevu nebo pracují na dluh, takže čekají, až si útulky najdou prostředky, aby práci veterináři splatili. Ale vzhledem k tomu, jak kolikrát áhadně mizí psi z některých karanténních stanic, aniž by měli jakoukoliv lhůtu pro to, aby se jim našel domov, je to opravdu do nebe volající.

A dostávám se k podstatě článku. Mnoho útulků vedou na Slovensku dobří lidé, dobrovolníci kteří se však nemohou roztrhnout a vzít si k sobě 50 psů. Takže se často hledá dočasné hlídání pro pejsky a kočičky, aby se třeba mohlo uvolnit místo pro dalšího psího nebo kočičího bezdomovce.
Tak se k nám dostala Škorica z OZ Túlavá labka :)
Byla to fenka, kterou nějaká "hodná" lidská duše vyhodila z auta a odjela. Když mi kamarádka přeposlala její fotografii, věděla jsem, že ji vezmu i vzhledem k tomu, že v té době bylo v útulku přeplněno.

Škoricu jsem přejmenovala na Angie a byla u nás skoro 4 měsíce. Během té doby jsem jí začala cvičit, socializovat s ostatními psy, lidmi, naučila se hygienickým návykům, začala jsem jí učit samotě. Mezi tím jsme jí hledali nový domov, který nakonec našla u Rožnova pod Radhoštěm. Do nového domova šla socializovaná, naučila se čistotě, naučila se u nás vycházet s kočkami, naučila se u nás sdílet domov s dalším pejskem :)
Mnohem lépe se hledá domov pejskům, kteří jsou naučení žít v bytě, kteří jsou naučení žít i s jinými zvířaty, kteří jsou naučení na jízdu autem, zvyklí na ruch města. Kdybychom ji nevzali z útulku, mohla tam být klidně dodnes.







Jeden z mnoha případů.

Někteří lidé jsou striktně proti dočaskám, protože podle nich je to zametání se psem. Říkají, že je lepší, aby byl pes v útulku a šel rovnou do nové rodiny, než aby šel do dočasky a potom zae do další rodiny. Že se tak vytváří zmatek v pejskově hlavě a on neví, kam patří. Ano, je pravda, že pes může chvíli smutnit, stejně tak jako smutní štěně, které se dostane do nové rodiny, kam ho přinesou po odebrání matce. Ale psi si velmi rychle zvyknou na novou smečku, když se jim dostane pozornosti, zaměstnání v podobě výcviku a výchovy a hlavně lásky. Když bude mít pes novou stabilní smečku = novou rodinu, nebude mít problém zapomenout na to, že byl kdysi na 3 měsíce kdesi v Brně na dočasce.

Hlavně pro mě je důležitější zachránit zvířete před utracením, než přemýšlet nad tím, jestli mu na pár dní neudělám v hlavě zmatek. Možná to zní neosobně, ale je to tak.

Důvody, proč jsou brána zvířata na dočasku jsou:
- útulkáči jsou po operaci a potřebují klid a péči pro zotavení
- fenky/kočky, které jsou březí a potřebují klid pro porod a výchovu mláďat
- špatný psychický stav psa, který nezvládá pobyt v útulku (buď kvůli velkému množství psů nebo kvůli teplotnm podmínkám, takoví pejsci psychicky strádají, nežerou, umírají)
- do dočasného hlídání se berou velmi často malá štěňata, kterým v útulcích, ale hlavně v karanténních stanicích hrozí nákaza nemocemi (parvovirózou, apod.), během zimy jim hrozí podchlazení, umrznutí
- do dočasného hlídání se berou pejsci, aby se uvolnilo místo pro dalšího pejska, který se třeba toulá po městě a hrozí mu odstřel nebo to, že ho srazí auto
- berou se také právě tuláčci, kteří se nevejdou do útulku
- pejsci/kočky velmi staří a nemocní, kteří se berou z útulku na dožití

Jsou útulky, které hradí náklady spojené s držením pejska (hradí krmivo, veterinární ošetření), jsou ale útulky, které si to nemohou dovolit, proto hradí náklady dočaskář.

Proč tento článek píši. Jednak pro vysvětlení tohoto pojmu, protože se mě často lidé ptají, co je to "DO", které se jim občas ukazuje u pejsků z útulků (hlavně u těch slovenských)
Teď už budete vědět, že DO = dočasná opatera (dočaska) :)
A také budete vědět, že je občas opravdu potřeba přidat ruku k dílu, otevřít srdce a třeba během zimy, když je venku - 15°C a vy máte v bytě nebo v domě volný kout, kam by se vešel na pár měsíců pelech a 2 misky, že byste ten kout mohli nějaké třesoucí se a mrznoucí psí nebo kočičí dušičce darovat. Protože vy se před těmi mrazy schovat můžete, vy si můžete obléct teplejší oblečení, můžete si dát čaj a nakonec pozorovat ty mrazy z okna a kochat se jaké obrazce vám to tvoří na oknech. Ale věřte, že útulkáčci se nemají možnost schovat, nemají možnost se zahřát teplejší bundou nebo teplým čajem. Oni nemají v mnoha případech ani možnost zahřát se aspoň pohybem, protože jsou 24/7 zavření v kotci.

Přemýšlejte o tom. A když už nemáte to místo nebo čas, abyste si vzali pejska na dočasné hlídání, popřemýšlejte, jestli si opravdu musíte koupit novou bundu, "protože ta moje už je úplně out" nebo jestli opravdu potřebujete nové zimní boty. Za ty peníze byste totiž mohli koupit třeba 2 psí oblečky, mohli byste přispět na slámu, která by se dala běham zimy pejskům do boudy nebo byste mohli koupit kobereček, kterým by se bouda dala zaizolovat.

Na stránce FB jsem našla krásný plakát, na němž stojí:
 ADOPTUJ - když nemůžeš adoptovat - DOČASKUJ - když nemůžeš dočaskovat - SPONZORUJ - když nemůžeš sponzorovat - ŠIŘ OSVĚTU - když nemůžeš šířit osvětu - SDÍLEJ

Proto každému, kdo vám bude tvrdit, že pro ty ztracené duše nemůže udělat nic, protože nemá čas nebo má tunu vlastních problémů, tomu člověku můžete dát hned 5 možností, jak by mohl pomoct. Ono totiž kolikrát 1 kliknutí na facebooku nestojí nic, jen vteřinu času. A ta vteřina může potom dát šanci na opravdový domov nebo záchranu života zvířecí duši.

night.shine







30. 4. 2013

Ochoz u Brna


Dva víkendy po sobě jsme byli v Ochozu u Brna. Na druhém výletě nás doprovázely moje kamarádky z gymnázia a flat coated retriever Fíbo :)
Tobi sice trošku ze začátku držkoval, protože Fíbo je hafan v rozkvětu, ale kromě jednoho poměření zubů, kdy oba skončili zamotaní do sebe v příkopě, nedošlo k ničemu vážnému :)

Náš Tobiš si totiž hlídá každého člena smečky, i toho, který "je mu jedno". No a Fíbo, jako správný retriever začal prohánět kachny a v jednu chvíli zmizel v lese, když pádil k potoku. Tobi ho hledal a běžel za ním a jak viděl, že se Fíbo vrací, tak se ozdováděl, měl hroznou radost, že se vrací. Jenže náš Tobi, ten když má takovou tu "mega" radost, tak u toho dělá zvuky, které zní, jako kdyby šel někomu po krku. Najednou se před nimi objevily vystouplé kořeny a stačila chvilka a Tobi narazil s tím svým zvukem do Fíba a už byly vidět zuby, protože u Tobiho opět zavládla panika :-D Tak se náš milý prcek pustil do potyčky se skoro 30 kg Fíbem :-D Mám psa poděsáka, opravdu, je to magor :)
Ale po zařvání "dost" toho nechali, podívali se na sebe, na nás, jak stojíme nad tím příkopem, kam se svalili, jak se kutáleli v sobě z kopečka. Po odvolání přiběhli k nám, Fíbo k Vendě a Tobi ke mně. Dostali pár povelů na koncentraci, postavily jsme je k sobě, aby se očichali a vše bylo zase v pořádku.

Na tomto příkladu bych chtěla ukázat, že co se týče různých potyček ve smečce, i v té náhodně a dočasně vytvořené, stačí opravdu v 90 % odtrhnout psy od sebe buď fyzicky nebo je vyrušit zvukem a oni toho nechají. Fíbo s Tobim se skutáleli do příkopu, kam by se nám špatně lezlo, takže stačilo zvukem přerušit potyčku a oni toho nechali, i když jsme je nemohli odtrhnout ručně. Došlo mezi nimi k nedorozumnění a oni měli potřebu si to vyříkat. Zbytek cesty proběhl v pohodě, šli vedle sebe, Tobi Fíba pořád kontroloval, jestli zase někam neběží, jeli spolu domů autem.

Samozřejmě se může stát, že se do sebe psi pustí a skončí to zakousnutím, ale ve většině případů se to nestane. Vše je o majiteli a o jeho zásahu, o jeho koncentraci na psa.

V polovině procházky jsme si sedli "na farmě", kde nám slečna naúčtovala místo 4 kofol a tatranky 4 kofoly, tatranku a 3 svijany :-D A nikomu nebylo divné, že jsme platili 150 kč. No, ještě, že jsme si toho nakonec všimli :-D Stane se...

Vyvrcholení prochajdy byly kozy, které byly u farmy... Na přístřešku stála koza, která začala po chvilce, co jsme přišli, přežvykovat. A já si říkám, že koza je přežvýkavec, stejně jako kráva, a že určitě má stejné procesy v trávení jako kráva. Samozřejmě jsem si takové zjištění nenechala pro sebe a tak jsme se asi 15 minut bavili na pozorování procesu ruminace u kozy. Jde o to, že koza přežvýká sousto, polkne ho a asi po 30 vteřinách jde vidět, jak se jí krkem vrací do pusy sousto nové :-D Je to maličkost, ale chechtali jsme se a oslavovali každou novou vlnu jak malé děti :)

O tom to je, ne? Těšit se z maličkostí, krás a zajímavostí, které nám život ukazuje a předkládá ;)

Pár fotek, které nafotila Vendula (http://flatik-fibo.webnode.cz/) najdete u článku na mém FB, protože mi z neznámého důvodu nejdou vložit do článku :)

night.shine

16. 4. 2013

Přerušení nežádoucí činnosti

Ve chvíli, kdy si přivedete domů pejska, naučte ho zákazový povel "ne". Je to povel stejně důležitý jako každý jiný, je to povel, kterým můžete nastolit daná pravidla a řád, je to povel, po jehož správném vykonání následuje odměna.

Povel nekřičte, ani nešeptejte. Pevně a důsledně vyslovené "ne" je totiž 100x lepší než: "Ale Azorku, no tak, už to nedělej, protože..." Víte, co si z takového přemlouvání pes vezme? Jedno velké nic... Pokud ale zase na psa zařvete tak, že se bude plazit po zemi a udělá louži, taky to není dobře.
Tento povel má za úkol přerušit nežádoucí činnost a při splnění tohoto požadavku musí přijít odměna v podobě slovní pochvaly nebo pamlsku. Učte tento povel od prvních chvil. Přerušujte jím nežádoucí chování jako je afektivní skákání, trhání věcí, okousávání. Pokud pes přestane dělat to, co se vám nelíbí, odměňujte.

My posilujeme tento povel tak, že položíme před Tobiho pamlsek, dáme zákazový povel "ne" a Tobi si dobrotu nesmí vzít, dokud mu to nedovolíme. Je tak soustředěný i na nás, což poté umožňuje lepší práci v terénu. Je totiž dobré, aby vás váš pes vnímal a vy ho tak máte pod kontrolou i mimo jeho teritorium.

Výše zmíněné situace jsou ty obyčejné, u kterých nejde "o život". Nyní popíšu, jak přerušit nežádoucí činnost a posílit zákazový povel u psů, kteří tolik nevnímají, když např. vidí jiného psa a chtějí zaútočit, když jsou to psi agresivní na lidi. Takoví pejsci mohou kolikrát být vázáni na majitele jak chtějí, ale ve chvíli, kdy uvidí objekt své nelibosti, mozek jim přepne do módu "nevidím, neslyším, soustředím se jen na svůj cíl" a tento mód se musí prostě restartovat a vrátit mozek do klidného stavu.

Já pro tento restart používám svazek klíčů. Když jsem začala Tobiho učit být v přítomnosti jiných psů, v jedné ruce mám vodítko a v té druhé mám klíče. Klíče dělají zvuk, který dokáže rozehnat i 2 psi, kteří se do sebe pustili. (pokud nejde vyloženě o boj na smrt) Osvědčilo se mi to v situaci, kdy Tobi vyjel po psovi od tchánů a neměl na sobě náhubek. Vzala jsem prostě klíče od amnžela, které jsem měla po ruce a hodila jsem je mezi ně, Tobi se vylekal a utekl. Pokud se potom opět po Bennym třeba ohnal, hodila jsem klíče jeho směrem. Časem stačilo k převýchově vzít klíče do ruky a při náznaku (naježená srst, zavrčení, příliš upjaté a strnulé pozorování) zacinkat svazkem a Tobi se uvolnil. Přestal dělat to, co jsem nechtěla a v té chvíli jsem ho pochválila. ukázala jsem mu, co nechci, aby dělal, a že za klidné chování dostane odměnu.

Pokud se vám někdy stane, že se váš pes pustí do rvačky, snažte se být klidní, vběhněte ke psům bez křiku a mávání ruk a odtáhněte je za ocas nebo za zadní nohy. Většina psů se okamžitě zklidní. Pokud budete v pohodě i vy, snažte se psy přivázat na vodítko, pokud máte náhubek, nasaďte jim náhubky a přiveďte je znovu k sobě. A situaci opakujte, dokud nebudou vedle sebe klidní. Jsou psi, kteří se bijí různě. Někde jsem viděla dokument, že pitbullové mají stisk tak pevný, že dostanou jakoby křeč. Potom stačí oba psy chytit, držet je a čekat, až tak křeč povolí, potom jak se pustí, je třeba je od sebe odtáhnout, aby se nezakousli znovu. (Pokud toto čte nějaký majitel pitbulla a je to špatně, omlouvám se, píši, co jsem se dočetla a viděla v dokumetech :)) I v takovém případě je třeba zachovat chladnou hlavu a hlavně neječet, nepřidávat žhavé uhlíky do ohně. Mnoho psů nemyslí rvačku smrtelně vážně, jen si chtějí vytyčit nějaká pravidla, ukázat si své postavení v dočasné smečce a jít dál.

Jestli máte problémy se svým psem, trénujte proto zákazové povely, odměňujte hezké a klidné chování, vyzkoušejte klidně klíčovou metodu a používejte ji jako prevenci. Pamatujte, že ani při hodu by se klíče neměly vašeho psa dotknout, mají ho jen vyrušit z toho špatného a v tu chvíli je řada na vás, abyste si ho zavolali a odměnili, že nežádoucí činnosti zanechal :)




Tobi a Benny po 4 denní převýchově - dosáhli jsme cíle - Tobi nemusel mít náhubek :)


night.shine

7. 4. 2013

Strach kompenzovaný agresivitou

Strach u psů je v dnešní době velmi rozšířený. Je také pravdou, že strach, mohou ve svém psovi pěstovat právě ti, kdo ho mají vést k sebevědomí - majitelé psa.

Začnu u malých plemen (čivavy, jorkšíři, apod.).

Tito psi jsou původně lovecká plemena, ať se vám to líbí nebo ne, ať tomu chcete nebo nechcete věřit.
Teriéři, čivavy, tito malí psi byli vyšlechtěni za účelem lovu malých škůdců (potkani, krysy ve stájích), větší teriéři byli šlechtěni pro podíleníse na lovu lišek, jezevců. V každém případě to mají být psi sebevědomí, schopni dát najevo, že ochrání třeba i svého pána, nadšeni pro různé sportové aktivity.
Místo toho dnes na ulici potkáváte psy, kteří jsou oblékaní jak panenky, většinou v náručí, protože přeci si můj pejsek neošlape ty parádní botičky, které jsem mu koupila nebo přece se nesmí moc unavit chozením.
Lidé si neuvědomují, že když tato plemena vznikala, byli jejich zástupci venku 24/7 a místo pelíšku se na noc zahrabali do sena v maštali, kde měli lovit hlodavce. Žádné papučky a žádné oblečky, pokud se neocitli u nějaké královské rodiny.

Mnoho lidí nemá rádočivavy a jorkšíry (nebo i palácové psíky, bišonky) obecně společenské psy. A důvodem je to, že jsou uštěkaní, útočí nejen na lidi, ale hlavně na psy.
Z 90% je to chyba majitelů. Tyto psy si pořizují většinou ženy, které si je ale pletou s dětmi a panenkami. Určitě jste zažili chvíli, kdy si kráčíte se svým psem po ulici a naproti vám jde paninka s čivavkou a jakmile vás paní/slečna uvidí, začne hysterickým hlasem volat: "Chyťte si toho psa, ať tomu mému neublíží!" Aby toho hysterčení a paniky (kvůli ničemu) nebylo málo, okamžitě svou čivavku chytne do náručí a začne ji konejšit "To nic, zlatíčko, maminka tě nedá."
Musím vám říct, že když takovou situaci pozoruji, vypadám s Tobim takhle:



Tento obrázek velmi přesně vystihuje můj postoj k tomu, jak se v tu chvíli cítím. Nechápu :-D Opravdu nechápu tu paniku, která se bez rozumného vysvětlení, točí v hlavách žen, které takto ochraňují psa. Nemělo by to být naopak?

Pes není dítě, pes není panenka, která se při styku s jiným psem rozpadne... Přesně tyto čivavy a jorkšíři jsou ti nejubožejší psi, kteří mají na prvním místě sebe, potom někoho, kdo je ochrání, když bude zle. Rozmlazlení a vystrašení.
Můžete nebo nemusíte věřit na to, že člověk vydává vibrace a rozesílá energii, kudy chodí. Já vám dám důkaz. Malí společenští psi, když se narodí, nerodí se se strachem z jiných psů. to, že si štěně lehne při styku s novým, starším psem na záda a ukáže mu bříško, to je normální stav v hierarchii. Dává mu najevo, že je mladší a přijímá to, že je pod ním a nechce mu způsobit žádné ohrožení, jen si chce hrát nebo se jen očichat a jít dál. Proto si starší pes štěně očichá a i většina psů, která je ostřejší vůči jiným dospělým psům, nechá štěně být nebo si s ním pohraje. Je to totiž štěně, jediné vibrace a emoce, které vysílá při styku je submisivita. Není to strach, je to podřízenost a vědomí toho, že je mladší. Je to přirozenost. Proto je nesmírně důležité, abyste už od první chvíle, co si přivedete domů štěně, vyhledávali psi různého věku, velikosti a pohlaví a socializovali vašho prcka co to dá.

Během socializace se musíte naučit být klidní. Pamatujte, že pes vás následuje a jak se cítíte vy v různých situacích, on to přebírá od vás. Jak? Pomocí vodítka, pomocí polohy těla, pomocí výšky a vibrací v hlase. Váš pes se učí reagovat na lidi, auta, ostatní psi od vás.

Buďte klidní, musí z vás vyjadřovat jistota, klid, musíte vysílat pohodu a klidné vibrace, které při styku se druhým psem dávají klid i vašemu psovi. Když jste při setkání s druhým psem nervózní, cukáte vodítkem druhého psa, vedete ho tak, že je vodítko napjaté, váš pes přebírá vaši napjatost a nejistotu od vás. Přebírá od vás VÁŠ strach, který si váš pes vykládá jako hrozbu. "Moje panička se bojí, a když se bojí, tak napíná vodítko (1. asociace), bojí se, když vidí psa a tehdy to vodítko napne (2. asociace), to znamená, že se i já mám bát toho psa, protože vodítko je napjaté a to znamená, že se panička bojí (3. asociace)". Co z toho plyne? Pokud vysláte zprávu do okolí "bojím se, co se stane, když se můj a ten cizí pes setkají" první, kdo to zachytí je váš pes, který si spojí setkání s dalším psem jako situaci nepříjemnou, obavami vyplněnou.

Protože sebvědomý pes, ten nemá potřebu se rvát, ten ví, že jeho pán je v klidu, a proto ten druhý pes není hrozbou, ale jen objektem, se kterým se pozdraví a jde dál.
Problém je v tom, že když se psi k sobě dostanou, sebevědomý vycítí nejistotu, strach, vzrůstající agresivitu druhého, nejistého psa - tehdy stačí pohled a rvačka je na světě. A v 90% je rvačka vyvolána právě tím slabším a nejistým psem, který má v sobě nakupené ty špatné emoce, strach, nejistoty a obavy a potřebuje je ventilovat. Strach se mění na agresivitu.

Agresivní, bázliví a nepoddajní jedinci ve smečkách psů nemají šanci na přežití. Pokud se objeví ve smečce pes, který je vystrašený, nejistý a tím pádem nestabilní a je možnost, že bude agresivní, smečka ho zabije, v jeho lepším případě vyžene. Protože nikdo nemá zájem o jedince, který bude dělat problémy.

Jak tedy při setkání postupovat, pokud již máte problémového psa?

Vy jste vedoucí smečky, vy jste alfa, která vysílá jako první informace do okolí. Proto vy musíte být ti klidní, vyrovnaní a uvolnění. Pokud uvidíte cizího psa, řekněte si klidně nahlas: "Vše je v pořádku. Jdeme se pozdravit." Vodítko mějte povolené, ve chvíli, kdy váš pes začne tahat, aměňte směr od druhého psa. Nikdy nenechejte vést vašeho psa! Váš pes musí být v každé chvíli koncentrovaný na vás, i kdyby před vámi stála hárající fena. Vy musíte být středem vesmíru, dokud to po psovi vyžadujete. Jen tak budete mít situaci pod kontrolou. Protože jak na vás pes nereaguje, nemáte šanci takové situace zvládat.Klidně dejte páníčkovi, který se s druhým psem blíží, vědět, že potřebujete chvilku, než se váš pes uklidní. K cizímu psovi se vydejte, až bude váš pes klidný, stejně jako vy. Žádné afektivní chování! (pamatujte, že i přehnaná radost se může změnit ve rvačku, a když se vidí 2 psi, vrtění ocasem může znamenat, že se těší, až se pobijí)

Když jsou již psi u sebe, moc na svého nemluvte, jen pozorujte jeho tělo. Při prvních známkách ztuhlosti, napjatosti, zježení se psa otočte a kráčejte pryč. Třeba jen pár kroků a jak si získáte jeho pozornost (např. cvikem poslušnosti), můžete se vrátit. Když bude pes v klidu, pochvalte ho za hezké chování při setkání. Musíte vystihnout tu chvíli, kdy je hodný, hezky a v klidu se očichává. Pokud se opět začne ježit, znovu se otočte a beze slova s ním odkráčejte. To, že se pes ježí, ztuhne, napne tělo, to je první známka toho, že bude útočit, vysílá v tu chvíli nejisté a negativní emoce ke druhému psovi.

Buďte po celou dobu klidní, pamatujte si, že vaše nervozita třeba i z neúspěchu, je to nejhorší, co můžete v tu chvíli dělat. Pokud budete nervózní a deprimovaní, jen podporujete ty špatné emoce ve svém psovi. Proto tyto situace a práce s bázlivým psem vyžaduje klidnou hlavu a mysl. Radost při správném chování, klid při stresové situaci. Pokud budete se svým psem měnit směr, abyste ho uklidnili, berte to i možnost pro zklidnění svých emocí. Žádná frustrace, žádné znepokojování, žádné vyčítání si. Nic takového!

Pokud víte, že by váš pes mohl i kousnout, nechte ho všude nosit košík, budete klidnější a vytváříte tím možnost, setkávat se s každým psem. Je totož velmi důležité řešit tento problém tím, že budete psa dostávat do situací, ve kterých chybuje a jedná špatně. Jen tak přijde náprava. Naučte ho získávat si snadno vaši pozornost a vyražte do parků ,kde víte, že potkáte hodně psů. Ozbrojte se trpělivostí, klidnou myslí, hromadou pamlsků a setkávejte se se psy. Při hezkém chování, pochvala, při náznaku agresivity, beze slova otočka o 180 stupňů a jde se znovu. Buď se stejným nebo jiným psem. Nic nevzdávejte, ale učte svého psa, co je a není správné. Vy jste jeho učitel, vy mu musíte dát jistotu a sebevědomí.

Jestli budete mít možnost, domluvte se na setkávání s různými lidmi, kteří mají vyrovnané psy, a kteří budou ochotní vám pomoct. Pamatujte, že opakování je matka moudrosti a pozitivní motivace je 100x lepší, než frustrace a snaha o předělání psa tím, že budete protivní a nervózní víc, než on sám.

V příštím článku vám popíšu, jak pracuji přímo s Tobim a co všechno už spolu dokážeme :) Pokud budete mít nějaké dotazy, na které jste nenašli odpověď v článku, můžete mi napsat mail: ladynightshine.blogspot.cz@centrum.cz

night.shine

4. 4. 2013

Tobi - úvod

Založila jsem nový štítek s příznačným názvem: Tobi.

Kdo sledujete můj blog, tak víte, že Tobi je náš čtyřnohý kamarád z OZ Túlavá labka v Bánské Štiavnici. Pokud si chcete přečíst jeho příběh, podívejte se na článek, který jsem nedávno sepsala tady na stránkách.

O čem jsem doposud moc nepsala, je Tobiho problém, se kterým se potýkáme.

Tobiho našli jako malinké asi 2 - 3 měsíční štěňátko v zimě u obchodu. Stál tam sám a čekal, až ho někdo zachrání. Co s ním bylo předtím, to nikdo neví. Proto se už nikdy nedozvím, jestli byl mezi 5. - 6. týdnem, v období nejdůležitějšího získávání sociálního chování, s matkou a sourozenci. Kdo ví, třeba už ani nebyl s matkou, třeba v tom období už cestoval sám po městě.

Že má Tobi trošku problémy se strachem, to jsem zjistila hned 2. den, kdy se poprvé setkal v uzavřeném prostoru s manželem. Po příjezdu byl se mnou doma a byl v naprostém klidu, snažil se nahánět Mimi, takže jsme od prvního večera cvičili poslušnost, protože to bylo zapotřebí. Ustlal si sám na zemi všechny polštáře, které našel a usnul.Když přišel manžel domů, vyplaval na svět Tobiho první problém: nejistota a strach z mužů. Před manželem se schovával a krčil se. Naštěstí, my jsme lidé mírní a klidní, takže během pár dní byli dvojka, jak se patří.

Tobi neměl problém s jízdou v autě, ve vlaku, v autobuse, v MHD. Na ulici je ostražitý, ale ne bázlivý.

Strach z mužů v sobě má pořád, ale je to spíše strach z hlučných a velkých lidí. Když k nám přijel na návštěvu tchán, musela jsem víc jak hodinu s Tobim chodit z místnosti do místnosti, aby se oťukal a přestal ho vnímat. Itak ležel pod stolem a při každém pohybu tchána začal štěkat. Po 2 letech už dokáže být s tchány v místnosti a ležet v klidu u jejich noh... Stačí však prudký pohyb nebo výkřik a hned vše komentuje štěkáním.

Od prvního dne jsme s Tobim chodili do parků a vyhledávali pejsky, aby se Tobi otrkal a prošel si náležitou socializací s pejsky obou pohlaví a všech velikostí. Hned ze začátku se však stranil větších smeček. Když k němu přišel 1 nebo 2 pejsci, bylo vše v pořádku. Jakmile přišlo pejsků víc, Tobi se schovával a chtěl pryč. Pamatuji si na ty hodiny, kdy jsme procházeli schválně kolem větších smeček pejsků, aby si zvyknul. Ale nezvyknul si nikdy. I na cvičáku, když měli pejsci "rozchod" před a po cvičení, Tobi se držel u mě, občas poodběhl, když se nějaká fenka odloučila od skupinky, ale když se k ní vracela, otočil se a šel zase ke mně.

Jednoho dne se mi po něm navíc několikrát proběhl afghánský chrt. Šli jsme si po parku a z ničeho nic se přiřítil pes který si sice chtěl hrát. Ale jeho 30 kg s Tobiho tehdy ještě štěňěcími 6 kg, to se opravdu nedá porovnávat. Majitelé chrta se smáli, já jsem se marně snažila psa odehnat a kňučícího Tobiho dostat pruč. Až už jsem celá zoufalá zařvala na majitele, že jim jejich psa budu nucena odkopnout, protože tensi pískot Tobiho užíval a opravdu ho to rozdovádělo ještě víc. Teprve tehdy si majitelé psa odvolali. Tobi to odnesl nataženým svalem a měsíčním kulháním.

Od té doby ale začal vrčet na psy a jednu dobu dokonce i na větší feny. Není to agrese s cílem zabít, protože jde kolem cizí pes, který ho může sesadit z pozice. Je to vrčení ze strachu.
Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem přišla na to, co se vlastně děje. Poznala jsem to na Slovensku, když si mě začal zuřivě bránit před Bennym, pejskem, kterého mají tcháni. Když mě Benny přiběhl přivítat, Tobi na něj skočil a začal mrmlat, vrčet, třást se. Přitom Benny na něj nevěřícně koukal a nechápal, co se děje.
Je to strach. Strach z toho, že toho pejska, kterého si hladím, budu mít radši, než Tobiho. Obavy, které si kompenzuje tím, že je agresivní. Je to i žárlivost, protože stejně jako mě si dokáže během minuty hlídat fenku, kterou náhodou potká v parku a přiblíží se k ní jiný pes.
Není to procházka růžovým sadem, protože člověk musí změnit přístup k pejskovi, který má takový problém. Nikdy totiž nemůžu vědět, na jakého psa Tobi zaútočí, protože někdy má strach i z velkých fen a dokáže i během hry okamžitě obrátit o 180 stupňů, pokud se stane, že ho fena nějak povalí, že se začne cítit v nebezpečí.

Nic nevzdáváme, protože jsme si k sobě Tobiho už jednou vzali a proto vše, co ho trápí a neví si s tím rady, vše řešíme. Je pravda, že jsme udělali pár chyb a Tobi je na nás hodně fixovaný. Nemá problém být 8 hodin o samotě, když jsme v práci a ve škole, ale když je s námi, položil by snad i život, aby nás ochránil před jakýmkoliv psem. Je hezké, když si váš pes chrání, ale ta ochrana by měla přijít, když je potřeba. nesmí v ní být žárlivost, ale zdravé sebevědomí, kdy se postaví pes za svého pána.

V následujících článcích bych se s vámi chtěla podělit o všechny své zážitky z převýchovy Tobiho. Podělím se s vámi o své cíle, které si při každé převýchově vytyčím snažím se jich dosáhnout. Někdy úspěšně, jindy musíme slevit. Ale vše má svůj čas a i malý pokrok je důvod k oslavě a radosti. Popíši každý krok, který jsme podnikli a podnikáme, jak řešíme různé situace, jak cvičíme nápravu i doma bez psů, jak se k Tobimu chováme ve vyjatých situacích a jak jsme změnili přístup celkově od chvíle, kdy nám došlo, s jakým problémem se Tobi v sobě pere. Pokud se mi bude dařit, občas natočím nějaké video nebo se budu snažit aspoň dokumentovat náš postup fotografiemi :)

night.shine

4. 3. 2013

Venčení pejsků - Praha, Brno

Chtěla bych si tady tak trošku zpropagovat svoji nabídku, pokud dovolíte. Protože musím něco jíst a peníze mi moc do kapes netečou :)
Proto pokud budete vědět o někom, kdo bude potřebovat venčit pejska hlavně v okolí Praha 8 a Praha 6, prosím, ať se mi ozve :) O víkendech jsem schopná venčit i hlídat pejsky také v Brně!

S pejsky to umím, mám zkušenosti nejen s vlastním pejskem, ale i s cizími. Takže u mě budou pejsci během procházek jako v bavlnce. Může se jednat jak o dlouhodobé venčení, kdy bych docházela venčit pravidelně nebo i jednorázové. Bydlím v pronájmu, kde nemohu hlídat pejsky, ale mohla bych hlídat u majitelů doma. Výpis TR bych si samozřejmě obstarala a součástí by byla smlouva, aby byli majitelé klidní a měli jistotu, že je nevykradu.

Co se týče ceny...
Projela jsem několik stránek na venčení a po úvaze jsem se rozhodla pro 100 kč/hod. na venčení/hlídání.
Při dlouhodobějším hlídání (např. půl dne, apod.) se na ceně domluvíme.

Pokud budete mít zájem, prosím, pište na mail ladynightshine.blogspot.cz@centrum.cz nebo do komentářů.

night.shine


27. 2. 2013

Než si domů přivedeme štěně...

Dnes článek o tom, co vše je dobré vědět a pořídit si, než si domů přivedeme nového psího kamaráda. Zaměřím se hlavně na pejsky s průkazem původu, v dalším článku se bud věnovat pořízení si pejska z útulku.


Souhlas rodiny
První, na co je dobré pamatovat, aby pejsek přišel do příjemného prostředí je to, že s pořízením štěněte musí souhlasit celá rodina. Je velmi nezodpovědné vzít si pejska někomu na truc. Jsou z toho hádky a problémy ve vztazích a toto napětí a špatné vibrace, které se šíří domem či bytem, mohou velmi negativně ovlivnit vašeho pejska. Proto pokud chcete pejska, musí to být rozhodnutí všech.



Výběr plemene
Když už jste se shodli na tom, že si pejska vezmete, sedněte si nad atlasem psů a studujte. Sepište si s rodinnými příslušníky nebo s partnerem, se kterým si pejska pořizujete, jaké chcete plemeno. Pokud se domluvíte na plemeni, sežeňte si knihy, podívejte se na diskuze na internetu, obvolejte a obepište chovné stanice, aby vám poradily, jak se pejsek chová, jaký je jeho charakter.

Toto je velmi důležité, protože pokud se vám líbí německý ovčák, ale jen proto, jak vypadá a přivedete ho do rodiny, která je pohodlná a málo aktivní, může se stát, že vám pejsek časem zdemoluje byt, protože nebude mít dostatečnou fyzickou a psychickou aktivitu a bude se nudit.

Proto zvažte, jestli chcete pejska "gaučáka" nebo chcete aktivního psa, psa na hlídání, psa na sporty. Pokud  jste sami spíše "gaučový" typ, vemte si menšího pejska z řad společenských plemen (čivava, bišon). Ale zdůrazňuji, že i tato plemena potřebují pohyb, potřebují výchovu a vedení, potřebují zaměstnat. Každý pes se potřebuje hýbat. Společenským pejskům stačí třeba kratší procházky a doma pár minut na výcvik, nějaká hra na uvolnění a jsou spokojení. Ale samozřejmě i s těmito pejsky můžete navštěvovat cvičáky, skládat s nimi zkoušky z poslušnosti, chodit s nimi na agility a podnikat různé výlety. Nebudou zvládat třeba tak obrovskou fyzickou zátěž jako větší plemena, ale nuda s nimi určitě nebude. Mnoho dnes společenských plemen bylo původně vyšlechtěno např. k lovu potkanů a krys, takže výdrž určitě mají :)

Pokud chcete s pejskem absolvovat výcviky ve služební kynologii a máte na to čas a nadšení, pořiďte si německého ovčáka, dobrmana, rotvajlera, pitbulla a jim podobná plemena. Z takových pejsků budete mít skvělé obranáře a hlídače a přesně tito pejsci potřebují jak psychickou, tak fyzickou zátěž a to téměř neustále.

Dále si můžete pořídit pejska loveckého, na to jsou perfektní ohaři, teriéři (a to jak malí, tak velcí), retrieveři. S nimi budete ale také muset hodně chodit po venku a bavit je. Ať už loveckými výcviky nebo aportováním, vymýšlením různých her a činností, apod.

Charakter psa
Zabývejte se také charakterem psa. Jsou plemena, která člověka berou, ale moc ho nepotřebují k životu (např. kavkavzský ovčák, který byl vyšlechtěn pro hlídání a bránění stád). Nechci tím říct, že by člověka úplně ignoroval, ale jsou to psi s osobností a pokud s nimi chcete žít, musíte kázat, že vy jste vůdce smečky. takoví pejsci nebudou nikdy moc ochotně skákat přes překážky nebo hopsat šíleně za míčkem, ale skvěle vás budou hlídat a budou věrnými společníky. Někteří psi, kteří byli v minulosti vyšlechtění pro boj s jinými psy nebo byli používaní pro boj s jinými zvířaty, mohou být vůči jiným psům nebo zvířatům dominantní. Zvažte i tuto možnost, pokud máte doma již jiné zvíře. I takoví pejsci mohou bez problémů žít ve smečce, ale musíte jim dát jasná pravidla a vedení. Pamatujte také třeba na to, že pokud bydlíte v panelovém domě, kde jde slyšet přes 4 stěny povídání si sousedů, nikdo nebude nadšený z uštěkaného teriéra, který má v povaze hlásit vše (pro něj) neobvyklé :)

Umístění psa
Popřemýšlejte také nad tím, jestli máte pejska, který bude v bytě nebo pejska, který bude venku. Určitě nemůžete strčit do kotce takového pitbulla nebo staforda, který by kvůli krátké srsti brzy umrznul. Stejně tak bude například malamutovi nebo již zmíněnému kavkazákovi lépe na zahradě, kde bude mít svoji boudu, kam se bude moc jít v klidu prospat, v létě v ní nalezne úkryt před sluncem. Nemyslete si, že kotec s boudou pro psa je týrání. Některým plemenům to tak nejlépe vyhovuje. A pokud nejsou v kotci celý den zavření, mají pohyb po zahradě, procházky a pozornost pána, jsou nejspokojenější a naplnění.

Finance
Kromě časových možností a umístění pejska, zvažte také finanční stránku. Velký pes toho více sní, v období dospívání jej musíte krmit speciální stravou nebo speciálními krmivy. U opravdu velkých plemen musíte chodit na vyšetření DKK, musíte pro pejska zajistit kloubní výživu. Také pytel krmiva, vydrží u malého plemene delší dobu, než pytel u velkého plemene. Je lepší také počítat, že váš pejsek může onemocnět. Můžeto být třeba jen maličkost, ale léčba některých nemocí vás může přijít na několik tisíc. A utracení není vždy vhodné a pro mě je to jen zbavování se "problému". Proto si musíte uvědomit, že sjte za psa zodpovědní v jeho zdraví i nemoci a pokud nemáte prostředky nebo nejste ochotni do léčby psa nic investovat, nepořizujte si ho. Pro psa, který onemocní a vy ho proto necháte utratit nebo ho vrazíte do útulku, je to zrada...

Pokud jste vše zvážili, máte jasno v plemeni, v umístění, máte vybranou chovatelskou stanici už nebudete potřebovat mnoho.

1) pelíšek - pokud je pes v bytě, je určitě dobré mít, aby měl své místo, kam mu nikdo jiný nemůže, kam si  může jít odpočinout
2) miska na jídlo a pití
3) krmivo pro pejska - opravdu kvalitní chovat. stanice vám poradí, které granule kupovat, jak pejska krmit; nejprve budete krmit stejnou značkou, kterou dostával pejsek u původních majitelů, potom budete moc postupně přejít na značku, kterou si vyberete (pokud vybíráte granule, doporučuji super-prémiová krmiva s co nejmenším obsahem obilovin - pes není králík - a jiných srágor)
4) obojek, postrojek, vodítko - kupte si za začátku pevné vodítko, lépe se na něm pejsek učí chůzi u nohy, natahovací vodítka nedoporučuji u velkých plemen a u psů s obojkem, neustálý tlak a tah způsobuje, že pes více na vodítku tahá
5) náhubek - pokud budete cestovat veřejou dopravou nebo jste v městě a pejska budete pouštět na volno; přepravka - pro menší pejsky, kteří tak nemusí mít ve veř. dopravě náhubek, hodí se také v autě
6) hračka - je fajn, když dáte hafanovi nějakou hračku, kterou si získáte jeho pozornost a zmenšíte tak jeho počáteční smutek po domově a původní smečce, hrou se uvolní napětí a odplaví smutek a lépe
se tak provalí zdi mezi vámi a pejskem
7) pamlsky na pochvalu - doporučí vám chovatel, já mám dobré zkušenosti se sušeným masem a psími piškotky (pokud nechcete mít plné kapsy drobků, kupte si pamlskovnici)
8) očkovací průkaz, pejskův rodokmen - dostanete od chovatele
9) mějte již před příjezdem pejska vybraného veterináře, ptejte se známých, čtěte reference v diskuzích, zjistěte si kontakty a také kontakty na ambulance, které jsou vás ochotné přijmout i o půlnoci
10) voliéra s boudou - pokud budete mít pejska venku, můžete se podívat jak by měla správná bouda vypadat a kolik měřit, můžete se mrknout například tady


A pamatujte, to nejdůležitější je trpělivost, výchova, láska, pozornost a NIKDY nesmíte zapomenout sáček na hovínka ;o) Mnoho lidí nemá pejskaře rádo právě kvůli neposbíraným výkalům a zaneřáděným chodníkům. Pejska si berete a přebíráte za něj plnou zodpovědnost. Součástí toho je i uklizené hovínko.

Přeji vám hodně krásných chvil s vašim pejskem, pokud budete mít nějaké dotazu, ptejte se tady v komentářích nebo pište na mail ladynightshine.blogspot.cz@centrum.cz nebo na zeď na mé FB stránce
http://www.facebook.com/ladynightshine.blogspot.cz  :)


night.shine



Pokud se chcete podívat jak může vypadat výbava třeba u majitele, který má flat coated retrievera, podívejte se na tuto stránku, http://flatik-fibo.webnode.cz/nase-vybava/ na které píše má kamarádka Vendula.

15. 2. 2013

Každý bobek chce někam patřit...


Buďte ohleduplní ke svému okolí! Když se rozhlédnu po Praze i po Brně, nestačím se divit, jací umí být lidé čuňáci. Uprostřed pokoje byste také psí hovínko nenechali, tak proč nezvedáte hovínko VAŠEHO psa uprostřed chodníku? Víte, kolik parazitů se může ve výkalech usídlit, jakými nemocemi se mohou vaši psi a také vy nakazit?

Sníh nerozmočí a nerozpustí hovínka vašich psů, tak běžte do obchodu, kupte si za 10 korun 50 sáčků a uklízejte na ulicích po svých psech! Mnoho měst má mnoho košů, u kterých jsou k nabídce sáčky nebo papírové pytlíky.

V poslední době se po celé ČR začaly objevovat zprávy o otravách psů. Po celé ČR! Mnoha lidem vadí psi a nepořádní majitelé, kteří nezvedají výkaly svých psů k této náladě a nenávisti jen přidávají. A jak to dopadá? Opět a zase to odnesou pejsci.

night.shine






14. 2. 2013

Relax pro psy - masáže

Další článek ze série "O psech se psy". Dnes na téma velmi příjemné, když máme toho Valentýna ;)

Nejen lidé, ale i zvířata mají velmi rádi dotek. Člověk se rád mazlí s jiným člověkem, také psi si rádi v rámci smečky dokazují různými gesty a dotyky náklonnost. A sami víte, že člověku dělá velmi doře, když hladí psa, kočku nebo jiné zvíře. Dotek a hlazení zvířete, to je pro člověka uklidňující činnost. Vědci zjistili, že hlazení psa nebo kočky nám pomáhá relaxovat, uklidňuje nás, tiší naše úzkosti, snižuje hladinu stresových hormonů. Četla jsem také článek o tom, že lidé, kteří se během zkoušek mazlí s pejskem a hladí ho, jsou klidnější a lépe se jim díky tomu učí (a to můžu potvrdit) :)

Proto také vznikl obor canisterapie, což je vlastně léčba dotekem a léčba za pomocí pejsků (samozřejmě jsou i léčby pomocí koček, koní, apod.). Protože i člověk, který je nemocný ať už psychicky nebo fyzicky se uklidní při doteku a vycítění klidu zvířete. například autisté v mnoha případech nesnesou dotek člověka, ale pejsky by umazlili.

Ale nejen lidem dělá dobře dotek, nejen oni si užívají hlazení. Také psi (i kočky) si vyžadují doteky, hlazení. A za to,co pro nás dělají, si to určitě zaslouží.

Nechci vás tady navádět, abyste se po přečtení tohoto článku pustili do úporné masáže vašeho pejska. Pokud nemáte cit na masáž, mohli byste mu spíše ublížit. Jestli si nevěříte, můžete se přihlásit do kurzu masáží a relaxu pro pejsky, které najdete v nabídkách na internetu.

Pokud budete ale jemnou masáž vyzkoušet, mám pro vás pár návodů a tipů :)

Pro začátek:
Pejsci nemají moc v lásce hlazení po hlavě a po kohoutkové oblasti (nemusí to být u všech). Je to tím, že psi ve smečce nebo při náhodném setkání, si tak vyjadřují nadřazenost. Proto většina psů nesnese, když ho chce cizí člověk pohladit po hlavě. Bere to jako gesto nadřazenosti. Nemusíte se těchto míst při hlazení psa vyhýbat, pamatujte, že vy jste "alfa" ve smečce a pes by to měl 100% respektovat.
Pokud tedy pejska chcete hladit po hlavě a on vykazuje nervozitu, odměňujte hlazení po hlavě pamlskem. Neokřikujte ho, nebuďte protivní, nevykazujte známky agrese. Agresí se vůdcovské postavení nezískává :)

Začněte hlazení nebo velmi jemnou masáž vašeho psa tím, že si sedněte na zem a pejska si zavolejte. Může si k vám lehnout nebo sednout. Pokud si nejdřív sedne, začněte mu jemnými krouživými pohyby masírovat oblast krku a hrudníku ze spodní strany. Mnoho pejsků to miluje, je to příjemné. Můžete i v oblasti hrudníku pejska škrábat, určitě mu to bude příjemné.

Většina pejsků se během začátku masáže nebo hlazení svalí k zemi a lehne si, buď na bok nebo se vyvalí na záda a nastaví bříško. Pamatujte, že vystavení břicha, nejchoulostivější části těla, na jejíž části je pes bezbranný, je gesto nejvyšší podřízenosti. :) Přejděte krouživými pohyby na přední končetinu, masírujte jemně a nemačkejte příliš. hodně pejsků zase nemá v lásce dotýkání předních pacek. Proto se nelekejte, když bude cukat, pokud mu to bude opravdu nepříjemné, zkuste hlazení s pamlsky nebo packy vynechejte.

Krouživými pohyby pokračujte po hrudníku, po páteři, přes zadní končetinu až k ocasu.

Nemusíte se bát jemně přitlačit, vyzkoušejte si sílu a sobě a pocítíte, jaký tlak můžete vyvinout. Pokud máte doma pejska obra, můžete vyvinout tlak větší než na malou čivavu.

Když vám pejsek sám od sebe nastaví nějakou část těla, masírujte ho tam, kde se mu to líbí. Po krouživých pohybech můžete přejít k pohybům, které vypadají, jako když hněte těsto :) Zase to nepřehánějte s tlakem, ať pejskovi neublížíte. A takto projděte zase celé tělo. Jestli si váš hafan nechá sáhnout na ouška a halvu, můžete promasírovat i hlavičku.

Vy nejlépe víte a máte vypozorované a odzkoušené, na kterých částech těla si váš pejsek hlazení užívá.

Můj Tobi nedá dopustit na masáž svalů v oblasti páteře a v oblasti krku hrudní kosti u rukojeti hrudní kosti.

Pamatujte, že masáže a hlazení uklidňuje nejen vás, ale i pejsky. Proto pokud máte doma pejska, který je bázlivý nebo vyznačuje známky agrese, nervozity, je velmi dobré praktikovat takové mazlící sezení denně. Psa to uklidní a uvolní. A stejně tak i vás.

Pro názornost, jak může taková masáž vypadat vám přikládám odkaz na video s Victorií Stilwell. Jen vás poprosím, abyste nezkoušeli sami doma bez konzultace s veterinářem nebo člověkem, který má praxi s masážemi, natahování a protahování končetin a páteře, které na videu uvidíte. Mohli byste pejskovi nechtěně ublížit a vyvolat v něm právě strach z masáže nebo dotyku celkově.







Hezkého Valentýna :)

night.shine


7. 2. 2013

Rozbor návrhu zákona o regulaci chovu bojových plemen psů v ČR

Poránu se mi před oči dostal rozbor návrhu zákona o regulaci chovu bojových plemen. Velmi zajímavé počtení!
Autorem je Martin Říha: http://www.facebook.com/martin.riha.14

________________________________________________________________________________
Do ruky se mi dostal návrh zákona „o regulaci chovu bojových plemen psů“, jehož autorem by měl být MUDr. David Rath, toho času ve vazební věznici pro obvinění z přijetí úplatku.

Tento návrh dokonale dokládá, jak je nutné, aby takový případný zákon, je-li vůbec potřeba, pomáhali sestavovat mimo právníků i kynologičtí odborníci. Svým způsobem se pan Rath pokusil tímto návrhem zákona naprosto zničit vyspělou českou kynologii, nejen sportovní, ale i loveckou.

Uznávám, že mé připomínky jsou často ad absurdum a jedná se o první návrh, který by měl projít ještě mnoha připomínkováním zákon, ale už toto značí, že takové zákony navrhují lidé, kteří nemají o kynologii žádné povědomí a chtějí se pouze zviditelnit.
                                                       

                                                                                       ZÁKON

ze dne …….….. 2013,

o regulaci chovu bojových plemen psů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

§ 1

Účel zákona

Tento zákon upravuje podmínky chovu a držení některých psů, kteří mohou být nebezpeční svému okolí.

Zde jsou jasně definovány dva termíny, tedy chov a držení. Jak je obecně známo, chov psů je zájmová činnost. Chovem se dle řádů ČMKU rozumí cílevědomá plemenitba čistokrevných psů s průkazem původu, respektující zásady genetického zdraví jedince i celé populace. Zatímco držení psa je jeho faktické vlastnictví. Pan Rath se v rámci celého zákona zmiňuje dále pouze o chovu psa, tedy se tímto cíleně snaží poškodit český chov psů s průkazem původu?

 
§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se bojovým plemenem psa rozumí plemeno psa, které na základě zvláštního předpisu vykazuje znaky, útočnost nebo prudkost nebo jiné srovnatelné vlastnosti, kterými může ohrožovat člověka nebo zvíře.

Vymezení tohoto pojmu je značně nešťastné a označuje jako „bojové plemeno“ téměř všechna plemena loveckých psů, u kterých jsou často vyjmenované vlastnosti jako je prudkost, tedy jistý temperament a útočnost, kterou ohrožuje zvíře, v chovu vyžadována, aby tito psi mohli plnit svůj účel.

Dále se toto vymezení vztahuje na drtivou většinu plemen psů využitelných pro služební ale i sportovní účely, dále pastevecké psy a mnoho dalších.

Není zde vymezen pojem zvíře, v tomto případě se tedy jedná o jakékoli zvíře, tedy i myš a bojovým plemenem bude i jorkširský teriér nebo pražský krysařík, protože naprosto splňuje vymezení pojmu v odst. č. 1 tohoto zákona.


(2) Volným pohybem psů se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli situace vyjma situace, kdy pes je veden na vodítku a má nasazený náhubek.


§ 3

(1) Pes, který patří mezi bojová plemena psů (dále jen „pes“), může být chován výlučně na základě povolení dle tohoto zákona.

Zde nastává jakýsi termínový chaos. Zákon je o chovu a držení, ale povolení potřebujete pouze na chov, viz výše. Tento zákon tedy neřeší držení psa.


(2) Povolení k chovu psa (dále jen „povolení“) vydává na dobu 5 let obecní úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu majitele psa.

Pokud chcete chovat, tedy mít odchovy štěňat, musíte si požádat nejen FCI o mezinárodně chráněnou chovatelskou stanici, ale také obecní úřad v místě trvalého bydliště i když se může od skutečného pobytu lišit. Opětovně ani tento odstavec neřeší držení psa.


(3) Povolení musí být zajištěno před zahájením chovu psa a po celou jeho dobu.


(4) Povolení má charakter průkazu majitele psa a známky na obojek u psa.

To znamená, že budu mít jakousi známku na obojku psa, kterou můžu kdykoli připnout na psa jiného. Nevím, proč zde není zahrnuta neměnná identifikace psa, jako je čip nebo tetování psa.


§ 4

(1) Povolení podle § 3 bude vydáno na základě žádosti, pokud žadatel:

a) je fyzickou osobou, která dosáhla 18 let věku, nebo právnickou osobou,

b) je bezúhonný,

c) předloží doklad osvědčující potřebné znalosti a přezkoušení výcviku psa,

d) zaplatí poplatek ve výši 3 000 Kč.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán za pomoci psa či jiného zvířete, na psu či jiném zvířeti anebo v souvislosti s chovem psa či jiných zvířat.

 (3) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence rejstříku trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.

(4) Právnická osoba prokáže splnění podmínek dle §4 odst. 1 písm. b) a c) prostřednictvím odpovědného zástupce, kterým je člen statutárního orgánu právnické osoby, případně jiná osoba, která je k právnické osobě ve smluvním vztahu.

(2) Poplatek dle § 4 odst. 1 písm. d) hradí žadatel jen při podání první žádosti týkající se totožného psa. Za druhou a další žádost o povolení k chovu totožného psa se poplatek dle tohoto zákona neplatí.

(3) Povolení musí mít osoba vedoucí psa při sobě a pes musí být po celou dobu označen známkou na obojku.

 
§ 5

Pohyb psů

(1) Majitel psa a osoba vedoucí psa jsou povinni zajistit, že pes nenapadne, neohrozí či nijak neomezí osoby či zvířata.

Zde by mělo být majitel NEBO osoba. V tomto případě odpovídá majitel i osoba za újmu na zdraví nebo škodě na majetku, kterou pes způsobí i když je majitel psa mimo dosah dění a nemůže nijak zakročit.

Dále, pokud tomu dobře rozumím, tak v případě, že pes omezí např. kočku tím, že bude muset kočka změnit směr a rychlost chůze, pak se dopouštíte přestupku. V tomto případě by se měl také navrhnout zákon o regulaci volně pobíhajících koček a slepic.

Naprosto mi zde chybí, mimo jiné, např. výjimka pro pasteveckého psa střežící stádo. Obával bych se  likvidace znovuzavedeného projektu střežení stád pasteveckým psem, pro ochranu velkých šelem v ČR.

Navíc tento odstavec znamená likvidaci ovčáckých a honáckých psů a jejich použití u stáda, kde je omezování zvířat hlavní náplní jejich práce.

(2) Pohybuje-li se pes v okruhu méně než 200 metrů od nejbližší budovy nebo od míst osídlení, ať již charakteru trvalého či přechodného (veřejná tábořiště, rekreační sídla apod.) (dále jen „místa osídlení“) musí mít nasazen náhubek a musí být veden na vodítku, pokud se nenachází na ohrazeném pozemku vlastníka psa.

Tímto odstavcem hrozí naprostá likvidace cvičišť ZKO a sportovního výcviku. Mnoho cvičišť ZKO sice oploceno je, ale jeho majiteli jsou často města a obce, tedy na obrany, agility i dogfrisbee musíte nechat psovi nasazený košík a mít jej na vodítku.

(3) Ten, kdo psa vede, může ve vzdálenosti více než 200 m od nejbližšího místa osídlení umožnit psu volný pohyb, ale pouze s nasazeným náhubkem. Volný pohyb psa s nasazeným náhubkem je možný pouze pod kontrolou a trvalým dohledem majitele psa či osoby vedoucí psa.

Hrozí likvidace jedné z našich největších kulturních památek, myslivosti a parforse - tedy lovu pomocí psa. Už vidím nadšení myslivců, který pouští svého bojového jezevčíka na lišku s košíkem na mordě.

(4) Umožnit psu volný pohyb bez nasazeného náhubku je možné jen v místech k tomu určených a tam, kde pes nemůže napadnout, ohrozit či omezit osoby či zvířata a za trvalého dohledu a kontroly majitelem psa či osoby vedoucí psa.

Vzhledem k tomu, že není v návrhu zákona nikde uvedeno, že toto ustanovení neplatí pro služební psy, budou muset policisté hledat pachatele pomocí psů jen v denní dobu a záchranáři vyhledávat osoby jen v přehledném terénu, tedy nikoli v lese popř. sutinách nebo lavinách.

(5) Umožnit psu volný pohyb bez kontroly a trvalého dohledu majitele psa či osoby vedoucí psa je zakázáno.

Další bod pro likvidaci využití psa v myslivosti, vůdci smí na naháňkách vodit psy pouze na vodítkách a aportování zvěře pomocí psa také ztrácí smysl, pokud musí vůdce běhat popř. plovat se psem, aby jej měl stále pod kontrolou.

(6) Psa může vést jen osoba starší 18 let.

Výborně, tento odstavec ukončí oblíbenou soutěž na výstavách psů jako je juniorhandling a vlastně veškeré juniorské soutěže agility, dogdancingu apod.

§ 6

Obce mohou obecně závaznou vyhláškou na svém území vymezit místa, kam je vstup se psem zakázán.

Zde vznikne obrovský prostor pro korupci a vyřizování si osobních nesympatii. Představte si, že ve vedení obce budou lidé, kteří nemají ke psům žádný vztah, pejskařům tedy mohou zakázat pohyb po kat. území obce, nebo jim vyčlení koridory?

§ 7

Přestupky

(1) Přestupku na úseku chovu psů se dopustí majitel psa nebo osoba vedoucí psa, která

a) chová psa dle tohoto zákona bez povolení,

b) poruší povinnosti stanovené tímto zákonem.

(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1, písm. b) může být osobě vedoucí psa uložena pokuta až do výše 20 000 Kč, za opakované porušení této povinnosti až do výše 40 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Za porušení povinnosti podle odstavce 1, písm. a) může být majiteli psa uložena pokuta až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.

(4) Opakovaným porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se majitel psa nebo osoba vedoucí psa dopustil v době do jednoho roku od předchozího porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2, za něž mu byla uložena pokuta.

(5) Pokuty podle tohoto zákona jsou příjmem obce, na jejímž katastrálním území k přestupku došlo.

Zde je předpoklad, že obce nastaví takové opatření, aby byl příjem do obecní kasy co nejvyšší. Už tedy nemusí kupovat radary na měření rychlosti, stačí jen hlídat, kdy se člověk venčící psa odkloní z pečlivě vymezeného koridoru.

(6) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy1.

§ 8

Orgány státní správy na úseku chovu psů

Orgány státní správy na úseku chovu psů jsou

a) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“),

b) obce.

§ 9

Ministerstvo

Ministerstvo ve spolupráci s Komorou veterinárních lékařů České republiky vydává vyhlášku, kterou stanoví:

a) seznam plemen psů podléhajících tomuto zákonu,

b) podmínky ke splnění § 4 odst. 1 písm. c) tohoto zákona,

c) seznam organizací osvědčujících splnění podmínek dle předchozího bodu,

d) vzor povolení včetně známky na obojek psa.

§ 10

Obce

(1) Obce

a) projednávají přestupky na úseku chovu psů,

b) ukládají pokuty majitelům a osobám vedoucím psa podle § 7 tohoto zákona,

c) vydávají povolení podle § 3 tohoto zákona,

d) vedou registr držitelů povolení vydaných podle § 3 tohoto zákona,

e) vydávají obecně závazné vyhlášky podle § 6 tohoto zákona.

(2) Poplatky za žádost o vydání povolení dle § 4 odst. 1 písm. d) tohoto zákona jsou příjmem obce, která povolení vydala.

§ 11

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Vlastníci psů jsou povinni podat žádost o povolení do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

Čl. II.

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti uplynutím 12 měsíců ode dne jeho vyhlášení.

2. 2. 2013

Zuřím.....

 http://www.novinky.cz/domaci/292061-rath-chce-regulovat-bojova-plemena-psu.html

Mám pocit, že pan Rath by se měl spíše stydět a zalézt do kouta, než se cpát do věcí, po kterých je mu jedno velké NIC!

1) nebudu podporovat ani dodržovat jakýkoliv zákon, který projde poslaneckou sněmovnou a senátem a vymyslí ho člověk, který je lhář, podvodník, zloděj a sedí za mřížemi.
2) bojová plemena neexistují.
3) pokud bojová plemena neexistují, jaké psy vlastně nadhodí, aby byl jejich počet regulován? Pokud to bude brát podle statistických údajů o napadení psa člověkem, potom musí omezit a regullovat chovy jezevčíků, NO, kříženců... protože například psi typu bull, které média tak velmi ráda a chybně označuje jako bojové, jsou v napadení až na nějaké 8. příčce a v 80% jsu to pouze jejich kříženci.
4) pokud má vyjít nějaký zákon o psech, o regulaci, budu jej akceptovat a brát v potaz pouze tehdy, navrhne-li ho člověk, který psům rozumí, má praxi s jejich výcvikem, chováním, pracuje s nimi a denně se s nimi stýká.

S tím, co navrhuje vůbec nesouhlasím, protože "bojová plemena" nejsou problém. Jsou tu jiné problém týkající se napadení psa člověkem, které by se měli řešit a ty začínají v množírnách...



night.shine

21. 9. 2012

Nebuďme psími rasisty...


Podepište petici, prosím vás mnohokrát... Nedovolte, aby tento zákon http://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10151143692893930&id=206293413929
vešel v platnost. Jak do dorazí i do Česka, bude to katastrofa...


Petícia proti návrhu zákona  ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 282/2002 Z. z.
ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 282/2002 Z. z., ktorým sa upravujú niektoré podmienky držania psov v znení zákona č. 102/2010 Z. z.“. My dole podpísaní sme proti tomuto návrhu zákona v jeho plnom znení, nakoľko tento návrh zákona ublíži jedine zodpovedným majiteľom, ktorý sa o svoje psy riadne starajú, majú ich prihlásených a poskytujú im adekvátnu starostlivosť. Požadujeme však my dole podpísaní sme proti tomuto návrhu a požadujeme nechať zákon v pôvodnom znení s tým aby sa dodržiaval v plnom rozsahu + tresty pre majiteľov neovládateľných psov /akejkoľvek rasy/ za ublíženie iným psom, alebo ľuďom.

23. 7. 2012

Nakrm psa!

Na serveru spechato.cz se opět rozjela akce "Nakrm pejsky z útulku"... Stačí kliknutí a přispějete k nakrmení pejsků z útulku :) Není to žádná "fake" akce, kdy budete klikat jak diví a výtěžek půjde na něco jiného... Takže prosím, klikejte jak o život, ať nakrmíme co nejvíc pejsků!

Pomůžeš opět naplnit misky pejsků z útulku?

Akce Nakrm psa je zpět! Již podruhé se na serveru SpěcháTo můžeš zúčastnit této dobročinné akce a pomoci pejskům, kteří v životě neměli tolik štěstí a ocitli se v útulku. Díky společné akci SpěcháTo.cz, Pedigree a Nadace na ochranu zvířat máš možnost přinést těmto hafanům aspoň trochu radosti navíc!
Pomoci můžete zcela zdarma a z pohodlí domova. Stáčí jen pár kliknutí!
  1. Vyber si na SpěcháTo.cz pejska, kterého chceš krmit a klikni na krmicí tlačítko u jeho fotografie.
  2. Na svého favorita smíš kliknout jen jednou denně – řekni o akci svým přátelům a přijď další den znovu!
  3. Až dosáhne stanovený počet kliků, pošle SpěcháTo pejskovi krmivo na celý měsíc!
    Za Vaši pomoc děkujou pejsci z útulku Nový Svět Dvůr Králové a SpechaTo.cz.

11. 7. 2012

Rest in peace, Lennox...




In the '70s they blamed Dobermans, in the '80s they blamed German Shepherds, in the '90s they blamed Rottweilers. Now they blame the Pit Bull."
- Cesar Millan -

When will they blame the humans?

Zítra odlétám do Anglie, pokud se dostanu blízko k Belfastu, pohnojím jim celou jejich městskou radu vlastním hnojivem...

26. 4. 2012

Rady pro nepejskaře

Zdravím vás :)

Ať se vám ten název článku zdá jakkoli prapodivný, já si myslím, že tento článek je praktický a potřebný.
Na internetu najdete mnoho a ještě víc článků pro začínající pejskaře, pro pokročilé pejkaře. Různé cviky, začáteční cvičení s pejsky, rady pro výcvik, rady pro krmení, hraní si s pejskem... A tohle všechno podporuji a je to opravdu fajn! Já se ale pokusím sepsat nejzákladnější rady pro lidi, kteří pejska nemají, nikdy neměli (ať už z jakéhokoli důvodu), ale na ulici by si rádi kolikrát pohladili pejska. A v tu chvíli se, s prominutím, chovají jak prase v cvičkách (bez urážky)...
Proto se pojďme podívat na základní pravidla pro nepejskae, kteří neví, jak by se k cizímu pejskovi měli chovat. Může se vám to zdát divné - pohladím psa, zašišlám, jdu. Ovšem nen tomu tak. Může se totiž stát, že budete chtít pohladit pejska a odejdete s krvavou rukou, natrženým svetrem, rozervanou nohavicí. Protože jste i toho nejmírumilovnějšího pejska přivedli svým chováním do úzkých a on to prostě psychicky nezvládnul :)

Výchova psa, moji milí, to je věda :) Můj manžel, který nikdy nebyl pejskař, prohlásil, že nečekal, že vychovat psa, dá tolik práce a je to tak složité. Tím nechci naznačit, že bychom se při výchově našeho hafana nějak trápili, ale člověk si uvědomí, že dělá víc chyb on, než pes :)

Proto i chování člověka k cizímu pejskovi má svá pravidla. A nemyslete si že tento článek píšu jen proto, že se nudím nebo se chci dělat chytrou. Tento článek jsem se rozhodla sepsat, protože mi hodně vadí chování některých lidí na ulici, když si chtějí pohladit nebo získat pozornost MÉHO psa, mého člena rodiny.



  1. Musíte si uvědomit, že pes, který jde po ulici, jde se svým pánem. Toho pána si, i když to kolikrát nevypadá, střeží. Pokud si chcete pohladit úplně neznámého psa, od úplně neznámého člověka - NIKDY!!!!!!!!!! - nesahejte na psa dřív, než se dovolíte jeho pána. Ona zdvořilá fráze: "Dobrý den, máte krásného pejska. Můžu si ho pohladit?", může předejít mnoha problémům. Pokud pán odpoví "NE", má to své opodstatnění, a i kdyby to byl člověk, který prostě nechce, aby mu někdo cizí sahal na psa, vy to musíte bez poznámek přejít a pokračovat v cestě.
  2. Pokud se vrhnete, bez dovolení jeho pána, na psa, můžete skončit s pokousanou rukou nebo po vás může pes začít štěkat nebo vrčet. Proč? Jak už jsem napsala, hlídá svého pána. Můj Tobi si mě hodně hlídá a to hlavně před cizími psi. Když na mě cizí hafan v parku hupne, Tobi se může zbláznit. Proto žádné prudké pohyby, žádné hlazení bez dovolení!
  3. Pokousaní můžete skončit i z toho důvodu, že jste se na psa vrhli špatně. Jak se dá na psa "vrhnout" špatně? Jak se dá pes špatně pohladit? Tak jednak, opakuji, vrhnete se na něj bez dovolení, bez očekávání jak páníčka, tak samotného psa (katastrofa)... Potom, existují pravidla, kterými se musíte řídit, pokud si chcete cizího pejska pohladit a máte k tomu svolení jeho pána. Cizího pejska NIKDY nehlaďte na hlavě. Pes to může brát jako znamení toho, že se nad ním chcete nadřazovat, je to projev dominance ve smečce. Proto pejskovi nastavte dlaň, aby si vás mohl očichat, přitom na něj mluvte, pozdravte ho. Potom ho můžete pohladit po zádech, z boku na krku.
  4. Na psa nikdy nemluvte pištivým nebo příliš hlasitým projevem. Rozhazování ruk a prudké pohyby taky nejsou to nejlepší na světě. Většina pánů svého psa upozorní, že ten, kdo si ho bude hladit, že je kamarád, a že je to v pořádku. Potom si můžete pejska pohladit. Buďte klidní, nabídněte dlaň, aby si vás očichal; normálním hlasem, kterým mluvíte s páníčkem, pozdravte i pejska. Nedívejte se mu do očí - mnoho psů to může brát jako výzvu. Dívejte se třeba na jeho záda, ocas.
  5. Když už si pejska hladíte, netahejte ho za uši, za ocas, neplácejte ho (to jsu ale krásná nožiska! - to jsem už taky zažila a cizí člověk mi plácá pejska po stehnech). Pes není hračka!
  6. Pokud se stane, že majitel řekne - stačí - má to zase své opodstatnění. Pejskaři rozeznávají (narozdíl od nepejkařů) řeč psa z jeho těla. Vám se může zdát, že si pejsek hlazení užívá, protože mává ocáskem. Pamatujte si, že mávání ocáskem má několik významů a jedním z nich je i to, že pejsek dává najevo vzrušení z toho, že se může porvat :-D 
  7. Neměli byste se také vrhat na psa, který je puštěný na volno. Samozřejmě, pokud k vám přiběhne rozjařený labrador nebo zlatý retrívr a začne vám oblizovat ruce, tak toho asi moc neuděláte. Ale pokud vidíte psa, který si běhá po parku a nevšímá si vás, potom si jej nevšímejte taky. Pokud si ho chcete pohladit, počkejte, až bude u jeho páníčka.
  8. Pokud jste matka s dítětem - NIKDY NIKDY NIDKY!!!!!!!!! nepouštějte své dítě s tím - Maruško, Pepíčku, běž si pohladit pejska. Bože můj! To jste matky? To máte strach o své děti? Potom, až se vrhne pes na dítě, tak budete ječet, pištět, nadávat. Přitom ten, kdo to všechno zavinil, ten, kdo vystavil své dítě nebezpečí jste pravě VY! Každý pejskař totiž ví, že dítě a pes mohou mít skvělé přátelství, ale ani svého vlastního psa nenechají se svým malým dítětem samotného! Tady nejde o to, že by pes mohl primárně dítěti jen tak ublížit. Tady jde o to, že by dítě mohlo psovi ublížit (zatahat ho špatně za ucho, ocas, vyvalit se na něj), mohlo by ho vylekat (pištění, prudké pohyby) a potom by pes mohl být k dítěti agresivní (pokud to není pes flegamtik nebo pes canisterapeut).
  9. Proto drahé maminky, pokud si vaše dítě chce pohladit cizího pejska. Vezměte svou ratolest za ruku, vemte ji za páníčkem, pozdravte, dotažte se, jestli si Pepíček, Mařenka může pohladit pejska. Počkejte na svolení, počkejte, až pán ukáže pejskovi vaše dítě. Počkejte, až si pes vaše dítě očichá a potom ruku dítěte nasměřujte k zádům pejska. Přitom klidným hlasem mluvte, uklidňujte vaše dítě, aby nepištělo, aby pejska neplácalo, aby ho netahalo. Klidným hlasem budete usměrňovat dítě a pejsek bude o vás vědět a klidný hlas bude působit dobře i na něj.
  10. Rada pro maminky, které mají panickou hrůzu ze psů. NIKDY! neječte a nepištěte, když se kolem vašeho dítěte prožene hafan. Tomu psovi je většinou absolutně jedno, že tam nějaké dítě je. Jakmile začnete ječet, vrhnete se k dítěti (tím pádem se vrháte i k tomu pejskovi), začnete panikařit, schovávat dítě za záda - teprve tehdy si vás pes všimne. A bude zvědavý, proč cítí ve vzduchu strach paniku. Proč je kolem něj najednou takový povyk, když on si jen stopuje tu parádní fenku, která jde cítit přes celý park... Tehdy může pejska jekot a pištění vydráždit a to k útoku nebo ke hře (prosím vá, pes, který po vás skáče nemusí být hned agresivní). Když tedy máte strach, dojděte si v klidu pro dítě nebo ho normálním a klidným hlasem zavolejte. Nepanikařte! V médiích se velmi často  uchytí senzace typu: "Pitbull napadl matku s dítětem." Ale většinou tam není řečeno, proč to ten pejsek udělal. Ve většině případů to ten pes udělal právě proto, že se matky dětí chovaly hystericky nebo dítě psa dráždilo. Navíc, pokud si přečtete článek, který jsem sepsala o bojových plemenech , tak se dozvíte, že právě plemena typu: Amstaff, pitbull, apod. jsou velmi oblíbená u rodin s malými dětmi. Proč? Protože jsou to plemena, která bezmezně milují lidi a jsou to plemena, která v sobě agresvitu vůči lidem nemají (při správném výcviku a vedení).


Pro přehlednost sem vložím malé shrnutí:
  • nehladit volně pobíhajícího nebo uvázaného psa, u kterého není majitel
  • bez dovolení majitele psa nehladíme
  • psa nehladíme po hlavě (hladíme po zádech)
  • neděláme prudké pohyby, nekřičíme, nepištíme
  • malé dítě nepouštíme samotné za cizím psem, malé děti nenecháváme bez dozoru ani s vlastním psem!
  • psa netaháme za ocas, uši, neplácáme ho
  • pokud se k našemu dítěti blíží pes, v klidu dojdeme za dítětem nebo ho klidným hlasem zavoláme k sobě
To by bylo v základě vše. Tedy vše pro tento článek. Může se to zdát komplikované. Ale pokud si při setkání s cizím psem uvědomíte, že pes není hračka! ale je to bytost, která má pocity, nálady, emoce, které jsou stejné jak lidské, dojde vám, proč jsem tohle sepisovala. Já bych taky vrčela, kdyby se ke mně někdo najednou vrhnul a začal na mě šišlat, pokřikovat a hladit mě po hlavě :-D :-D

Chystám další články pro nepejskaře. Můžete se těšit na články o tom, jak se chovat, když vás pes opravdu napadne, jak rozeznat psí řeč těla a signály, které pejsci k člověku vysílají a noho dalších :)

Vaše night.shine

15. 3. 2012

„Bojová“ plemena

Předpokládám, že se tady na tomto blogu neobjeví člověk, který nikdy neslyšel o problematice plemen jako jsou americký pitbulteriér, americký stafordšírský teriér, bandog apod. Mnoho lidí si myslí, že tato plemena jsou velmi nebezpečná, že jsou to trhači, kteří bez milosti zabijí každého a vše, co se před nimi jen šustne. Že jsou to zabijáci, kteří si nezaslouží nic jiného než náhubek, řemen s ostny a pevné vedení. Jediné, s čím souhlasím je to, že potřebují pevné vedení. Ale abych svůj celkový názor uvedla na pravou míru – KAŽDÝ pes potřebuje pevné vedení, jasná pravidla a to vše propojit s trpělivostí a vlídností. A je jedno, jestli se jedná o dogu, čivavu nebo voříška.
„Bojová“ plemena, jak bývá tato skupina psů mylně označována, jsou veřejností brána jako bojová proto, že mají útočit na lidi a vyhledávat boj. Přitom pravdou je, že tito psi by měli být zařazováni do společenských, služebních a pracovních kategorií. Proto vás chci nyní seznámit s tím, jak to doopravdy je.
„Bojová plemena“ vznikla zásluhou člověka – a tak je to s každým psem. Od chvíle, kdy si člověk zdomestikoval psa (http://www.kkmosnov.cz/domestikace.html), začal ho křížit. Začaly vznikat stovky druhů psů. Od těch nejmenších po ty největší. Od největších miláčků, kteří by vás oblizovali a mazlili se do nekonečna, po psy, kteří člověka potřebují jen kvůli žrádlu (nadneseně řečeno), ale dokáží se jinak postarat sami o sebe (to ovšem neznamená, že svému pánu neprojevují věrnost a lásku). A tak vznikla i plemena pracovní, plemena lovecká, společenská, atd.
Věděli jste, že existuje plemeno psa zvané argentinská doga, které je směskou asi 10 různých druhů plemen? Proč? Protože lidé potřebovali, aby to byl lovec, aby měl přesnou stavbu kostry, aby měl tak a onak silný stisk tlamy, aby měl barvu, kterou oni potřebovali, ale hlavně, aby to byl miláček a mazel rodiny. Proto vznikl pes, který dokáže rozervat divočáka a po 5 minutách přijít domů, láskyplně oblízat hlavu pár měsíčního miminka a spokojeně usnout vedle něj na gauči.
Proto ne, není pravda, že psi „bojových“ plemen jsou takoví divoši díky přírodě. Agresivita, která se v nich někdy skrývá (ale to se skrývá v každém psovi, se kterým je špatně nebo nedůsledně zacházeno), ta je výtvorem člověka. A právě u těchto plemen byla ta agresivita pěstována a zvyšována. ALE!!!! Pravý důvod, proč to tak bylo není v tom, že měli tito psi být rváči a útočit na lidi, to ne! Původně to byli psi, kteří byli vyšlechtěni proto, aby uměli bránit stáda, lovit divokou zvěř a také bojovat proti jiným psům nebo zvířatům v aréně. A nyní dávejte pozor – DŮLEŽITÁ INFORMACE – pokud některý z těchto psů zaútočil na člověka, byl ve většině případů utracen. Tak se potlačovala agresivita vůči člověku a ponechávala pouze agresivita proti lovené zvěři, proti škůdcům, kteří ohrožovali stáda, proti psům navzájem (pokud byli psi cvičeni pro zrůdné boje v arénách – tyto zápasy se konaly např. ve starém Římě, kde byla pro tyto zápasy používána molosoidní plemena).
Zajímavý fakt – americký stafordšír a pitbul patří k plemenům, která si často pořizují rodiny s dětmi. Víte proč? Pokud se totiž dostane takové plemeno k zodpověným lidem, kteří mu pro společné harmonické soužití dopřejí dostatek pohybu, dají mu jasná pravidla, lásku, trpělivost a výcvik, potom jsou nejvěrnějšími a nejmazlivějšími společníky a věrnými ochránci. Tito psi, mají v sobě agresivitu (jako každý pes, píšu to znovu!), ale ta se projeví při: týrání psa, který je již tolik zničený, že se bude bránit; při špatném vedení, kdy je agresivita účelně používána a směřována k lidem. Protože od vzniku těchto plemen uběhlo několik stovek let a agresivitu a bojovnost proti člověku v sobě prostě primárně nemají!!!
Proto za 95% útoků, ke kterým dojde od některého psa ze skupiny tzv. „bojových plemen“, za ně může člověk. Nezodpovědný člověk, který si pořídí takového psa: protože dobře vypadá, protože se s ním bude cítit drsně, protože bude s takovým psem budit respekt; takový člověk je potom zodpovědný, pokud pes něco někomu udělá!!!! Psa totiž provokuje a učí ho špatnostem, podněcuje v něm agresivní chování a obrátí ho tak proti člověku – i když agresivitu vůči člověku a bojovnost v sobě tato plemena původně nemají! Původně v sobě mají zakódované útoky na jiné psy a na velká zvířata! (jak jsem zmiňovala jsou to ochránci stád a lovci!!! proto byli používáni na odstrašení vlků, medvědů apod.)!!!
I celé označení této skupiny je opravdu mylné! Označení „bojová plemena“ je označení, které se rozšířilo kvůli televizi a novinám. Jako důkaz vám sem nyní vložím rozdělení psů do skupin podle mezinárodní kynologické organizace FCI (kdo tam najde pojem „bojoví psi/plemena, dostane bludišťáka).
  • Skupina I. – Ovčáci a honáčtí psi
  • Skupina II. – Pinčové a knírači, molossoidní
  • Skupina III. – Teriéři
  • Skupina IV. – Jezevčíci
  • Skupina V. – Špicové a primitivní typy
  • Skupina VI. – Honiči, barváři a příbuzná plemena
  • Skupina VII. – Ohaři
  • Skupina VIII. – Retrívři, slidiči a vodní psi
  • Skupina IX. – Společenská plemena a toy
  • Skupina X. – Chrti
  • Dosud neuznaná plemena FCI

    klasifikace převzata ze stránky: http://www.sportovni-kynologie.cz/vycvik-psa/agresivita-u-psa/neodsuzujte-takzvana-bojova-plemena/
O rozdělení a popisu jednotlivých skupin si můžete přečíst na TÉTO stránce.
Ráda bych přidala ještě dva názory a komentáře. Potkala jsem za svůj život nespočet plemen, mezi nimi byla i plemena „bojová“. A pokud mám říct, které plemeno na mě působilo nejnebezpečněji, tak to jsou čivavy a jorkšíři, kteří jsou velmi agresivní hlavně kvůli bázlivosti, kterou na ně přenáší majitelé. Nestalo se mi, že bych potkala v parku na procházce s pejskem, agresivního pitbulla nebo stradforda. Jednou se mi stalo, že jsem na ulici šla kolem pitbula, který zavrčel, když se můj pejsek příliš přiblížil. Proč zavrčel? Strážil kočárek, který si tam maminka postavila, zatímco si skočila pro něco do obchodu. Dal nám jasně najevo, že on má za úkol hlídat svého pána a my se k němu nemáme co přibližovat.
Tito psi NEJSOU zlí, NEJSOU nebezpeční, NEJSOU to bestie. Jsou to věrní a milí společníci, jejichž pověst trpí kvůli dnešní době, kteří trpí dnešním vlivem médií a touhou po senzacích, kteří trpí kvůli nezodpovědnosti některých lidí, kteří si právě tato plemena pořizují.
Právě potom díky médiím se rozpoutávají „hony“ na tyto psy. Jsou mučeni, týráni, neskutečným způsobem je jim ubližováno. Za vše mluví nedávná kauza na Slovensku (a je opravdu jedna z mnoha), kdy se někdo pokusil zastřelit psa plemene bulterier. Když tomu člověku zřejmě došlo, že psa střelbou nezabil, vzal betonový kvádr, mlátil do něj a nakonec na něj ten kvádr položil, aby ho tím zatížil. Pejska našel chodec, zavolal policii, členy útulku, kteří pejska odvezli na kliniku, kde i přes péči veterináře svým poraněním podlehnul.
reportáž o ubitém pejskovi ZDE (asi od 10 minuty 45 vteřiny)

Nyní bych si dovolila přidat komentář Ng Rogue.

...Teď jsem četla, zrovna včera, příběh desetiměsíční fenečky pitbula, surově zmlátili, rozbili jí lebku a oko, zlomili packu, za druhou ji přivázali za silonovou nit a táhli za autem.. pak jí někdo zalepil tlamu lepící páskou a ona se v tomhle stavu dokázala doplazit několik kilometrů až tam kde ji našli (byla v poušti když jí to provedli, veterinář jí našel v žaludku kameny a hlínu, to musela sežrat předtím než jí zalepili tlamu..) Tady bych uvedla, že to zvíře po tom, co si od člověka prožilo jen agónii, tyranii a nepředstavitelné mučení, neprojevilo nejmenší známku agresivity. Když ji našli, tak v poslední fázi vyčerpání se pořád snažila vrtět ocasem, když jí přišli pomoci...
Média a lidská krutost a schopnost rychlého odsouzení mohou za tuto nenávist, za toto nepochopení. Vytvoří obraz krvelačného zvířete, které za nic nemůže. Je to pes – je to nejlepší přítel člověka, kterého bude provázet a bude mu odpoštět do posledního dechu. Protože pes nemá nic, má jen lásku k člověku, která je tak silná, že miluje více svého pána než sám sebe. Psi neodsuzují, psi milují, psi brání.
I když se vám možná zdá, že jsem některé informace až příliš opakovala a zdůrazňovala, za tímto článkem si stojím a věřím, že právě tyto zdůrazněné informace musí být neustále připomínány a omílány pořád dokola!

Nakonec bych vám ráda doporučila dokument České televeize s názvem PODVEDENÍ PSI. Je tam popsán vznik těchto plemen, názory chovatelů, kdy a kde vznikla mediální hysterie ohledně těchto psů. Na dokument se můžete podívat ZDE.

Vaše night.shine
_________________________________________________________________
doporučené odkazy: