tag:blogger.com,1999:blog-9157680431005680122024-03-14T03:15:07.163+01:00night.shinenight.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.comBlogger171125tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-78403843013795017762015-07-14T13:21:00.001+02:002015-07-14T13:21:28.082+02:00Don't let small minds convice you that your dreams are too big...Představte si sebe, jak dosáhnete v život nějakého vysněného cíle - dostanete se na vytoužený obor na škole, začnete dělat oblíbenou činnost, dostanete skvělou práci...<br />
<br />
Jestli se vám někdy něco takového splnilo a podařilo, tak vám gratuluji. A teď se zamyslete. Byl v tu chvíli někdo, kdo vám tu chvíli totálně kazil? Jestli ne, tak to vám závidím.<br />
<br />
Pravda je, že já o takové škůdce zakopávám na každém rohu.<br />
<br />
Když jsem se dostala na kynologii do Prahy, tak jsem se dozvěděla, že jsem pomlouvána, že jdu na šupácký obor, který nemá absolutně žádnou perspektivu. Během studia, když jsem získávala znalosti a zkušenosti, byly (a někdy stále jsou) mi tyto poznatky k ničemu, protože mi lidi předhazují, že se povyšuju, že mám vysokou nebo že to jsou bláboly které si lidi vymýšlejí a studenti jim slepě věří. Množitelé vás budou "zkoušet" umlátit dotazy, kde končí psi z PP chovek, jak si můžou být lidé tak jistí, že se všechna štěňata dostanou do dobrých rukou (nedostanou - dokud existují množitelští šmejdi, nebudou zvířata nikdy v bezpečí).<br />
<br />
Po úspěšném dostudování jsem se přihlásila na výběrové řízení a dostala jsem místo ošetřovatelky v útulku. Víte, co se děje? Lidi se mě nejvíc ptají, jak je ta práce ohodnocená a už několikrát jsem dostala otázku, proč dělám práci, co je pod moji úroveň. A taky už padlo několik poznámek typu: však si najdeš něco jiného. Doma už jsem zažila i politování, když jsem popisovala, jaké nadělení mě po ránu čekalo v jednom kotci.<br />
<br />
Otázku, jestli mě ta práce baví, jsem slyšela snad jen dvakrát.<br />
<br />
Téměř nikoho nezajímá, že jsem si tou prací splnila sen. Že pracuji v útulku, že je to práce, po které jsem toužila od doby co mám Tobiho. Po dvou směnách, kdy jsem měla mít 2 dny volna, jsem si posteskla, že ta psiska 2 dny neuvidím. A hlavou mi probleskla myšlenka, že doufám, že ta slečna, co tam bude po mně, bude ty hafany mazlit během přestávky stejně, jako já...<br />
<br />
Jestli se dostanete někdy do stejné situace, kdy se vás někdo bude vyptávat, proč děláte práci za celkem malé peníze, a vy přitom budete dělat něco, co vás naplňuje, obohacuje a plníte si tak sen, zeptejte se těch chytráků, jak se jim vstává a jak se ten den těší do práce. Já vám garantuji, že 3/4 těch lidí vám řeknou, že svouji práci nesnáší, ale dělají ji jen proto, že za to mají slušné peníze. Vstanou, oddřou si své, absolutně bez nadšení a bez zájmu, jdou domů a pořád tak dokolečka celý život.<br />
<br />
Lidé dnes už nežijí, jen přežívají. Dělají to, co si myslí, že musí dělat.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-PQr77sS415A/VaTtWUCVcDI/AAAAAAAACcc/4BQI5TCsgCM/s1600/10985357_921659607894137_5469851241690575186_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://2.bp.blogspot.com/-PQr77sS415A/VaTtWUCVcDI/AAAAAAAACcc/4BQI5TCsgCM/s320/10985357_921659607894137_5469851241690575186_n.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Já už mám plné zuby toho, že se musím pořád omlouvat, že si plním sny, a že nežiji tak, jak si všichni myslí, že by se žít mělo. Když nevadí moje práce mně, proč by měla vadit někomu, kdo tam se mnou nedělá? protože není společensky přijatelné brodit se v psích výkalech?<br />
<br />
Netvrdím, že z té práce nejsem unavená, přece jen dělat dvanáctky, to není žádná sranda. Ale zároveň chodím z práce pozitivně naladěná a umazlená od zvířat. Kdo by nechtěl o přestávce na oběd sedět v kotci a nechat se olizovat od malých, velkých, starých, mladých psů a ve vedlejším paviloně po sobě nechat šplhat miciny?<br /><br />Mám tedy vzkaz pro všechny nešťastníky, kteří dělají práci, která je nebaví a ničí je, nemají odvahu se sebrat a jít dělat něco, co je bude naplňovat a přesto remcají do života těm, kteří do práce chodí s úsměvem. Nikdy není pozdě něco změnit, musíte jen chtít. A tím, že budete rýt do těch, kteří svoji práci/školu/koníčky milují, tím ubližujete opět zase jen a jen sobě...<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-jbWUTAdbUpU/VaTv-nSqqSI/AAAAAAAACco/CFCtxnNJElU/s1600/3e8761038a51cd19943b6f6033c62864.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="http://4.bp.blogspot.com/-jbWUTAdbUpU/VaTv-nSqqSI/AAAAAAAACco/CFCtxnNJElU/s400/3e8761038a51cd19943b6f6033c62864.jpg" width="342" /></a></div>
<i>night.shine</i><br />
<br />
<br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-35447124357151102622015-07-02T14:37:00.004+02:002015-07-02T14:37:48.947+02:00Kynologie ČZU - šestý semestr a státniceŠestý semestr byl o kynologii a zoorehabilitaci, dopisování a odevzdávání bakalářské práce a hlavně o státnicích ;)<br />
<br />
<i>Výcvik a využití loveckých psů</i><br />
Představte si, že zavřu obě oči, zapnu neutrální mód, přestanu na chvíli přemýšlet nad tím, jaký vztah mám k dnešní lovecké kynologii a k myslivcům. Nádech a výdech... A přejdu k samotnému hodnocení předmětu. Doufala jsem, že se dozvím něco více o metodice výcviku loveckých psů. Místo toho jsme spíše poslouchali, jak se lověčti psi dělí, jaká je jejich historie ve světě, u nás. <i> </i>Dozvěděla jsem se, že retrívři aportují, slídiči slídí, ohaři vystavují a norníci norují (<span style="font-size: xx-small;">kdo by to byl řekl</span>)...<span style="font-size: small;"> O tom, že lovečtí psi mají své neskutečné přednosti, že mají skvělí nos a výborný smysl pro orientaci, o tom mě nemusí přesvědčovat nikdo; to vím i bez předmětu na škole</span>. Co dalšího se v tomto předmětu dozvíte? Právní vysvětlení LUP, popis zkoušek pro lovecká plemena, pro co jsou využívána. Čeká vás i praktická ukázka, která byla celkem fajn (<span style="font-size: xx-small;">a psa musíte hlavně hodně chválit - řekne vám předvádějící, který bude mít psa připnutého na škrtícím očku stahováku, načež ho mrskne vodítkem po zadku, protože předbíhá při chůzi </span><strike> </strike>are you fcking kiding me?). Učit se budete z prezentací z přednášek a zkouška se skládá z poznávačky loveckých plemen a testu abcd, který byl tak lehký, až byl lehký ;)<br />
A ne, bohužel, nedokážu se úplně odprostit od mé alergie na myslivce a jejich neetické chování k přírodě a zvěři (a je jedno, jestli je to srna nebo liška, obě si zaslouží respekt). Vím, že nejsou všichni takoví a nemůžu je házet do jednoho pytle. Už jen ten parforsní způsob výcviku psů, to je něco, s čím se nedokážu ztotožnit a přijde mi to zastaralé a ... a tak jsem se dostala někam, kam jsem se ve psaní dostat nechtěla :-D<br />
<br />
<i>Zájmová a sportovní kynologie</i><br />
<br />
Pro mě zajímavý předmět, který vás provede světem kynologie. Dozvíte se základní informace o dostizích, coursingu, agility, mushingu a jiných outdoorových sportech, nakouknete do řádů dog dancingu a dozvíte se (pokud to ještě nevíte) něco o národních a mezinárodních řádech sportovní a záchranářské kynologie.<br />
Pro mě předmět na jedničku, zajímavý s externími přednášejícími, videi a praktickou ukázkou záchranářské kynologie. Jestli ještě nevíte, jaký sport by vás se psem bavil, určitě narazíte na něco ve výčtu sportů během tohoto předmětu.<br />
Učit se budete z prezentací, zápočet a zkouška jsou písemné. U zápočtu dostanete 5 a u zkoušky 10? (<span style="font-size: xx-small;">já už si to nepamatuju!!!</span>) rozepisovacích otázek.<br />
<br />
<i>Využití zvířat v zoorehabilitaci</i><br />
<br />
Upřímně se přiznávám, že jsem asi na půlce přednášek chyběla. Byla jsem na zvířatech, která mě zajímala a na povinném cvičení v Toulcově dvoře, což bylo parádní :)<br />
Letos vyšla nová skripta, takže se budete mít z čeho učit. Test byl abcd na počítači, což nesnáším. Nemám ráda slovíčkaření, které absolutně neukáže, jestli člověk rozumí dané problematice. Jen to ukazuje, jestli se někdo slovo od slova umí našrotit skripta.<br />
<br />
<i>SZZ</i><br />
<i><br /></i>
Nejočekávanější z celého 6. semestru - státnice. Já jsem se na ně připravovala 3 týdny. Dělala jsem si výpisky, chystala prezentaci a komentář k obhajobě, vypracovávala si jednotlivé předměty k daným koridorům. Nečekejte, že dostanete otázky. Dostanete seznam předmětů, které jsou rozděleny do 2 koridorů a můžete se učit :-D<br />
Je fakt, že 3 týdny jsou dlouhá doba a učení mi už lezlo na palici. Naštěstí jsem byla víc otrávená, než nervózní, takže se mi učilo dobře. Zavřela jsem se u mamky na bytě a měla jsem klid :)<br />
Kdybych měla dát obecné doporučení pro učení se na státnice - neučte se všechny předměty do hloubky. Podívejte se, na jaké předměty se zaměřují členové komise a učte se nejprve ty předměty, ve kterých se oni pohybují a ty byste měli umět opravdu precizně. Je jasné, že pokud budete mít v komisi člena, který sídlí na katedře veterinárních disciplín, bude po vás nejvíce chtít fyziologii a zoohygienu. Když dostanete zootechnika, musíte si být jistí v plemenitbě, zootechnice a výživě. Když tam bude sedět kynolog, nesmí vás načapat, že neumíte rozdělit psi do FCI skupiny, apod. Je lepší umět ke každému něco než k něčemu nic. Moje státnice byly příjemné, obhájila jsem bakalářku, odpověděla na otázky od oponentky, na otázky od komise a potom měl čekala ústní. A protože jsem dostala fajn otázky, bylo to rychlé popovídání si o problému a šla jsem :) Nicméně stalo se, že naše komise vyhodila studenty od státnic a důležitá poznámka - opravy jsou až za rok! To jako fakt nechcete...<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
A zde jsou mé 3 roky snažení na jednom obrázku :)</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-0-1uXe5iyPI/VZUwHiZOUVI/AAAAAAAACcI/X502yXlxzAY/s1600/11709791_10204634184595539_3585557849709050018_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://1.bp.blogspot.com/-0-1uXe5iyPI/VZUwHiZOUVI/AAAAAAAACcI/X502yXlxzAY/s320/11709791_10204634184595539_3585557849709050018_o.jpg" width="240" /></a></div>
<br />
A stálo to za to. Ty zkušenosti, vědomosti, kontakty na nové lidi a hlavně super kamarádky, ty mi už nikdo nevezme :) A hlavně - jsem Bc. kynolog ;)<br />
<br />
<i>night.shine</i> <br />
<br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-48867591253421854582015-07-02T13:38:00.002+02:002015-07-02T13:42:26.613+02:00Kynologie ČZU - pátý semestrPátý semestr byl pro mě jedním z nejtěžších semestrů. Základy chovu HZ a plemenitba, to není žádná sranda; do toho velmi obsáhlý předmět o zoohygieně a psaní bakalářky.<br />
<br />
<i>Volitelný předmět</i><br />
<br />
Jako druhý volitelný předmět jsem si vybrala Jezdectví a vozatajství. Předmět jsem si vybrala hlavně proto, abych mohla chodit na jízdárnu. No, nevyšlo mi to. Chodila jsem jen na přednášky a na jízdárnu jsem se nedostala, protože<i> </i>se mi hodiny kryly s povinným cvičením z plemenitby a přednáškou ze zoohygieny. icméně předmět i tak doporučuji. Přednášky byly zajímavé, teorie ukazována a předváděna na videích, Ing. Starostová je koňák tělem i srdcí, ale dokáže látku vysvětlit i člověku, který se kolem koní nepohybuje. V zápočtovém týdnu se psal test, jehž úspěšné napsání bylo podmínkou pro ústní zkoušku. Protože se mi i termín zápočtového testu kryl s povinným zápočtem z plemenitby, psala jsem test před zkouškou. Byla to docela divočina, protože jsem šla jeden den na zkoušku z chovu HZ a potom jsem měla nějakých 16 hodi na naučení se na tento předmět. Ale zachránilo mě to, že jsem chodila na přednášky, doma jsem si během semestru listovala mými knihami o koních a sama jsem v minulosti jezdila, takže nějaké základy jsem měla a ty těžší věci (řády, sporty, apod.) jsem se přes noc prostě našprtala :) Ing. Starostová byla u zkoušky moc příjemná, když viděla, že nevím, dala mi další otázku, která mě dovedla ke správné odpovědi na otázku předchozí.<br />
<br />
<i>Základy chovu hospodářských zvířat</i><br />
<br />
Nemám to ráda. Přiznám se, že z tohoto předmětu jsem byla nadšená jen tehdy, když jsme probírali drůbež. Jednak proto, že pro chov drůbeže jsou skvěle sepsaná skripta (Vybrané kapitoly z chovu drůbeže - opravdu doporučuji) a hlavně přednášející byli nej :) Skvělá byla přednáška, která se věnovala chovu ovcí a koz, ještě mě bavila 1. přednáška a cviko ze skotu, ale přiznám se, že tím to asi tak končí. Povídání o prasatech jsem si mnohem více užila při etologii a aplikované etologii a ve volitelném předmětu "etika chovu a etologie HZ", který jsem měla ve 4. semestru. Ale poslouchat plemenitbu prasat, styl chovu, zmasilosti - mě to prostě nebavilo. Pokud tam seděl člověk, který byl zaměřený na speciální chovy a zootechniku jako takovou, musel být nadšený. Ale z mého pohledu, studujícího kynologa, mi to nic neříkalo... Zkouška byla těžká, bylo toho opravdu hodně k nastudování, je vyžadována nejen znalost ustájení, výživy, ale i znalost plemenitby a fyziologie (anatomie). Přiznám se, že jsem šla tehdy zkoušku opravdu jen zkusit (a zachránila mě znalost a plný počet v testu z drůbeže), ale to, že jsem nakonec odcházela s trojkou - já jsem se styděla jako nikdy předtím :-X ale zkoušku jsem udělala na první pokus, což pro mě bylo hlavní, abych měla čas na učení se na další 2 předměty.<br />
<br />
<i>Zoohygiena a prevence v chovu psů</i><br />
<br />
Nejoblíbenější předmět z celého mého studia kynologie :) Řeknu vám, že jsem si často během přednášek a cvik nadávala, že jsem se aspoň nezkusila přihlásit na veterinu. Předmět je to velmi obsáhlý, ale zajímavý. Součástí je povinný výjezd do útulku, vyžaduje se 100 % docházka na cvika, píší se testy a přednáší se prezentace na vybranou chorobu. Kdo nemá docházku, píše zápočtový test (já jsem jela na cviko do Prahy i s angínou) :-D Zkouška se skládá jak z písemné, tak z ústní části.<i></i> Tento předmět mě bavil od začátku až do konce, i díky skvělému přednášejícímu doc. MVDr. Rajmonovi. Není nad to, když přednáší člověk, který má nejen teoretické, ale i letité praktické zkušenosti a zážitky. Literatura je dostupná od vyučujícího, jak skripta tak prezentace, takže je bohatý výběr na učení :)<br />
<br />
<i>Plemenitba psů</i><br />
<br />
Moje nočí můra tohoto semestru. Navazování na genetiku, šlechtění psů, vzorečky počtání, příklady a velmi těžká teorie. Chyběla jsem jen na jediné přednášce, když mě porazila angína, ale jela jsem tam dokonce i tehdy, když byl den před státnm svátkem, takže jsem potom trčela celý den sama v Praze na bytě; seděla jsem na každém cviku a poctivě si dělala "domácí úkoly". I tak jsem zkoušku udělala z odřšenýma ušima. Já nevím, měla jsem pocit, že to umím, ale vytáhla jsem si otázku, u které jsem měla v přípravě jeden velký otazník a velmi pochybný odstavec stažený z nějakých skript. Takže jsem zpanikařila a blekotala nesmysly. Nejvíc mě mrzelo, že si mě přednášející nepamatoval z přednášek, i když jsem tam seděla každý týden ve 4. lavici, a když přišla přednášet paní Tichá z ČMKU, povídali jsme si s ní i s vyučujícím ještě 5 minut po skončení přednášky. A není nic horšího, než když si vás vyučující nevybavuje z přednášek (chodilo nás tam asi 5 a půl z 50). Neberte to tak, že je to šílený a nezvládnutelný předmět. Když se budete učit během semestru v rámci domácí přípravy na cvika, zvládnete zápočet bez problémů. Skripta nejsou, ani prezentace z přednášek, ale je kniha od J. Dostála. Nicméně k dispozici jsou prezentace ze cvičení a řednášející na cviku vysvětlila i jednu věc třeba 100x , abychom to pochopili. <br />Berte tento předmět jako možnost, jak si nastudovat základy plemenitby a šlechtění, a vemte si z něj to nejlepší, abyste měli argumenty proti těm prašivým množitelům, kteří kříží každého s každým. Získáte ty argumenty, to vám garantuji. Po absolvování tohoto předmětu budete mít znalosti takové, že množitelské krysy zadupete do země :) A dupejte pořádně, ať už příště nevylezou!!! :-D<br />
<br />
V tomto semestru vás čeká také poslední etapa praktické encyklopedie a budete psát bakalářskou práci.<br />
<br />
A jak dopadl 6. semestr a moje státnice?! :) O tom v dalším článku ;)<br />
<br />
<i>night.shine</i>night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-2837078053981583732015-03-09T13:42:00.000+01:002015-03-09T16:36:07.008+01:00I am the one I' ve been waiting for...Dnes ráno na procházce se mi honilo hlavou asi milion myšlenek. Poslední dobou přemýšlím o všem a píši o ničem. Většina myšlenek posledních dní, se však motá kolem našich zvířecích členů rodiny.<br />
<br />
Mimi občas kýchne, vypadá v pořádku, ale ta rýma mě rozčiluje. Nechci s ní hned letět na veterinu, aby mi ji nadopovali ATB, ale asi nakonec nebude zbytí, jestli moje bylinková léčba nezabere.<br />
Tobiho zase trápí průjmy. Minulý týden mi v noci připomněl, jak lehké spaní mám, když vím, že ho něco trápí. Stačí, že se zvedl z pelíšku a já jsem měla oči na stopkách. Naštěstí zabrala Smecta, ale po jejím vysazení má zase řídkou stolici. Naposledy se u něj prokázaly kokcidie a léčba byla úspěšná, i tak mě nebaví ho co půl roku ládovat nějakými léky.<br />
A aby toho nebylo málo, tak Tobi chytil od mamčiného kocoura blechy. Na ty mrchy nezabírá vůbec nic, nepomáhá 2x denně vysávat, vystříkávat biokillem koberce a prát pravidelně pelechy. Pipety jsou absolutně k ničemu, koupel zabere asi tak na 5 vteřin. Už vážně přemýšlím o tabletách proti blechám, ale zase si říkám, co to asi udělá s jejich zdravím, když to zabije ty blechy na kožichu, jaku paseku to asi udělá tomu psovi a kocourovi v těle.<br />
<br />
Největší novinkou, ze které jsem velmi nadšená, je to, že jsem se přihlásila na <a href="http://www.katachyon.lerl.cz/view.php?nazevclanku=efektivni-konference-verze-2-0&cisloclanku=2013040009" target="_blank">Efektivní trénink</a> ke Katce Lerlové, ze kterého jsem nadšená. Nemám teď peníze na to, abych chodila s Tobim na cvičák a přiznám se otevřeně, že jsem člověk, který potřebuje vedení a potřebuji dostávat domácí úkoly a nápady, které by mě motivovaly. Vymýšlíme s Tobim doma různé blbůstky a hry a mám vždy ohromnou radost, když se mi povede naučit ho nový trik, zbavit ho nějakého strachu, potlačit reakci na podnět, ale často se mi stane, že něco začnu a nedokončím to. Třeba to vzdám, protože to "nefunguje" a já ztratím motivaci nebo se zaseknu v daném bodě a nevím, jak z toho ven a tak pořád dělám cvik/trik na jedné úrovni a nevím, jak zvednou kritéria, abych se posunula výš.<br />
<br />
Proto když jsem narazila na možnost zapsat se do ET, byla jsem nadšená a přiznám se, že svým způsobem i vyděšená. Proč vyděšená? Protože úkoly jsou o tom, že se sepisují cíle, vyplňují se tabulky, promýšlí se postupy a hlavně, posílají se tréninkové lekce nebo nahrávky s kompletním cvikem. Možná si řeknete, že na tom není nic těžkého. Pro mě to byla hrůza, když jsem měla natočit vstupní přihlašovací video. Vybrala jsem si něco, o čem jsem si říkala, že to bude v pohodě a během nahrávání jsem byla tak nervózní, že se mi málem rozskočilo srdce :-D Další stres jsem zažila, když jsem byla do skupiny ET přijata a viděla jsem ty sálodlouhé diskuze, ve kterých lidé probírají metodiky, postupy, řeší problémy, radí při výcviku. Při prvním přihlášení jsem seděla asi 3 hodiny u PC a říkala si: "Co já tady budu dělat? Vždyť nedokážu okomentovat ani jedno video, přispět ani do jedné diskuze?!" Vážně jsem si říkala, že po prvním měsíci dostanu vyhazov a půjdu se klouzat...<br />
<br />
První měsíc, který jsem v ET byla bylo za úkol přivolání psa. Moje první natáčení Tobiho přivolání, to byla katastrofa, fučelo, vybrala jsem si novou trasu, na které s Tobim obvykle nechodíme. Nevěděla jsem, kde mám ruce, kde nohy, v jedné ruce klikr ve druhé mobil, sahala jsem moc brzo do pamlskovníku, byla to vážně tragédie. Takové jsem měla myšlenky, když jsem přišla domů.<br />
Ale vážně to byla takové hrůza? Právě že nebyla. Na té procházce se totiž stalo to, že Tobi hrabal u myší díry a naháněl myšku a já jsem zapískala a on přiběhl. Jediné, co mě tedy zpětně mrzí je to, že jsem ho v tu chvíli víc nepochválila, protože jsem myslela na to, jak asi bude vypadat to video a že nemám vůbec zajímavé přivolání a já nevím, co všechno mi lítalo v hlavě za bludy. Když jsem nad tím přemýšlela a přemýšlím zpětně, byl to neuvěřitelný úspěch a v tu chvíli jsem pochopila, proč to vlastně dělám.<br />
Celý život se hrozně podceňuji. Ona kritika vlastní osoby není na škodu, ale je na škodu tehdy, když se kritizuji za něco, co není vůbec podstatné. K čemu mi bylo to, že jsem se stresovala nad tím, že fouká vítr a to video nebude parádní? K ničemu, zmeškala jsem akorát příležitost, pořádně oslavit fakt, že mi Tobi přiběhl na 1. zavolání od velké rušivky.<br />
Od té chvíle jsem si uvědomila, že to dělám pro sebe a pro Tobiho, ne pro lidi kolem sebe. Chci se ním někam posunout ne proto, abych vyhrávala závody a udělala všechny zkoušky světa. Chci mu obohatit život a zvýšit limity i sobě.<br />
<br />
Pro březen jsme si stanovovali výcvikové cíle. To mě inspirovalo - když můžu stanovit cíl pro Tobiho, můžu stanovit cíl i pro sebe. Jaký cíl jsem si dala? Zbavit se stresu před kamerou a zbavit se těch zimních kilogramů, které jsem si přes zimní měsíce nastřádala. A světe div se, ono to jde. Začala jsem tím, že jsem se přihlásila na naši megasuperúžasněnejchytřejší televizi do cvičícího programu, o víkendu jsem nachodila asi 20 km<span style="line-height: 18.3999996185303px;">, během kterých jsme pracovali s Tobim na přivolání, procvičovali jsme pozornost za pomoci Premackova principu, potrénovali dlouhodobé odložení a taky jsme ho nechali vyhledávat nás v krajině. Dnes jsme po asi 2 letech nafoukli cvičící balón. Tobi se ho bál, tak jsem z něj hned udělala cvičící pomůcku a stačily 2 krátké lekce a máme doma parádní balanční pomůcku.<br /></span><br />
<span style="line-height: 18.3999996185303px;">Asi každý potřebuje nějakou prvotní motivaci, někoho, kdo ho popostrčí a dá mu tak možnost se více projevit. Mě inspiruje můj pes. Když jsme se rozhodovali, jakého pejska bychom chtěli, byla na předních místech border colie, ale tehdy jsme to zavrhli kvůli tomu, že je to hodně akční plemeno a měli jsme obavu, že bychom mu v centru města nemohli dopřát to, co potřebuje. A do života nám vstoupil neunavitelný a stejně hyperaktivní teriér, který má kromě elánu a nadšení pro práci ještě tvrdohlavost a nějaké ty strachy k tomu. Kdo jiný by nás asi tak naučil sebekázni, klidnému rozhodování, neústopnosti a vytrvalosti, jako právě on? Pokud ustoupím, on si to moc dobře pamatuje, pokud zatlačím, musím svou chybu napravovat docela dlouho. Ale pokud jsem důsledná a nevzdám se, je patrná spokojenost na obou frontách ;)</span><span style="line-height: 18.3999996185303px;"><br /></span><span style="line-height: 18.3999996185303px;">Obrovský kus práce jsme zvládli už jen díky tomu, že jsem objevila výcvik pozitivní motivací. Mrzí mě, že jsem v minulosti narazila na lidi, kteří mi radili hloupé postupy, jak psa "postavit do latě". Tím jsem udělala víc škody než užitku a taky se s tím peru do dnes sama v sobě. Vím, že to zanechalo pár stop na Tobim, a že to zanechalo pár stop ve mně. Ale taky vím, že z minulosti je třeba poučit se, aby člověk neopakoval ty stejné chyby i v budoucnosti. S přihlášením do ET se mi do žil vlila nová krev a navštívila mě múza, která mě probudila ze zimního spánku. Pro březen jsem si pro nás s Tobim vybrala cíle obsahující cviky, které můžu cvičit i s hračkou a nemusím řešit pamlsky a pokud na tom bude Tobi zdravotně v pohodě, tak věřím, že splním to, co jsem si předsevzala.</span><span style="line-height: 18.3999996185303px;"><br />Život není o překonávání druhých, život je o překonávání sama sebe - svých strachů, obav, svých hranic. Já si obvykle nedávám předsevzetí do nového roku, ale svou účast v ET beru jako obrovskou motivaci a dávám si předsevzetí, že budu plnit úkoly, které tam dostáváme. Ne kvůli ostatním, ale hlavně kvůli sobě a Tobimu, kvůli obohacení našich životů a spokojenosti, která pramení ze vzájemné spolupráce :) Protože o tom to soužití člověka se psem je, ne?</span><br />
<span style="line-height: 18.3999996185303px;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-bUnkZeaG0qw/VP2UyjZM2eI/AAAAAAAACbk/u-4_-VlxAdU/s1600/1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-bUnkZeaG0qw/VP2UyjZM2eI/AAAAAAAACbk/u-4_-VlxAdU/s1600/1.jpg" height="640" width="564" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<i>night.shine</i></div>
<br />
<span style="line-height: 115%;"><br /></span><span style="line-height: 115%;"><br /></span><span style="line-height: 115%;"><br /></span><br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="line-height: 115%;">
</span></div>
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-53006890399131432082014-12-04T01:38:00.000+01:002014-12-04T01:38:21.037+01:00Brzké ohlédnutí za rokem 2014Přemýšleli jste někdy o tom, proč je tak velmi jednoduché, poslat některé lidi ze svého života pryč, zatímco u jiných si to nedokážete představit? Proč je jednoduché někomu říct, že vám na něm vadí to a tamto, zatímco u druhého člověka takové chování přejdete kolikrát bez povšimnutí?<br /><br />A všímáte si, kolik lidí, kteří vám akorát přináší do života stresy, negativní pocity a rozladěnost, trpíte ve své přítomnosti?<br /><br />Věřím, že každý člověk, kterého v životě potkám, má na mé cestě nějaký smysl. Během posledních let jsem se však naučila, že je dobré nechat lidi přicházet, ale i odcházet. Vím, že je dobré, když do mého života vstoupí člověk, který mi ublíží - jednak se poučím a za další mě to vnitřně zocelí.<br /><br />Stejně tak si myslím, že nemá cenu držet v životě člověka, který chce sám od sebe odejít, protože i když ho vy máte moc rádi, on to stejně necítí. Je to velmi těžké, ale ještě těžší je to pro toho druhého, který vás třeba nějakou dobu trpí, dá tomu vztahu/kamarádství šanci, ale je to pro něj spíše břemeno.<br /><br />Proč jsem vybrala po tak dlouhé době toto téma?<br /><br />Je to zřejmě proto, že se s lidmi, ať už s těmi novými či starými známostmi setkávám dnes a denně a za poslední 2 roky, co jsem v Praze jsem toho tolik zažila, že bych mohla vydat knihu.<br /><br />Naučila jsem se vypnout emoce, rozpoznat, kdo to se mnou myslí dobře, kdo se na mě chce moc vázat. Pár lidí přišlo a odešlo tak rychle, že jsem je ani pořádně nestačila zaznamenat, několik lidí mám v životě nastálo a pokud si časem nepolezeme na nervy, tak věřím, že se budeme "mít" i nadále :)<br />Přišli lidé do mého života, kteří mě neznají, přesto jim nebylo hloupé mi nadávat, pomlouvat mě a hanit mě, i když ani neznají můj obličej - jaký k tomu měli důvod? Řekla jsem svůj názor, nešla s davem a nelezla většině do řitního otvoru. Ano, to je důvod k tomu, abyste se během chvíle stali "odepsanci". V takové chvíli, kdy vám není dvakrát do skoku, se vás zastane člověk, kterého pořádně vlastně znáte velmi krátkou dobu. Nevím, kdy jsem naposledy byla za někoho tak vděčná, jako za mojí nynější pražskou úžasnou spolubydlící :)<br /><br /><br />Protože se možná do konce roku k dalšímu článku nedostanu - nemám na psaní moc náladu, a i když mám nápady, nemám moc odhodlání články realizovat - vezmu tento článek jako shrnutí roku 2014, který utekl tak rychle, až mě to děsí.<br /><br />Tak první řadě děkuji dnes a denně komukoliv, kdo to zařídil tak skvěle, že mi do života poslal mého chlapa, bez kterého bych neměla často důvod se smát, rozčilovat se a přemýšlet o tom, jestli jsou opravdu muži z Marsu a ženy z Venuše ;) Když kolem sebe poslouchám nářky, stěžování si ostatních párů, když slyším, jak se rozpadají dlouholeté vztahy, jak se lidi často rozchází kvůli hloupostem, jak mají problémy s nevěrou, apod. vnímám o to víc, jaké mám štěstí, že mám zrovna já takového skvělého muže. Nevím, jestli je na světě jiný chlap, který by zvládl práci, dům, moje studium, moje koníčky a mé často se měnící nálady tak, jako on...<br /><br />Další, bez koho bych se neobešla jsou moje dušičky Ng a Luc... Je to prostě něco naprosto skvělého, když máte někoho ve svém životě, s kým si nemusíte psát denně, nemusíte se vídat každý den a i přesto víte, že když se něco podělá, tak se v případě nouze nejvyšší na ně můžete obrátit a ony udělají co bude v jejich silách, kolikrát i přesto, že tím naruší své pohodlí. Je fajn mít v životě bytosti, které jsou s vámi, i když s vámi, i když fyzicky s vámi nejsou ;) Kamarádky, kterým můžete říct svůj názor, a i když se to neshoduje s tím, co vyznávají ony, neurazí se nebo vás nepošlou do míst, kde slunce nesvítí, aniž by se nad tím aspoň na chvíli nezamyslely...<br /><br />Rok 2014 pro mě byl skvělý tím, že mi osud přivál novou spolubydlící, moji spolužačku Míšu :) A nechci být nějak kýčovitě patetická, ale jsem jí nesmírně vděčná za to, co pro mě za tak krátkou dobu udělala, jak se mě zastala, co všechno vzala na sebe, i když věděla, jaké nepříjemné následky by to mohlo mít. Moje společnice pro dlouhé hodiny povídání o kynologii, nevychovaných pejskařích, o škole, o mužích, o všech a o všem.<br /><br />Poznala jsem osobně <a href="http://cesta-je-cil.blogspot.cz/" target="_blank">Tommyho</a>, skvělého kluka, který to má v hlavě srovnané tak, že by mu to mohl kdokoliv jiný závidět. Klučinu, kterému závidím jeho odhodlání pro věc, jeho plnění si svých snů, jeho touhu a zapálení pro překonávání nástrah života. Zrovna u něj tak nějak doufám, že se naše cesty nerozejdou, protože je fajn o takovém člověku mít jednou za čas nějakou zprávu, inspirovat se jeho názory, jeho sny a podporovat ho v jejich plnění :)<br /><br />Jsem nesmírně ráda za to, že jsem letos po dlouhé době viděla úžasné kamarádky Danču a Martinu, která mi poskytla na 2 týdny domov v Olomouci, kde jsem byla na skvělé praxi v ZOO. Moc mě potěšilo a obohatilo setkání s <a href="http://www.rabova.eu/" target="_blank">Jančou Rábovou</a>...<br /><br />Na závěr napíši vyjádření, které snad ani nestojí za to psát, protože je to samozřejmost - bez mé rodiny bych kolikrát nebyla nic a nikdo...<br /><br />Jsem vděčná i za to, že se tento rok v mém životě objevilo pár lidí, se kterými jsem byla v kontaktu pár chvil a už se s nimi nestýkám a nevím o nich... Jsou to lidé, u kterých jsem se docela spálila, kteří mě v některých chvílích potopili, chovali se ke mně, jako bych byla obtížný hmyz a nebo nějaký retard. Život jde dál, já jsem se poučila, že není dobré si hned každého pouštět blízko "k tělu". Lidi umí být zákeřní a falešní.<br /><br />Potkala jsem člověka, který se tak navázal, až jsem se chvíli cítila nepříjemně. Měla jsem pocit, že mě snad musí i sledovat, že mi nedá pokoj. Je to divné, že se k vám někdo snaží násilím připoutat, i když jen na kamarádské úrovni, a i když tomu člověku dáte najevo, že o to kamarádství, jak si to on představuje, nestojíte, stejně máte denně na mobilu desítky zpráv a hovorů. Když už nepomůže ani natvrdo říct, že je to moc a mělo by to skončit, potom už jen musíte doufat, že bude stačit zablokování toho člověka všude, kde je to možné, i nemožné.<br /><br />Někdo mi letos řekl, že jsem až příliš tvrdá, že jsem snad emočně vyprahlá. Dostala jsem také výtku, že smažu lidi ze svého života a ani jim neřeknu proč. No, pokud lidé berou opravdu to, že když mám někoho v přátelích na facebooku, tak to z nás dělá opravdu přátele, tak to jako opravdu ne ;)<br /><br />Pravdou je, že nepotřebuji mít v životě třeba stovku lidí, z nichž 60 ani vlastně pořádně nebudu znát, 20 mě bude permanentně štvát, 10 mě bude za zády pomlouvat, aby se na mě za pár sekund potom mohli usmívat. Mně stačí mít v životě těch 10 lidí, kteří se mi nebojí říct názor do očí, kterým nedělá problém mi říct pravdu, i za cenu toho, že by se mě to třeba nejprve dotklo. Nepotřebuji lidi, kteří mi budou pochlebovat nebo mi lézt do prdky, nestojím o lidi, kteří jsou falešní a neupřímní. Nelíbí se mi ani mít v životě lidi, kteří trpí svými komplexy a hází je na mně, už tak mám kolikrát problém sama se sebou, ještě řešit nepodstatné věci někoho jiného...<br /><br />Proč je tedy ta snadné někomu říct, ať jde pryč a jinému to neřeknete?<br /><br />Protože s lidmi, se kterými souzníte, u nich přejdete maličkosti, které vám na nich třeba vadí, protože jsou to prkotiny, jsou to maličkosti, které v tom obrovském závalu toho pozitivna, které se na vás valí od těch úžasných lidí, přejdete a mávnete nad tím rukou. Protože když je něco obohacující, tak jsou ty malé nedokonalosti jen nepodstatné prkotiny, kvůli kterým nestojí za to člověka odehnat.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-e3RwgSEDgPc/VH-o04-94sI/AAAAAAAACaU/YL5doSglgXI/s1600/1459690_10201225454899427_782924533_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-e3RwgSEDgPc/VH-o04-94sI/AAAAAAAACaU/YL5doSglgXI/s1600/1459690_10201225454899427_782924533_n.jpg" height="162" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
Tento rok, stejně jako ty předešlé i ty budoucí, si neumím představit bez vás, protože bez vás, moje kožíškované děti, bych nebyla tím, kým jsem dnes.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
A na závěr přikládám pár citátů, které charakterizují můj rok 2014 ve zkratce... Berte je jako možnou inspiraci pro rok nadcházející nebo jen jako pouhou možnost pro zamyšlení a meditací nad letoškem...</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-WEkm8-vznYU/VH-o1r-HC-I/AAAAAAAACac/lLdZnGxfHwM/s1600/1924385_10202852223367622_7514852105033064872_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-WEkm8-vznYU/VH-o1r-HC-I/AAAAAAAACac/lLdZnGxfHwM/s1600/1924385_10202852223367622_7514852105033064872_n.jpg" height="216" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-mxkx0FT5zPg/VH-o1DrffHI/AAAAAAAACaY/kJYeKKlD32E/s1600/10302323_10202213128830658_8680691672515689803_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-mxkx0FT5zPg/VH-o1DrffHI/AAAAAAAACaY/kJYeKKlD32E/s1600/10302323_10202213128830658_8680691672515689803_n.jpg" height="180" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-MtnsWAlwS9s/VH-o08aL0GI/AAAAAAAACaw/MiSMZzQF5WQ/s1600/10389968_10203101415877279_7714320212162903307_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-MtnsWAlwS9s/VH-o08aL0GI/AAAAAAAACaw/MiSMZzQF5WQ/s1600/10389968_10203101415877279_7714320212162903307_n.jpg" height="270" width="640" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-lmn82JLXgEk/VH-o11jOpsI/AAAAAAAACas/wPwy7wH7DJ4/s1600/team_free_will_banner_by_inkwovenheart-d5qljfw.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-lmn82JLXgEk/VH-o11jOpsI/AAAAAAAACas/wPwy7wH7DJ4/s1600/team_free_will_banner_by_inkwovenheart-d5qljfw.png" height="138" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">credit goes to owner<br /></td></tr>
</tbody></table>
Celkově se omluvám za nečinnost na blogu. Nebaví mě moc sedět u počítače a hodinu psát článek, který následně ještě minimálně půl hodiny opravuji, předělávám a dopisuji... Snad zase přijde časem blogerská múza, která mi přinese nadšení pro psaní a filozofování.<br /><br />Do té doby, pokud si budete chtít povídat nebo budete mít potřebu mi něco sdělit, tak pište - na facebook, sem do komentů nebo na mail. Můžete mi poslat pěknou fotku, a když budete mít zájem, můžete mrknout na můj Instagram, kam přidávám fotky - většinou tedy fotky Tobiho, ale tak pohled na takového fešáka nikdy neomrzí ;)<br /><br />night.shine<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-68814652469692865782014-09-13T10:57:00.000+02:002014-09-13T10:57:31.174+02:00Veganské a vegetariánské food blogyZdravím vás a přináším po delší době nepejskařský článek. Titulek napovídá, že to bude o jídle, tak šup do toho, ať máte inspiraci na nedělní oběd! ;)<br /><br />Chtěla bych se s vámi podělit o několik oblíbených veganských a vegetariánských food blogů, které mám nejradši a často z nich čerpám nápady na takovéto domácí žvýkání. Tak jdeme na to :)<br /><br /><a href="http://www.veganotic.cz/" target="_blank">http://www.veganotic.cz/</a><br />
Asi moje nejoblíbenější stránka s čistě veganskými recepty. Najdete zde všechno od předkrmů přes hlavní jídla až po vynikající dorty a koláče. Recepty jsou popisovány srozumitelně a jsou doplňovány krásnými fotografiemi.<br />
<br />
<br />
<br /><a href="http://kucharkazesvatojanu.blogspot.cz/" target="_blank">http://kucharkazesvatojanu.blogspot.cz/</a><br />Evu Francovou a její kuchařku znám velmi krátce (její stránky a recepty mi doporučil ošetřovatel olomoucké zoo, kde jsem byla v srpnu na praxi). Hned při prvním brouzdání touto internetovou kuchařkou jsem nad ní strávila asi 3 hodiny a nemohla se nabažit. Eva Francová je vegetariánka, na jejím blogu však najdete také mnoho veganských receptů. Je pro to, aby si lidé nekupovali hotová jídla, ale kupovali suroviny a vařili jídla vlastní. Najdete zde nespočetné množství receptů na domácí pečivo, na jídla bez lepku, na sladká i slaná jídla. Najdete zde prostě všechno, co k vegetariánskému/veganskému stravování patří. Za mě inspirace č. 1!<br /><b><i>10. 9. 2014</i></b> vyšla Evě nová kuchařka, takže<b> <a href="http://www.albatrosmedia.cz/kucharka-ze-svatojanu.html" target="_blank">tip na vánoční dárek je jasný</a> </b>;)<br />
<br />
<br /><a href="http://blueveganpig.blogspot.cz/" target="_blank">http://blueveganpig.blogspot.cz/</a><br />
Skvělý blog s veganskými recepty, které jsu často doplněny i video návodem na vaření. na této stránce oceňuji, že jsou zde recepty z nedrahých a snadno dostupných surovin. Co si budeme nalhávat, studenti mají do kapsy hluboko a někdy to dá práci, aby se při veganské stravě a při malém rozpočtu zaplnilo břicho a do těla se dostaly všechny živiny :)<br />
<br />
<br /><a href="http://www.veganfoodporn.cz/" target="_blank">http://www.veganfoodporn.cz/</a><br />
Přehledná stránka, kterou mám moc ráda a často z ní čerpám inspiraci pro rychlé vaření. K receptům jsou přidány fotografie, což já mám ráda. Jsou zde jednoduché, ale nápadité recepty, které vaše chuťvé buňky velmi uspokojí a přitom vás nezruinují ;)<br /><br /><a href="http://dewiibatwoman.blogspot.cz/p/seznam-receptu.html" target="_blank">http://dewiibatwoman.blogspot.cz/p/seznam-receptu.html</a><br />
Díky Dewii jsem vyzkoušela poprvé recepty jako je "chilli con soja", "veganská svíčková", začala jsem podle jejího postupu vytvářet domácí rostlinná mléka a tofu pomazánky. Její recepty bych doporučila hlavně začátečníkům, kteří se ve veganské stravě moc nerientují a ze začátku jim chybí nápady a představa o tom, co vlastně ti vegani jí ;)<a href="http://dewiibatwoman.blogspot.cz/2013/06/seven-days-seven-breakfasts.html" target="_blank"> A</a> <a href="http://dewiibatwoman.blogspot.cz/2013/05/seven-days-seven-snacks.html" target="_blank">ŽE</a> <a href="http://dewiibatwoman.blogspot.cz/2012/08/food-inspiration.html" target="_blank">JE</a> <a href="http://dewiibatwoman.blogspot.cz/2013/01/food-inspiration-iii.html" target="_blank">TOHO</a> <a href="http://dewiibatwoman.blogspot.cz/2013/08/dinner-ideas-seven-days-seven-dinners.html" target="_blank">PEKELNĚ</a> <a href="http://dewiibatwoman.blogspot.cz/2013/07/vegan-kitchen.html" target="_blank">HODNĚ</a> !!! ;)<br />
<br /><a href="http://veganodaktyl.veganka.cz/" target="_blank">http://veganodaktyl.veganka.cz/</a><br />
Netřeba moc komentovat, stačí se podívat a začít vařit ;)<br />
<br /><a href="http://www.goodmoodspoon.com/" target="_blank">http://www.goodmoodspoon.com/</a><br />GOOD MOOD SPOON sem dávám, i když jsem podle této stránky zatím neuvařila vůbec nic. Ingredience, které jsou v receptech používáy jsou pro mě často drahé. Vím, že když udělám nákup, když utratím třeba 1000 kč za octy, omáčky, apod., které potom budu mít doma v zásobě, tak to na 1 - 2 porce potom vyjde dobře, ale tohle náš domácí rozpočet fakt neunese. Inspirace a podívání se skvělé (fotografie jsou naprosto dokonalé), ale pro vaření až do budoucna :)<br /><br />Z mých nej food blogů je to všechno. Pokud máte nějaký oblíbený blog, můžete se podělit v komentáři a zaslat odkaz!<br /><br /><i>night.shine</i><br /><br /><br /><br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-27362142800935308412014-08-04T22:00:00.002+02:002014-08-04T22:03:08.627+02:00Výcvikový deník (léto 2014) cvičák a domácí lekce<b>4. lekce</b><br />
<br />
Kvůli zkoušce jsem přehodila poslední hodinu před prázdninami na pátek. Sešla se "parádní" parta, kterou sama Soňa okomentovala slovy: "Paráda, sešli se čtyři psi, co nemají rádi psy."<br />
Potkali jsme se se psy před branou cvičáku a musím říct, že mě Tobi překvapil. Stály jsme s majitelkami v uctivé vzdálenosti od sebe a pejsci nasávali pachy ostatních, přišel i jeden hafan, který dost štěkal, když viděl ostatní psy, ale i on po chvíli usoudil, že to nemá cenu a tak jsme v klidu čekali. Bez vyjíždění, vrčení a protivností :) Byla jsem na Tobiška moc pyšná, že i přes tolik testosteronu, vydržel relativně v klidu. Napětí jsem u něj cítila, ale krátká hra a odvedení pozornosti to spravilo :)<br />
Cvičili jsme klasickou poslušnost, dostali jsme pochvalu od Soni, že jde vidět, že jsme cvičili chůzi u nohy a obraty za chůze. Cvičili jsme, jen co je pravda ;) Ani ne tak kvůli Tobimu, ale kvůli mně, protože jsem manťák, který se při povelu "čelem vzad" vždy nejprve točí přes pravé rameno :-D<br />
<br />
Problém nastal, když jsme trénovali dlouhodobé odložení. Skvělé na cvičáku je to, že trénujete v prostředí a za situací, které nemám možnost doma navodit. tak aspoň přijdu na chyby a nebo nedostatky ve výcviku. Tak jsem přišla na to, že Tobišek má hezké dlouhodobé odložení, když je v nerušeném prostředí. Vedle nás se však začal zvedat pejsek a nechtěl cvik provádět. Opakovaně se zvedal, popocházel k paničce a Tobi to psychicky nezvládnul. Takže jsem si hned psala do deníčku - dlouhodobé odložení, posunout se zpět a zvyšovat kritéria :)<br />
Dlouhodobé odložení (DO) na cvičáku je obrovský skok. Doma totiž cvičíte a máte menší podněty, které vašeho psa rozptylují. Já cvičím DO doma, na poli, u obchodu. Ale nemám možnost moc cvičit tento cvik, když jsou kolem psi, proto to jsou pro Tobiho obrovská kritéria pro rozptýlení psa během provádění cviku.<br />
<br />
<b>5. lekce</b><br />
<br />
Další lekce byla až v červenci, protože cvičák přes léto nejede podle rozvrhu, jsou tábory, atd.<br />
Vešli jsme se do skupiny, která byla obsazena hlavně štěňaty. No, i tak tam byl Tobi nejmenší, protože 11 měsíční štěně RR už je přeci jen kusanec psa ;) Mimina si na začátku a uprostřed lekce pohrála, my jsme byli s Tobim na vodítku a s náhubkem opodál. Tobiš totiž smečku velkých, divoce si hrajících psů psychicky nezvládá. Bohužel, se jednou přiřítilo klubko k nám a Tobi začal plašit, startovat, vyjíždět. Dal se odlákat na pamlsek a zklidnit, ale i když byla mimča na vodítkách, vrčel a bylo vidět, že je hodně nervózní. Proto jsem vytáhla co nejlepší odměnky, abych ho odlákala a během jednotlivých cviků jsem s ním procvičovala i klidné chování při pohledu na psy. Dělala jsem to tak, že jsme třeba šli na cvik - chůze u nohy -a když jsme ten cvik provedli a vrátili se do řady, nechala jsem Tobiho, aby čichal na dálku pachy psů a prohlížel si je. A když se hezky a klidně choval, tak jsem ho odměňovala. Díky tomu se nakonec Tobišek začal očichávat s pejskem, který stál vedle nás a pokusil se i o náznak hry. Takže jsme nakonec odcházeli s klidnou myslí - oba ;)<br />
Soňa se nás ptala, co jsme nejvíc procvičovali přes prázdniny. Popsala jsem jí, jak jsme začali více procvičovat oční kontakt a dala mi ohledně tohoto chování a cviku velmi užitečné rady a poznatky. Pokud jsem to ještě nenapsala, jsem neskutečně vděčná a výcvikářku jako je ona :)<br />
Soňa začala lekci novým cvikem, který teď procvičujeme doma. Odepnutí a znovu připnutí pejska na vodítko u nohy. Člověk si ani neuvědomí, jak důležitý je to cvik. <br />
Nejvíce mě potěšilo, že nás Soňa pochválila za vylepšení povelu "ke mně". S Tobim jsme to cvičili jak diví, tak jsem ráda, že to jde poznat. Pracovala jsem na tom za pomoci targetu, který jsem dala do pozice, která je Tobimu ještě příjemná. Jestli je něco, co nechci ve výcviku a práci se psem je to, aby pes dělal něco, co je mu nepříjemné. Tobi předsedal daleko ode mě, to byla chyba moje, protože jsem ho naučila při tomto povelu reagovat na moji osu těla. A při přeučování za pomoci targetu jsem si všimla, že se mu nelíbí, že by měl být nalepený na moje nohy a dívat se na mě tak, že je mu to nepříjemné. Takže máme předsednutí stejně třeba 10 - 15 cm přede mnou, ale je to mnohem hečí, nepředsesdá křivě a hezky se na mě dívá, což je pro mě důležité, a i kdyby to mělo být a nějakou srážku bodů při kouškách, je to pro mě stejně lepší, než ho lámat "přes koleno". Chci, aby ho to bavilo, ne aby se nutil :)<br />
Při cviku DO jsem byla z Tobiho extrémně nadšená. Po červnové lekci jsme DO cvičili denně, postupně jsem začala vyšovat kritéria, měním prostředí a vyplácí se to. DO Tobi zvládnul celou dobu bez toho, aniž by se zvednul, i když štěňátka kolem se převalovala a zvedala (ten den bylo dost velké horko a i ve stínu bylo docela nedýchatelno). Po dobu cviku jsem byla od něj na vzdálenost 3 - 5 kroků a prokrmovala jsem ho a byl opravdu skvělý :)<br />
<br />
<b>domácí lekce</b><br />
<br />
Doma jsme tedy pracovali na DO. Posunula jsem se o krok zpátky, abych mohla změnit zvyšování kritérií. Kdyby mě někdo sledoval, jak "zvyšuji kritéria", asi by si lidé mysleli, že jsem praštěná. Skáču kolem psa, vykřikuju, tancuju, plácám rukama. <br />
Zapojila jsem i členy rodiny, sepsala si seznam, na co Tobi nejvíce reaguje a postupně to přidávám tak, aby cokoliv se dělo, cokoliv slyší nebo vidí, aby to ignoroval a prostě zůstal, dokud nedostane uvolňovací povel :)<br />
Pořídila jsem si krásný deník, kam jsem si začala ručně vypisovat postupy při učení různých cviků a triků. <br />
Vyšlapala jsem Tobimu taky pár prvních pachových čtverců a podle mě pracoval moc hezky.<br />
Začala jsem s ním hrát hodně her. Na přivolávání, sebekontrolu a na získávání pozornosti a očního kontaktu. <br />
Na základě her jsem s ním natrénovala odložení za chůze v leže. Zatím máme odložení na targetu v domácím prostředí. Během příštího týdne bych chtěla začít odbourávat target a zkusit to i venku. Jsem z toho maximálně nadšená a myslím, že kolikrát jde můj jásot slyšet na druhé straně vesnice :-D Čím víc jsem já nadšená, tím vidím větší zájem a snahu u Tobiho. <br />
V čem vidím maximálně velký pokrok je reakce na nárazové zvuky (u nás střelba a bouřka). Díky skvělému článku Františka Šusty o distresu a eustresu jsem během jedné bouřky "naklikala" Tobiho, ale i mamčinu fenku Triny (ta mi jednou málem vykloubila rameno, když se snažila utéct před něčekaným vukem venku). Je to jednoduché, efektivní a nestresující pro obě strany :)<br />
<br />
Nakonec mám pro vás video s 1- minutovým odložením na 15 kroků. Čím je zvláštní? Asi když se na něj podíváte, tak si řeknete, že pes prostě leží a čeká, takže není nijak skvělé.<br />
<br />
Co nevidíte a nevíte:<br />
<br />
a) je to v místě, kde za plotem chodil pes<br />
b) tento pes na Tobiho často štěká<br />
c) vedle se v zahradě proháněly děti<br />
d) na vedlejším poli jezdil traktor a oral půdu<br />
<br />
<br />
e) Tobi se mi předtím při DO zvedal, když jsem se k němu vracela, když jsem se postavila k jeho boku nebo jsem mu dala odměnu (pamlsek, slovní pochvalu), což pes udělat nesmí, proto jsem nahrála i to, že se k němu postavím, chvilku počkám, odměním ho a i přesto leží dál a cvik ukončím až uvolňovacím povelem, kdy se teprve Tobi zvedne<br />
<br />
f) krásné jsou taky signály, které ke mně Tobi vysílá :)<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.blogger.com/video.g?token=AD6v5dwq_AlRYWPuJOziIAb_WFMjau-E-WNcKRxqvWhd_QcZugOFlbaPzUZ5rc9-7F99YBrFgqHqHzj1vypxWohkYg' class='b-hbp-video b-uploaded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
Nahrávání jednotlivých lekcí a cviků je fajn, protože se můžete zpětně kontrolovat a hledat, kde jste udělali chybu, ale je to i velká vzpruha a povzbuzení, když srovnáte třeba 2 videa s jedním cvikem, kdy se začínáte učit, a když cvik (trik) zapojujete již bez pamlsků do delší série :)<br />
<br />
Já jsem třeba tady přišla na jednu chybu, která sice cvik neovlivnila, ale měla bych se jí do budoucna vyvarovat. Přijdete na to, o čem mluvím?<br />
<br />
<i>night.shine</i><br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-83529957237632260192014-06-30T20:53:00.002+02:002014-06-30T20:53:45.417+02:00Detox podle "3 day summer juice cleanse"Zdravím vás z upršeného východního Slovenska :)<br />
<br />
Dnešní článek bych chtěla věnovat detoxu, který jsem v minulých dnech absolvovala a víte o něm díky fotkám, které jsem vložila na stránky FB.<br />
<br />
Byl to detox podle těchto stránek <a href="http://healthyblenderrecipes.com/articles/the_blender_girl_karen_kipp_lead_a_3_day_summer_juice_cleanse" target="_blank">3 day juice cleanse</a>, na které jsem narazila v jedné události na Facebooku. Nemám doma odšťavňovač a ani na něj nemám peníze, takže jsem se rozhodla tento detox udělat formou namixovaného ovoce a zeleniny. Sice je na stránkách doporučováno, aby se do těla nedostala vláknina, protože trávící trakt bude pracovat a dostaví se velmi rychle pocit hladu, přiznám se, že jsem hlad neměla.<br />
<br />
<br />
<i>Proč jsem se pro detox rozhodla?</i><br />
<br />
Kvůli stresu během zkouškového období se můj jídelníček změní v přehlídku nevkusu. Doslova. Na snídani pečivo, zapiji ho kávou, na oběd co se najde, většinu třeba jen těstoviny s rajčetem, na svačinu kafe s nějakou sladkostí a na večeři buď nic nebo kafe, černý čaj a většinou opět sladost nebo něco nezdravého, slaného. Co mají moje denní chody společného? Bílou pšeničnu mouku a kofein a to v takovém množství, až to hezké není. Kdybych to sečetla, což se ani neopovažuju, jinak by mě ranila mrtvice, tak jsem beztak vypila za zkouškové období nějakých 10 litrů kafe a snědla půl kila bílé mouky. Opravdu bych se tomu nedivila. Je to hrůza. Člověk ví, že je to špatné, ale když jde do ledničky, omlouvá si to tím, že má stresy, a že to teď nevadí. Že teď potřebuji být v psychické pohodě, taksi uklidním chutě (ano, chutě - ne hlad) a bude se mi lépe učit. Kulový! Když není dobře fyzické stránce člověka, nebude dobře ani té psychické. Byla jsem během zkouškového permanentně unavená, šálky kafe jsem zvyšovala na neúnosné množství. Před jednou zkouškou jsem dostala menstruaci a probrečela jsem v křečích a bolestech noc, že jsem myslela, že do Prahy ani nepojedu. A to díky meditacím a jistým změnám v jídelníčku se mi po vysazení HAK cyklus hezky spravil a byla jsem více jak 3/4 roku v pohodě bez nutnosti zahánět bolesti analgetiky.<br />
Další věc byla ta, že jsem, samozřejmě, přibrala. Je to logické. Tělo je ve stresu, takže cokoliv přijmete, vytváří si zásoby, kdyby bylo ještě hůř. To je biologie, která se nedá oklamat, je to evoluce, která se jako strategie pro organismus osvědčila. Mně sedají tukové buňky nejprve na zadek a stehna. Nepomáhal ani běh, ani jízda na kole. Fyzický výdej byl pořád menší než kalorický příjem...<br />
Co bylo ale pro mě nejhorší, byl fakt, že se mi o 100 % zhoršily ekzémy kolem očí (trpím na ekzémy ze stresu a z chlóru ve vodě, vyskakují mi hlavně kolem lícních kostí a kotnících) a do toho mi začalo vyskakovat na obličeji akné. Fakt dobře se čistí pleť, která má na kousku ekzém a půl milimetru od něj je pupínek. <br />
<br />
<i>Jak to tedy u mě probíhalo?</i><br />
<br />
Do tohoto detoxu jsem se nevrhla po hlavě. Začala jsem jednou významnou změnou v životě - nainstalovala jsem si do telefonu aplikaci, která mi na základě tělesné hmotnosti vypočítala, kolik bych za den měla vypít vody. Vy se tomu možná smějete/divíte, ale pokud si přečtete můj jídelníček ve druhém odstavci, tak vám dojde, že jsem psala jen to, že jsem pila kafe, ale není tam nikde zmínka o tom, že bych se napila vody. A je to tak schválně napsané! Jsem člověk, který netrpí pocitem žízně. Má to tak moje mamka, moji prarodiče z její strany. Dám si kafe na chuť, ale nepiju. Vůbec. Je to šílenost, když si vezmete, že kafe odvodňuje organismus a co odteče, tak vy "doplníte" opět kávou!<br />
Proto jsem si nainstalovala tu aplikaci, která mě upozorňuje, že mám pít a odpočítává, kolik mi ještě schází. A tak jsem se naučila "pod dozorem" vypít denně cca 2 litry vody denně. Piju vodu s citrónem, protože mi samotná voda nechutná <br />
Co jsem neudělala a co autorka detoxikační kúry doporučuje, je klystýr. Hnusí se mi ta představa a nebyla bych toho schopná. Jo, možná to pomáhá, ale tohle fakt není nic pro mě :-D <br />
<br />
<b>1. den</b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-5Vndks0kruo/U7Gu6yhHr9I/AAAAAAAACYA/jiEYiuRm-G4/s1600/10401806_302571009920410_1560494096_n.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-5Vndks0kruo/U7Gu6yhHr9I/AAAAAAAACYA/jiEYiuRm-G4/s1600/10401806_302571009920410_1560494096_n.jpg" height="320" width="320" /></a></div>
První den byl fajn. Večer před zahájením detoxu jsem si nakoupila ovoce a zeleninu, některé jsem musela nahradit, protože je v obchodě neměli. Zbožňuju jablka, která byla častou ingrediencí, takže mi to i moc chutnalo. Je pravda, že vlákniny tam bylo "megamoc" :-D Takže jsem kolikrát ani smoothie nemohla dopít. Prolívala jsem se po celý den vodou s citrónem, takže jsem během prvního dne do sebe dostala určitě tak 4 litry tekutin, když počítám i tekutiny obsažené v ovoci a zelenině. Dala jsem si takový klidný den, akorát jsem ušla asi 5 km s Tobim na procházce, četla jsem si, poslouchala muziku a bylo mi fajn.<br />
<br />
<br />
<br />
<b>2. den</b><br />
<br />
Moc mi chutnalo ranní smoothie, kde jsem si sice zapomněla koupit pomeranč, ale náhrada byla možná skrze mrkev, a bylo to neskutečně namózní, takže toto smoothie se stalo mým favoritem č. 1 a budu ho zařazovat pravidelně do svého jídelníčku.<br />Druhý recept však obsahoval kiwi. Nic tak odporného jsem snad v životě nepila. Kiwi mi vytvářelo v puse hnusnou pachuť, chvilku mi bylo i na zvracení. Nemám na kiwi alergii, miluju ho!!!! Ale tohle jsem opravdu nezvládala. Nevím, čím to bylo, jestli kombinace těch surovin nebo co, ale byl to opravdu hnus. Tak jsem zbytek vylila do záchodu, místo toho vypila litr vody s citrónem. Asi po 2 hodinách si dala jen kiwi, které jsem vydlabala lžičkou a bylo to naprosto v pohodě! Tak nevím, protstě mi nechutnala asi ta kombinace potravin nebo se to kiwi mixováním zbláznilo?! :-D<br />
Večer na mě začaly přicházet první příznaky absťáku. Beze srandy. Přišla na mě neuvěřitelná chuť na něco sladké nebo slané. V hlavě mi lítaly myšlenky na brambůrky, když jsem vytahovala Tobimu z mrazáku pytlík s masem na druhý den a viděla jsem v druhém šuplíku nanuky, protekl mi snad i pot po zádech :-D<br />
Když potom Michal přišel domů s hranolkami, radši jsem se odebrala do pokoje. Přišla na mě (asi po půl roce) pekelně obrovská, hnusná, tříštivá migréna. Začalo to bolestí od pravého oka, postoupilo to ke krční páteři. Bylo mi až na zvracení. Tak jsem to rychle zaspala.<br />
<br />
<br />
V noci z druhého na třetí den se stalo ještě něco, co mě dost vyděsilo. Budila jsem se co chvíli kvůli bolestem kloubů. Nejprve mě budila tupá bolest na levém kyčelním kloubu a k ránu už mě bolely klouby všechny. Převalovala jsem se v posteli, chvílemi dokonce i pocházela po domě. Žádnou přehnanou zátěž jsem druhý den neměla, ráno jsem byla s Tobim na kole (jezdíme asi tak 8 km trasu, aby se vyběhal) a večer jsem běžela svou 3 km trasu, takže nic extra. Sedla jsem za PC a zadala si do vyhledávače "bolest kloubů - detox." To byste se divili, kolik lidí popisuje přesně ty stejné příznaky, s jakými jsem se potýkala já. Bolesti hlavy, kloubů, někdo je unavený, malátný, dokonce i mezi detoxikační příznaky patří zvracení, průjmy, atd.<br />
<br />
Do detoxu jsem šla s tím, že je možnost, že i když je mým hlavním cílem zbavit se nepříjemností na pleti, může nastat právě zhoršení - výskyt vyrážek, ekzemu. No, že vlastně můžu padnout úplně nemocná, to mi nedošlo.<br />
<br />
<b>3. den</b><br />
<br />
Třetí den byl nejnáročnější. Kvůli bolestem jsem spala tak maximálně 3 hodiny, byla jsem jak tělo bez duše, unavená, zpomalená. Chystali jsme se na cestu na Slovensko a já jsem se balila asi 2 hodiny. Nemohla jsem se pohnout, co chvilku jsem si sedala, odpočívala. Klouby mě pořád pobolívaly. Do toho mě ještě začalo bolet v krku a vrátila se mi migréna. Perfektní stav, když vás čeká 7 hodin v autě.<br />
Vypila jsem ranní smoothie, nachystala si s sebou suroviny na odpolední a večerní.<br />
Během cesty jsme se zastavili na <span style="color: #666666;"><a href="http://www.salaskrajinka.sk/sk/index.html" target="_blank">salaši Krajinka</a></span> (který moc doporučuji, pokud pojedete na Slovensko). Je to salaš s vlastní restaurací, kde nabízí vlastní produkty od rostlinných po živočišné. Přijedete tam a kolem vás cupkají prasata, která si spokojeně ryjí v zemi, ani se nenadějete a kolem vás proběhne houf malinkých králíčků, ovečky se pasou na obrovských pastvinách, do toho kolem vás krouží kohout a pozoruje,jestli váš hafan nijak neohrožuje jeho rajón :) Toto místo mě hezky nabilo a mazlení se s oslíkem a kůzlaty mi snad pomohlo i od bolesti kloubů :-D Opravdu jsem na to na chvíli zapomněla a bylo mi moc dobře.<br />
Moc bych si přála, aby se lidé při výběru hlavně živočišných výrobků zamysleli, odkud nakupují. Když přijdete na takový salaš, domácí farmu a vydíte, že zvířata opravdu žijí!!! je to nádherný pohled. Chovají se tak, jak je pro ně přirozené. Ano, na noc jdou do výběhů a do stájí, ale ráno je opět vypustí a je jim fajn. <br />Je to mnohem lepší, než velkochovy, kde jsou zvířata 24/7 zavřená ve stájích a halách. Proto bych i v tomto článku chtěla apelovat na všechny, kdo to budou číst. Víte, co jíte? Víte, odkud vaše suroviny pochází? Všichni vykřikují GMO, pesticidy, blabla... Jo, není to ve všech případech úplně v pořádku. Ale kdyby se každý člověk, který se potom láduje masem zamyslel, jestli je lepší si dát jednu GMO kukuřici nebo maso ze zvířete, které nikdy nevidělo sluneční svit.<br />
Pokud si myslíte, že ten poslední monolog do tohoto článku nepatří, tak jste na omylu. Během detoxu vám dojde hodně věcí a budete hodně přeýšlet na věcmi, které se vám třeba do mysli nikdy nedostanou. Neberu to jen jako detox fyzický, ale i jako psychický - restar pro tělo i duši. Tak pro ty, co tento detox budou zkoušet, třeba je to fajn myšlenka pro dumání po večerech :) Nechci nikoho nutit k okamžitému vynechání živočišných produktů, jen vás nutím, abyste opět podporovali místní zemědělce, farmáře a místní produkty. Protože "<i>narozeno ve Francii, vychováno v Polsku, poraženo na Slovensku, prodáváno v České republice</i>", to je přeci hnus. Jak eticky vůči zvířatům tak vůči naší ekonomice a zemědělství. Přitom to je tak jednoduché!<br />
<br />
Konec mého třídenního detoxu proběhl tak, že jsem vypila asi litr minerálky a zažehnala tak migrénu, která na mě během cestování přišla. Večer jsem si udělala poslední smoothie a šla spát.<br />
<br />
<i>Co po detoxu?</i><br />
<br />
Dnes je to třetí den po detoxu. Klouby mě přestali bolet. Mám za sebou odpočinkové i sportovní dny. Včera jsem jela 40 km na kole k rodině. A dnes mě nebolí nic. U tchánů jsem si dala masáž na jejich přístroji, jehož jméno si snad nikdy nezapamatuju. 4. den jsem si udělala peeling obličeje, zastřihla konečky na vlasech a dala hennu :) Když už regenerace, tak celková.<br />
<br />Za ty dny jsem kolem bílého pečiva jen procházela, první jídlo, které jsem měla, byla nakrájená zelenina, neochucená, jen tak. Nakoupila jsem si celozrnný chléb bez obsahu pšeničné mouky, nakoupila mák a banány na snídani. Sice tu teď sedím s nafouknutým břichem, ale to proto, že jsem si k rizotu s červenou řepou a bazalkou přidala moji oblíbenou cizrnu (se kterou jsem to fakt přehnala) :-D<br />
<br />
Co se týče pleti, tak mi úplně zmizel ekzém. První dny se mi taky hodně zredukovalo akné, to se mi 4. den vrátilo. Vyskákalo mi hlavně na čele a zase v okolí lícních kostí. Nijak se tím neznepokojuji, beru to jako čištění organismu.<br />
Na oblečení jde poznat, že jsem zhubla. Ne, že by to byla pro mě priorita během detoxu, ale hlavně na nohách to jde poznat. Beru to jako příjemný bonus ;)<br />
<br />
Kromě chutí na něco nezdravého během druhého dne, jsem nepociťovala hlad. Jsem stále na rostlinné stravě, jak syrové, tak povařené. Odolávám neustálým nabídkám na bílé pečivo, sladkosti, kávu, mléčné výrobky, apod. A pravda je ta, že mi to vůbec nechybí. Když mě honí mlsná, jdu si nasbírat maliny nebo rybíz nebo si dám do pusy lžičku medu a je hotovo.<br />
Největší úspěch pro mě je ale to, že už 2. den nevím, kde mám telefon (není ztracený, jen jsem ho prostě pohodila někde v domě :-D), ale i tak piju! Mám u sebe pořád hrníček s vodou, který po vypití jdu hned dolít.<br />
<br />
Na snídani mám buď banány s mákem nebo jablíčka, koupila jsem si taky <span style="color: #666666;"><a href="http://www.jenzeny.cz/recepty/arasidove-maslo-jist-ci-nejist-1402.html" target="_blank">arašídové máslo</a></span>, kterým si natřu celozrnný chléb, namačkám banán a jím to společně s tím. Je to sice hodně kalorické, a ne každému může kombinace ořechů a ovoce sednout. Já s tím problémy nemám, nechodím potom za hodinu, co bych ještě pojedla, nasytí mě to a dodá mi to energii. <br />
K obědu si dávám většinou rýži se zeleninou, červenou řepou. Rýži vařím skoro až do rozvaření na kaši, kvůli lepší stravitelnosti. Málo solím, přidávám čerstvé bylinky, kterými jídlo dochucuju. Přidávám si taky doma vyrobený olej s chilli papričkou a rozmarýnem. Koupila jsem si taky výše zmíněnou, milovanou cizrnu a červenou čočku.<br />
Na večeři jím hlavně zeleninu, dám si ovoce, i když to hodně lidí zavrhuje. Dnes na mě čekal celozrnný chleba s rajčetem, pokapaný olivovým olejem a posypaný bazalkou ;)<br />
<br />
<br /><i>Tento detox - ano či ne?</i><br />
<br />
Za mě určitě ano. Není to tak finančně náročné. Dá se to i formou smoothie a je to jedna mňamka za druhou (když pominu ten hnus s kiwi). Budete se po těch 3 dnech cítit lépe, musíte jen překonat vedlejší účinky detoxu a vydržet. Mnoho infomrací je na těch stránkách, podle kterých jsem detox dělala. Je tam info o tom, co (ne)jíst před a po detoxu, co můžete pít, čemu se vyhýbat před, během a po detoxu. Detox vám celkově zabere 8 dní. 2 dny na přípravu těla před detoxem, potom 3 vlastní dny detoxu a potom 3 dny po detoxu, během kterých je také nutnost dodržovat jistá pravidla, aby byl detox opravdu účinný.<br />
<br />
Rozhodně vám ho všem určitě doporučuji ;)<br />
<br />
Pokud se pro něj taky rozhodnete, klidně napište, jak to probíhalo u vás, jestli jste měli také nějaké vedlejší příznaky, jak vám chutnaly kombinace ovoce/zeleniny, která byla vaše nejoblíbenější.<br />
<br />
<br />
<i>night.shine </i>night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-17423653738812091742014-06-24T18:27:00.002+02:002014-06-24T18:27:40.442+02:00Kynologie ČZU - čtvrtý semestrDalší semestr je za mnou a tím pádem i další rok studia. Letí to jak zběsilé, to vám povím. Je to jako před chvílí , co jsem jela na přijímačky a hle, druhý rok za mnou a třetí klepe na dveře.<br /><br />Praktická encyklopedie<br />
<br />
Je to praxe, která probhí od 1. do 3. ročníku. Začíná v prváku pobytem ve Vráži a pokračuje hlavně ve 2. ročníku. Podíváte se do stájí, kde se budete učit manipulaci se zvířaty, dále se seznámíte se včelařstvím - ochutnáte několik druhů medu (mňamka), další část bude zaměřená např. na krmiva, ryby, apod.<br />Některé části praxe byly zajímavé (např. ryby, včely, manipulace), jiné mě nebavily (pícninářství, bioklimatologie - měření klimatu stájí). Každý si asi najde něco, co ho bude bavit. Termínů je hodně, ale problém je, že se mi kolikrát křížily s výukou, protože praxe probíhaly dopoledne. No, a vysvětlovat kolikrát třeba na etologii psa, že jste byli na praxi, to je dost potom o nervy... AAle k tomu se dostanu :)<br />
<br />
Praxe odborná<br />
<br />
A pokračovala odborná praxe. Jak už jsem v minulém článku napsala - nebudu to tady moc rozvádět, ať se máte na co těšit. Jen vám tady napíšu, že z praxí se mi nechtělo odjíždět :) Čeká mě ještě jedna praxe v olomoucké Zoo. Nic méně se ve vlastím volnu chystáme se spolužačkami na jedno z povinných satnovišť praxe, protože jednou to prostě nestačilo :) Tyto praxe jsou opravdu hvězdou studia a nic je nepřekoná!<br /><br />A teď už k předmětům tohoto semestru.<br />
<br />
<i>Volitelný předmět</i><br />
<br />
Ve druhém ročníku si začínáte vybírat volitelné předměty. Já jsem si zvolila "Etiku chovu a etologii hospodářských zvířat". Hodně jsem se na tento předmět těšila, protože mě etika a etologie zajímají. Jaké bylo potom moje zklamání, když jsem zjistila, že se mi jak cvičení, tak přednášky kryjí s povinným předmětem. To bylo opravdu na pytel, to vám povím. Domluvila jsem se s přednášející, že tento předmět budu muset absolvovat na základě samostudia.<br />
Zkouška byla nejprve formou abc testu a následovalo ústní přezkoušení (k mému úžasu) :-D Naštěstí jsem zkoušku dala na poprvé. Je ale pravda, že mě nepřítomnost na přednáškách hodně mrzí. Byla jsem za semestr jen na 2 a byly skvělé. Moc se mi líbil přístup vyučujících a přednášejících. Naprosto skvělá byla přednáška, která byla založena na práci a následné debatě studentů a bylo to zaměřeno na problematiku klecových chovů u prasat.<br />
<br />
<i>Chov psů</i><br />
<br />
Tento předmět byl zaměřen na chovatelství. Začínali jsme přednáškami, kde se probíraly řády ČMKU, následovaly stanovy FCI o chovatelských stanicích, chovatelích. Dozvíte se velmi zajímavé věci o chovatelích, o stanicích. Nejvíce jsme se v tomto předmětu ale zabývali výstavami, výživou. Součástí byla také návštěva výrobny granulí.<br />
Skripta přímo pro tento předmět nejsou. Základy jsou ve skriptech z roku 2008, řády si stáhnete ze stránek ČMKU a na zbytek musíte dávat pozor na přednáškách a cvičeních ;)<br />
Zkouška je formou testu. Musíte vypracovat protokoly.<br />
<br />
<i>Obecná kynologie</i><br />
<br />
V tomto předmětu budete probírat všechna plemena ze skupin FCI I - X. Dozvíte se opět věci o krmení, o etologii psů, o anatomii a fyziologii.<br />
Je pravda, že hodně informací se v předmětech "chov psů" a "obecná kynologie" prolínají.<br />
Zkouška je opět formou testu, skipta jsou na půjčení v knihovně nebo vám je vyučující zašle přes e-mail. Součástí zápočtu je vypracování protokolů a zvládnutí poznávačky plemen psů.<br />
<br />
<i>Etologie psa</i><br />
<br />
No, tento předmět ve mně po celý semestr vyvolával rozporuplné pocity. Nejprve jsem se na něj těšila, po prvních přednáškách a cvičeních jsem byla hrozně otrávená. Potomse to při cvičeních na cvičáku opět zlepšilo (dělali jsme praktické ukázky s klikrem, viděli jsme ukázky výcviku psů specialistů a ukázky pro nácvik obran). Tohle bylo opravdu fajn.<br />Co se mi nelíbilo bylo to, že občas odpadaly přednášky,takže nám třeba po cvičení vyučující oznámili,že přednáška není (já jsme kvůli tomu kolikrát jela přes půlku ČR) a potom jsem musela čekat skoro 5 hodin na cvičení z jiného předmětu. Nevím, co by se stalo, kdyby nám to oznámili předem přes mail.<br />
Nestalo by se nic :-D Stejně bychom tam museli jít. I když nám to na začátku vyčující neřekl, řád školy říká, že přednášky i cvičení jsou povinné. Na začátku nám vyučující řekl, že pro něj docházka není natolik důležitá, ž se podle toho ale zařídí u zkoušky. Zařídil se podle toho už u zápočtu. Pokud na přednášky a cvičení studenti nechodili, neměli nárok na zápočet. Ti, kteří měli např. 4 absence, psali zápočtový test. Ostatní měli zápočet za docházku. No, byla jsem opravdu ráda, že jsem poctivě chodila :)<br />Zkouška je formou testu abc a po něm následuje ústní. Skripta nejsou, protože podle vyučujícího na to nemají čas a nedostanou za to zaplaceno. Takže hold musíte dávat pozor, přemýšlet, co je asi tak důležité, aby to chtěli u zkoušky a budete se učit z prezentací.<br />
Co mi kolikrát vadilo bylo to, že vyučující vycházeli z nějakých studií nebo vlastní praxe a kolikrát se stalo, že vlastní praktické poznatky se psy nebrali moc v potaz. Potom se ale často stalo, že student řekl nějakou informaci, vyučující to popřel a za necelých 5 minut řekl tu stejnou informaci, jen jinými slovy. Je to trošku k ničemu, když jdete na zkoušku, kde musíte odříkat to, co víte, že chtějí zkoušející slyšet. A k ničemu je také to, že vás budou zkoušet i doktoranti. Zkušenost jedné mojí spolužačky, po které se slečna doktorantka "vozila" asi půl hodiny, aby ji nakonec stejně dala za 3, jen proto, že si dovolila zpochybnit jednu otázku v testu - to je jen ukáka práce lidského ega, ne znalostí :-/ <br />
<br />
<i>Parazitologie</i><br />
<br />
Tento předmět je hodně obsáhlý.<br />
Budete se učit o parazitech přežvýkavců, prasat, koní, člověka, včel, ryb, apod. Hodně věcí se opakuje, nejdůležitější je naučit se vývojové cykly a neplést si jednotlivé rody parazitů.<br />
Na cvičeních je skvělé mikroskopování a praktické věci, přednášky se mi moc líbíly.<br />
Zkouška je písemná. Budete si tahat ze 4 obálek, které jsou rozděleny do 4 skupin. U testu budete opravdu muset znát vývojové cykly a taky kazuistiky, protože si můžete vytáhnout např. otázku, kde budou popsány symptomy a vy k nim musíte přiřadit parazita. Učte se ;)<br />
<br />
<i>Výpočetní metody v biologii</i><br />
<br />
Pro mě strašák a noční můra tohoto semestru :-D Jestli jsem se tento semestr něčemu věnovala, byla to matematika. Je to velmi vtipné, protože já s matematikou bojuji celý život.<br />
Je pravda, že jediné, co mi na tomto předmětu přišlo užitečné, byla statistika. Jinak to bylo opravdu k prdu.<br />Počítat kvadratické rovnice, nerovnice, logaritmy, Pythagorovu větu, determinanty, Gaussovu metodu. Pro mě jako pro kynologa, to byly akorát stresy, nervy a hodiny strávené nad počítáním, místo toho, abych ten čas věnovala psovi. Opravdu u tohoto předmětu nevidím jediné pozitivum, protože i bez té statistiky bych se obešla. Zařazení tohoto předmětu proto beru jako hloupost a zbytečnost. Jen zaplácání místa v rozvrhu a doplnění kreditu v systému.<br />
<br />
Toť pro tento semestr vše.<br />
<br />
Zkoušky jsem zvládla všechny na první pokus, matematiku, kterou jsem měla vydřenou jsem udělala v předtermínu. Aspoň jsem měla klid od toho nejhoršího. Nejhůř mi dopadla etologie psa. Na zkoušku jsem jela, i když mi bylo zle a neuměla jsem to tak, jak jsem chtěla. Hlavní je, že to mám...<br />
<br />
Teď už jen poslední část praxe a můžu vstoupit do nového roku a vrhnout se na bakalářku :)<br />
<br />
Pokud budete mít nějaké otázky, můžete mi napsat do komentářů nebo poslat mail: ladynightshine.blogspot.cz@centrum.cz<br />
<br />
night.shine<br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-38113333475125599412014-06-09T10:04:00.002+02:002014-06-09T11:37:43.573+02:00Výcvikový deník 1. - 3. lekce (květen, červen 2014)<br />
<br />
<b>1. lekce</b><br />
<br />
Je krásné ráno, na můj vkus až moc horké. Vyrážíme s Tobim na hodinovou jízdu autobusem, abychom se od nás z vesnice dostali na Velkou Klajdovku. Naštěstí máme moc pěký spoj, takže nasazuji sluchátka, Tobi ulehá a jedeme. Ve vedlejší vesnici je však částečná uzavírka, takže se naše cestování hned protahuje asi o 20 minut. To má za následek to, že Tobi je o přestupu do druhého autobusu asi po 10 minutách už celkem nervózní, je mu horko, ale pít nechce, i přes to, že má povel, aby zůstal, pořád vstává a nakukuje do uličky, čímž samozřejmě kolikrát zavazí ostatním - skvělý začátek :-D<br />
Konečně vystupujeme a jdeme na cvičák. U brány se potkáváme s paní, která má krásnou stafordku a s další, která má 2 velké černé knírače. Tobi je hodně vzrušený, proto ho uklidňuju, krmím ho a po chvilce se už očichává s fenkou staforda a je dobře. To už nás vítá Soňa a zve nás dál do areálu.<br />
Protože je horko, jsme rádi, že v části, kde cvičíme je možnost odložit pejsky do stínu. Soňa si bere každého psovoda zvlášť a procvičuje s námi chůzi u nohy, obraty vpravo, přivolání. Skupinově děláme odložení (musím Tobiška pochválit, že to mu jde hezky), výchozí pozice povelu "k noze", sedni - lehni - vstaň. Nevím proč, ale Tobi nemá rád povel "lehni", vždy se do něj dostává půl minuty a kolikrát se ještě stane, že leží na oko ;) Soňa mi proto ukazuje, jak ho mám cvičit, pomáhat mu pohybem ruky, aby cvik vykonával rychle. Nakonec jsem zjistila, že jsem posunky dělala špatnou ruku...<br />
Celá první lekce byla pro mě stresující. I když jsme nedělali nic, co bych předtím s Tobim nedělala, bylo to po dlouhé době něco "nového". Nemyslím tím, že bych měla stresy ze Soni nebo z ostatních psovodů, jen to byla nervozita spíš ze mě (přesně to, čeho se tak chci zbavit a vyvarovat se tomu). Je to taková ta situace, kdy máte udělat krok vlevo a vy 10 vteřin přemýšlíte, která je levá ruka a co vlastně v tu chvíli s vodítkem a se psem :-D Naštěstí Soňa je opravdu trpělivý a skvělý člověk, který vás a vašeho psa chválí za jakýkoliv malilinkatý pokrok.<br />
Nejvíce mám ale radost z Tobiho, který si o přestávkách hraje se stafordkou Arwen, očichal se s fenkou knírače, psa ignoruje a nemá s ním konflikt. Navíc během lekce probíhala na druhém konci areálu hodina obran. I to, že se Tobi nebál těch zvuků a štěkotu velkých psů, že i přes to rozptýlení hezky cvičil, je pro mě obrovská výhra!<br />
<br />
<br />
<br />
<b>2. lekce</b><br />
<br />
Dnešní den je jiný - je pod mrakem, chladno. Úplný opak minulého týdne, ale nám to nevadí, mám radši, když je chladněji :)<br />
Do města jsme se svezli autem, potom pokračujeme autobusem na Klajdovku. U vchodu opět potkáváme paní s Arwenkou. Jsem moc ráda, že si ji Tobi pamatuje, necháváme je očichat se, chvilku si poblbnou na vodítku a čekáme na Soňu.<br />
Lekci začínáme nácvikem základních překážek. Jsem moc ráda, když jsou lekce obvzláštněny a zpříjemňovány tímto způsobem. Takže cvičíme na nepříjemném povrchu, potom zkoušíme rouru, houpačku, pohyblivou lávku, kladinu a skok přes překážky. Toto je něco, co Tobiho moc baví a zná to, takže skáče jak o život :) Soňa nás na kladině pochválila, že je Tobišek daleko klidnější, a že se obrovsky za ten rok posunul. Při přechodu zpátky na cvičení poslušnosti se bavíme o tom, že za spoustu chyb a jeho nevyrovnaných reakcí jsem mohla často já, takže jsem si nejprve udělala pořádek ve své hlavince a potom řešila tu jeho.<br />
Po překážkách se vracíme k poslušnosti. Cvičíme povely "k noze", k obratu vpravo přidáváme i obrat vlevo, děláme odložení, "seni-lehni-vstaň," kde nás Soňa učí odměňování psa za rychlost nebo vytrvalost. A přecházíme k povelu "ke mně". To je další kámen úrazu, protože Tobi vždy předsedal a předsedá daleko ode mě. Hezky přiběhne, ale místo toho, aby seděl těsně před mýma nohama, zastaví a sedá tak 20 - 30 cm ode mě. Soňa mi říká, ať to zkusíme ještě jednou a přijde na to, že má Tobi tento povel spojený s mými pohyby těla. Nevědomky jsem ho naučila, že když jsem předkloněná, tak to znamená povel "ke mně", předsedá tak daleko, protože sedá na úroveň mé hlavy, která je v předklonu tak těch 20 - 30 cm před mýma nohama. A když se narovnám, chce se hned zařazovat k noze. O tom nám Soňa chvilku povídá, že by se povely "ke mně" a "k noze" měly cvičit zvlášť a nespojovat, že ona sama to se svými vlastními psy cvičí takto spojeně opravdu jen minimálně. Ukázala mi, jak můžu zkoušet doma Tobiška přivolávat a přenaučit tento povel, aby předsedal blíž k nohám. <br />
Tady jde vidět, že nejdůležitější na práci výcvikáře jsou letité zkušenosti. Tobi uměl povel "ke mně" hezky, protože to byl jeden z prvních povelů, který jsem ho od štěněte učila. Na prvním cvičák, na který jsme spolu chodili, jsme však během nácviků poslušnosti dělali přesně tento styl: "ke mně" a z této pozice jsme psa přivolávali "k noze". A když vás někdo neopravuje, nevěnuje pozornost tomu, jak se pohybujete a jak se pohybuje váš pes, už je chyba na světě. <br />
Novým cvikem tuto lekci byl nácvik přirozené chůze u nohy a základní pozice pro nácvik odložení psa za chůze. Opět se mi potvrdilo, jak je důležitý dohled výcvikáře a pohyb mého těla. Kolikrát rozhoduje vteřina o tom, jestli psa naučíte cvik správě nebo mu uděláte v hlavě zmatek :)<br />
Proto jsem ráda, že Soňa nás upozorňuje a díky svým zkušenostem přijde na kloub našim problémům :) O tom by měl cvičák být. Přijít na způsob, jak věci naučit a napravovat chyby. Proto tam s Tobim chodíme, abych se naučila nové věci a získávala nové informace.<br />
Ve chvíli, kdy skončila lekce, se spustil pořádný liják. S Tobim jsme domů došli zmoklí jak myši, Tobiš si vlezl na svůj polštář a spal až do večera. Spokojeně oddychoval a občas po očku zkontroloval, co dělám, zavrtěl ocáskem a chrněl dál :) Je to paráda, když vidíte, že je váš pes spokojený.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-fJIZMxAF2KU/U5VqNaUzbUI/AAAAAAAACXc/f-ASjySMajs/s1600/IMG_20131123_104022.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-fJIZMxAF2KU/U5VqNaUzbUI/AAAAAAAACXc/f-ASjySMajs/s1600/IMG_20131123_104022.jpg" height="640" width="640" /></a></div>
<br />
<b>3. lekce</b><br />
<br />
Obloha opět pod mrakem. Občas krápe, ale vyzbrojena kšiltovkou vyrážím s Tobim na další lekci. Pilně jsme trénovali zrychlení provedení cviků, tak doufám, že to půjde tak hezky i na cvičáku. Zase se vezeme do města autem, a protože jsem večer před lekcí zjistila, že nemám doma žádné odměny, stavuji se v řeznictví. Mám možnost si uprostřed rušného města vyzkoušet dlouhodobé odložení. U obchodu není nikde možnost Tobiho uvázat, kdybych ho měla uvázat o sloup, mohl by se dostat do cesty. Tak jsem ho položila, dala povel zůstaň a po očku z obchodu sledovala. No, nevydržel to. zůstal na místě, ale vstal, tak jsem musela hezky ven a opakovat povel. Nakoupila jsem odměny, a když jsem platila u kasy, přišel za mnou řezník a dal mi pro Tobiho velkou masitou kost. Někdo pro oříškové oči dostane leerdamer, já jsem pro pomněnkové oči a neposlušného psa dostala kost :) Měla jsem opravdu radost, protože za takovou kost bych v obchodě s masem pro psy dala nejméně 30 kč. Vy si třeba řeknete - co je to 30 kč, no pro mě je každá ušetřená koruna opravdu dobrá.<br />
Před cvičáke potkáváme Arwen a Tobi táhne jak divý. V hlavě si říkám, že je super, že si ji tak oblíbil. Jenže, Arwenka začala hárat - proto je Tobiš jak pominutý :-D S paní si povídáme, a ona na nás "jsem vám asi pěkně zavařila, co?". Já jsem ale ráda, že je příležitost vyzkoušet si, jak bude Tobi cvičit, když bude mít u sebe rušivý element :) Po chvíli doráží další hafan - borderák Forest a <a href="https://www.google.cz/search?q=leopard%C3%AD+pes&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a&channel=sb&gfe_rd=cr&ei=bGKVU9qNNMSzhAf51ICACQ#channel=sb&q=louisiansk%C3%BD+leopard%C3%AD+pes&rls=org.mozilla:cs:official" target="_blank">štěňátko leoparda</a> :-D<br />
Soňa na začátku přivedla fenku, kterou používá na canisterapii. Je to fena, kterou používá u psů na socializaci, protože je to absoltně nekonfliktní zlato :) Tobi měl oči jen pro Arwen a tak jsme ho museli odvést trošku stranou. na Tobiho byla feňule větší a měl trošku strach, moc si neumí s velkými hafany hrát a tak byl protivný, ale řeknu vám, že tak nekonfliktní fenku bych na socializaci chtěla mít doma, protože ta by Tobiho hodně zklidnila :) Tobi po ní jednou vystartoval (ne, že by chtěl kousnout, ale chtěl ji odehnat) a ona se trošku naježila, ale postojem těla se mu hned podvolila a Tobi se v té chvíli uklidnil, byl schopný si ji aspoň očichat a bez dalších problémů odkráčel. <br />
Potom přišla na řadu řízená socializace, kdy jsme se psy na vodítku chodili ke štěňátku a seznamovali ho postupně s jednotlivými hafany. Štěně bylo trošku nejisté, takže u každého seznamování stále Soňa a dohlížela na správý a hladký průběh, který by štěněti nezpůsobil nějakou psychickou újmu. Pak nám chvíli vysvětlovala smysl toho, co jsme prováděli. Jak je důležité seznamovat štěňata pomalu a s klidem, jinak při takových situacích, kdy má štěně špatnou zkušenost, vznikají často doživotní problémy. To jsem hned potvrdila a<a href="http://ladynightshine.blogspot.cz/2013/04/tobi-uvod.html" target="_blank"> popisovala nešťastný zážitek s afgánským chrtem</a>, (je zde na blogu) který mi Tobiho v jeho štěněcím věku zvalchoval v parku.<br />
A šli jsme cvičit. Soňa nás všechny chválila, že jde vidět, že jsme doma trénovali. Dělali jsme obraty, když jsme měli udělat čelem vzad, málem jsem se zamotala do vodítka (ano, levá ruka je ta u srdce) :-D U přivolání mi Soňa ukazovala další možnosti, jak ještě s Tobim cvičit to, aby ke mně chodil blíž, takže máme přes prázdniny domácí úkol a výzvu :) Znovu jsme dělali nácviky sedni-lehni-vstaň, odložení, nácvik výchozí pozice cviku "k noze". <br />
Největší radost jsem měla, když ná Soňa chválila, že na to, že cvičí psi ve skupině s háravkou, tak jsou ukáznění a jde jim to. Sama jsem byla překvapená, že Tobi hezky vnímá, občas sice při přecházení z místa na místo brzdil tam, kde Arwenka seděla, ležela, ale dal se hezky odvolat. Akorát jednou byl tak fascinován výcvikem agility, který se konal v areálu, že jsem měla pocit, že je v tranzu :-D Soňa ho opět pochválila, že se oproti loňskému roku i více soustředí a dokáže pracovat po celou dobu. Dmu se pýchou :")<br />
Tobi vycházel velmi dobře i s Forestem (myslím to tak, že cvičili ve skupině vedle sebe a Tobi nevyjížděl, nevrčel) a na autobus jsem šla se slečnou, která Foresta vlastní. Kluci na sebe 2x zavrčeli, protože Forest podle paničky taky nevyjde úplně s každým psem (je to prostě jako u lidí, některé lidi máme rádi, některé bychom nejradši rozcupovali :-D) Ale jinak se naše společná cesta obešla bez komplikací, mohly jsme jít vedle sebe, povídat si a kluci ťapali hezky vedle nás.<br />
To je pro mě největí úspěch, protože minulý rok by Tobi psa nesnesl na vzdálensot 10 metrů, aniž by vrčel, ježil se, pištěl a startoval po něm. <br />
Tobi dostal doma za odměnu kost z řeznictví a ještě ten den jsem si večer zopakovala obraty, čelem vzad a techniku na povel "ke mně".<br />
<br />
<br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-55299060734558008622014-06-05T14:29:00.002+02:002014-06-07T09:21:51.040+02:00Tobiho převýchova II <a href="http://4.bp.blogspot.com/-E4N_P-Hbe4Q/U5BWmO_CewI/AAAAAAAACVk/Rn3vEnTcBqo/s1600/179174_4972631194565_727847727_n.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-E4N_P-Hbe4Q/U5BWmO_CewI/AAAAAAAACVk/Rn3vEnTcBqo/s1600/179174_4972631194565_727847727_n.jpg" height="213" width="320" /></a>Zdravím vás!<br />
<br />
Dnes mám pro vás další článek o Tobiho převýchově.<br />
<br />
Minulým článkem jsem skončila vyprávění někdy v červnu minulého roku. V té době jsem pokukovala po různých akcích, seminářích, táborech. Jenomže peněz nemáme na zbyt, takže jsem se akorát přihlásila s Tobim na voříškiádu.<br />
<br />
Několikrát jsem byla domluvená se <a href="http://www.psiskola-cituska.cz/" target="_blank"><b>Soňou,</b> </a>že znovu přijdeme s Tobiškem, ale často nám Tobiho zdraví nedovolilo nic jiného, než jezdit na veterinu a zpátky. O těchto Tobiho problémech <a href="http://ladynightshine.blogspot.cz/2013/02/ten-pocit.html" target="_blank">jsem tady i psala</a>. V červnu 2013 za mnou dojel manžel s Tobim do Prahyy. Tobi měl po příjezdu průjem, tak jsme mu dali hladovku a vypadal, že bude v pořádku. Nebyl.. Ve 3 ráno jsme jeli přes celou Prahu do Vetcentra. Infuze, injekce, mikroskopický rozbor byl jasný - další zánět střev. Měla jsem tehdy druhý den jít na zkoušku z mikrobiologie, no, přes mail jsem se omluvila, že na to orpavdu nemám a jeli jsem do Brna. Naše veterinářka pokračovala v léčbě a dostaly jsme se do řeči, co tedy s Tobim. Pro mě hrozná věc na těchto zánětech je i léčba - antibiotika (a v té chvíli to byla už 3 ATB během půl roku, která musel brát)... Veterinářka navrhla, ať mu místo granulí vařím a zkusím BARF. No, měla jsem tušení, o čem že to mluví, ale nedovedla jsem si to moc dobře představit, jak to provést. Tak jsem si pořídila literaturu, přibližnou krmnou dávku konzultovala s veterinářkou a bude to rok, co je Tobi na syrové stravě. Za ten rok jsme na veterinu museli jen jednou, když měl koliku (neberte to jako zauzlení střev nebo něco podobného, kolika je bolest v břišní krajině). Krvavé záněty zmizely, stejně tak přestal mít neustálé průjmy.<br />
Tobi začal mít víc energie, vydržel běhat, skákat, přišlo mi, že přestal být tolik roztěkaný (nevím, jestli je to stravou).<br />
<br />
Začali jsme proto zkoušet různé sporty, které bychom mohli dělat společně. Jezdíme na brusle, na kolobku, na kole, chodíme běhat, na túry a co je nejdůležitější, hodně jsme cvičili poslušnost a socializovali :)<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-vdntZZZfPko/U5BZohH7rmI/AAAAAAAACWE/oiv30St7jHg/s1600/1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-vdntZZZfPko/U5BZohH7rmI/AAAAAAAACWE/oiv30St7jHg/s1600/1.jpg" height="456" width="640" /></a></div>
<br />
Přes léto jsem si začala uvědomovat, jak mnohem lépe vyhodnocuji situace na procházkách, jak se Tobi začíná uklidňovat a více mě vnímá. Na každou prochajdu jsem vyrážela s kapsou plnou pamlsků a za každou klidnou nebo nevšímavou reakci vůči ostatním psům jsem Tobiho odměňovala a jásala. Nebudu vás balamutit, že je z Tobiho pes, který si hraje s každým hafanem a už na žádného nestartuje. Nikdy takový nebude a ani to není cíl naší převýchovy! Náš cíl je to, aby si ostatních psů (hlavně samců) nevšímal, aby vnímal mě a neměl potřebu řešit to, že mu jiný pes očichává zadek :-D<br />
<br />
Díky celkovému zklidnění jsem si troufla několikrát vyjít do parků, kde jsou psí výběhy. O jedné úžasné výpravě za socializací jsem psala i na blog - aspoň vidíte, že se snažíme a makáme celou dobu! :-D Mrknout můžete sem na článek <b><a href="http://ladynightshine.blogspot.cz/2013/08/tobi-vlci.html" target="_blank">Tobi a vlci</a></b>.<br />
Pamatujte na 2 věci. Je dobré přemýšlet - vyhodnotit situaci, než uvedete psa do smečky (hlavně náhodně vytvořené v parku). Jací tam jsou psi? Jsou to feny nebo i samci? Jak se chová můj pes, když se přiblížím ke smečce (postoj těla, práce nosu, hlasové projevy). Pokud vidíte, že se bojí, je lepší pejsky pozorovat, klidně chválit za hezké chování a prohlížení si smečky. Pokud se k vám některý pes přiblíží, snažte se, aby váš pes nebyl na napjatém vodítku. Když se stane, že projeví náznak strachu, odveďte ho od pejska pryč, nejlépe bez cuknutí vodítka, jen ho navnaďte na pamlsek.<br />
Někdo by si řekl, že to moc řeším. Možná, ale vyplácí se mi jít na to pomalu a myslet u toho ;o) Každopádně sami se můžete ve výše zmíněném článku přesvědčit, že to funguje! A to je, prosím, výsledek necelých 5 měsíců práce...<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
</div>
Protože jsem z nás měla radost, odhodlala jsem se přihlásit se s Tobim na voříškiádu v Praze. Byl to pro nás zátěžový test - skoro 100 pejsků na cvičáku, štěňata, feny, psi, lidi. Nešlo mi o soutěžení, šlo mi o Tobiho reakce. Přihlásili jsme se na Hostivařského mazlíka a 1. 9. 2013 jsme šli do akce :) Je pravda, že jsem ten den nebyla úplně fit. Byla jsem unavená, nevyspalá, protože mě v noci před voříškiádou postihla kolika střev. Bolest jak cyp, probrečela jsem půlku noci v koupelně a bylo mi tak, že jsem měla pocit, že se doplazím k chlapovi a poprosím ho, ať zavolá záchranku (a to já do nemocnice fakt ne-e! :-D). Nakonec jsem to nějak přežila, ale na voříškiádu jsem vyrážela ještě značně dehydratovaná a hladová. Naštěstí, v dobré náladě a plná očekávání.<br />
Tobi zvládnul vše na 1* ;) Krásně chodil v kruhu při předvádění, několikrát jsem ho vzala a procházela jsem se s ním mezi ostatními pejskaři. Jedinkrát měl problém, když se k němu přiřítil ze zadu hafan, ale jen zavrčel a odvedla jsem ho kus dál a po pár vteřinách se mohl vrátit k ostatním pejskům. Každopádně, jak jsme pěkně "šlapali" v kruhu a jak jsme dopadli na voříškiádě, na to se můžete mrknout na videu, které jsem udělala!<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/X6O5xIHrHI8?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
Toť rok 2013 a naše největší úspěchy!<br />
<br />
Rok 2014 v dalším článku, a že je na co se těšit! :-D<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/-jQmnRod_N6g/U5BYMQMxJ8I/AAAAAAAACV8/eggF_EsUleI/s1600/1907306_10202049205012665_2173758850975449171_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-jQmnRod_N6g/U5BYMQMxJ8I/AAAAAAAACV8/eggF_EsUleI/s1600/1907306_10202049205012665_2173758850975449171_n.jpg" height="425" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">foto: <a href="http://flatik-fibo.webnode.cz/">http://flatik-fibo.webnode.cz/</a></td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
night.shine</div>
<br />
<br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-62911356177253518462014-06-03T11:17:00.000+02:002014-06-07T09:22:34.772+02:00Tobiho převýchova - začátkyNadpis napovídá, že článek bude po dlouhé době věnován Tobimu. Kdo nechcete, nečtěte...<br />
<br />
Docela dlouho jsem nenapsala na blog nic o tom, jak se nám daří výchova a výcvik. Tak to napravím v tomto článku :)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-IoUz-GZVksc/U418RPpjqOI/AAAAAAAACUE/BAZoqxNXFxk/s1600/IMAG2825.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-IoUz-GZVksc/U418RPpjqOI/AAAAAAAACUE/BAZoqxNXFxk/s1600/IMAG2825.jpg" height="400" width="266" /></a></div>
Nedávno jsem psala na blog, že jsme se přestěhovali. Venkov, to je úplně jiný svět. Úplně jiné možnosti, než uprostřed města, kde pro nás byla jediná možnost chodit na vodítku s košem na tlamě. Musím se přiznat, že stačilo 5 let a dost, nikdy bych zpátky do města (přesněji do centra) nechtěla. Kdybych měla jít zpět, tak jedině někde na okraj Brna, kde je zeleno... Neberte to nijak zle, mám ráda Brno, miluju parky kolem Špilberku, mám hezké vzpomínky na Lužánky, ale když 5 let denně střídáte pouze 2 parky a kombinujete to s chůzí po betonu a asfaltu, tak vám to vleze na palici. A o to víc to leze na palici vašemu psovi...<br />
<br />
<br />
Minulý rok jsem, na doporučení kamarádky <a href="http://flatik-fibo.webnode.cz/" target="_blank">Venduly</a>, oslovila výcvikářku <i><a href="http://www.psiskola-cituska.cz/" target="_blank">Soňu Šabackou</a></i>. Situace s Tobim byla už totiž natolik špatná, že kolem sebe už nesnesl ani feny, útočil dokonce i na sousedčinu fenku, a to jen proto, že prostě šla kolem... Jelikož chceme druhého psa, už jsem se opravdu nesmířila jen s radami typu "on je prostě takový, je to nerudný samotář", "musíte ho povalit na záda a ukázat mu, kdo je pán", "dejte mu elektriku", apod. <br />
Je pravda, že Soňa nás zachránila - a to neberte nijak nadneseně, to berte jak čirý fakt. Přišla jsem na cvičák, kde mě uvítala usměvavá paní, která si mě s Tobim vzala na louku, kde si se mnou sedla a mezi řečí pozorovala Tobiho (jak se chová, když je sám, jak na mě reaguje, jak mě vnímá, i když mu dávám volnost). Usoudila, že je na mě hezky vázaný, takže trénink a řešení problému nebude tak obtížné. Já se přiznám, že jsem byla hodně skeptická a slovo "jednoduché" ve spojení se jménem mého psa, to mi přišlo jak oxymorón... Čekala jsem, co mi doporučí (po všech těch radách jsem čekala opravdu už všechno). Jaké bylo moje překvapení, když přišla s pozitivní motivací. Seděla jsem jak puk a nedokázala jsem si to vůbec představit. Hlava mi hučela a byla jsem opravdu mimo. Protože to, co mi Soňa popisovala, to bylo něco tak jednoduchého a přitom se to zdálo tak nemožné!<br />
Nácvik přišel hned u brány cvičáku, kde jsme se střetli se 2 psy. Soňa poprosila majitele, aby ustoupili a mně řekla, ať si to vyzkouším. Znáte ten pocit, když stojíte, někdo vám řekne, udělej "vpravo v bok" a vy se nejprve ototčíte nejprve vlevo, potom se točíte jak puk kolem vlastní osy a nevíte, co se sebou? Tak si k tomu zmatku ještě přimyslete to, že musíte v jedné ruce držet vodítko se psem, který vám startuje po jiných psech a ve druhé ruce žmouláte odměny, které vám padají všude jen ne do psovy mordy. Kolotoč jak sviňka, zmatek a já v depresích :-D Tak dopadlo můj první nácvik převýchovy Tobiška. Soňa mě i přesto chválila, já nechápala za co :-D<br />
<br />
Na doporučení Soni jsem koupila klikr a halti ohlávku. Naučila jsem se naklikat Tobiho, doma jsme trénovali chůzi na haltině a oční kontakt. A vyrazili do ulic. Nebudu si hrát na machra, začátky byly krušné, hrozné, příšerné! Nevěděla jsem, kam dřív sáhnout, Tobi se mi kolikrát motal pod nohama, byla jsem mimo. Psi kolem nás poletovali, Tobi zuřil, já jsem byla v koncích. Tu metodu se mi dařilo provádět tak ve 3 případů z 10... <br />
<br />
Zlom nastal při jedné návštěvě na Slovensku. Manželovi rodiče mají psa (nekastrovaného samce), se kterým byl Tobi od dospělosti na štíru. Já jsem se snažila ho cvičit, ale šlo to jen tehdy, když byl Benny v kotci. Jak byl na volno, šlo cvičení do paďous. Byla jsem už tak rozčílená, že jsem vzala vodítko se 2 karabinami, jedno připnula na Tobiho druhé na Bennyho a se slovy "Tobi, už fakt jdi do háje", jsem je nechala vlastnímu osudu. Víte, jsou v životě chvíle, kdy máte naprosto zatměno před očima a neuvědomíte si velmi jednoduchou věc. Souvislosti se vám vynoří až postupně. A jsou chvíle, kdy stojíte omámeni s držkou otevřenou tak moc, že byste si do ní narvali meloun i s pomerančem naráz. Tobi prostě šel. Kam šel Benny, tam za ním cupkal Tobi. Byl tak překvapený, co se to děje, že ho ovládá ten druhý pes, že zapomněl vrčet, útočit a jen nevěříně civěl na mě a já nevěřícně civěla na něj. A bylo to...<br />
Tehdy mi došlo, proč se mě Soňa ptala na mé reakce při střetu s jinými psy, proč mi tolik kladla na srdce, abych hlasově nezasahovala, proč si mám radši pořídit klikr, proč to a tamto. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-jtO8nWbHfow/U42HXr6joYI/AAAAAAAACUo/X5SjPtvfzZU/s1600/IMAG1296.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-jtO8nWbHfow/U42HXr6joYI/AAAAAAAACUo/X5SjPtvfzZU/s1600/IMAG1296.jpg" height="426" width="640" /></a></div>
<br />
Když chcete pomoct psovi s jeho psychickým problémem, musíte nejprve pomoct sami sobě. Představte si, že chcete něco dělat, ale ať se snažíte jak chcete, nedaří se to. Vy jste frustrovaní, nešťastní, přijdete si marní. No, a v té chvíli vaši slabost pes vycítí, a když nejednáte vy, bude jednat on - a po svém. Nebyla jsem typ paničky, která by se bála jiných psů, byla jsem zmatkář, byla jsem afektovaná a nerozhodná - to byly moje problémy, kterými jsem vše kazila. <br />
<br />
Po příjezdu ze Slovenska se vše změnilo. Plánovala jsem si každou trasu, začala jsem hodně číst o etologii psů, načetla si asi milion článků o konejšivých signálech, o tom, jak mezi sebou kmunikují psi, jak se v přírodě potkávají smečky vlků a dívala se na videa pasteveckých psů. Začala jsem zkoumat typy učení od klasického po kontrapodmiňování. Nejhlavnější bylo, že jsem se před každou procházkou nadechla, vydechla a připoměla si ten vítězoslavný pocit ze zahrady na Slovensku. A vše jsem začala zúročovat venku mezi psy. Lidé se na mě kolikrát dívali jak na tupce, když jsme s Tobim přecházeli na druhou stranu silnice, protože jsme se chtěli vyhnout jorkšírovi. Ještě divněji na nás čuměli a slyšela jsem i pár trapných poznámek, když jsem se radovala a s Tobim jsme oslavovali klidný přechod kolem psa. Přestala jsem si všímat lidí kolem sebe, přestalo mi záležet na tom, co si o mě říkají, že se nám smějí. Přestala jsem mít potřebu vysvětlovat a obhajovat. Vše, co jsme začali dělat se nám krásně vyplatilo a po 2 měsících jsme s Tobim udělali obrovský pokrok.<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-MNRpRZnw4Q0/U42FVbpbilI/AAAAAAAACUU/qqZgLS6U8F8/s1600/IMAG1410-1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-MNRpRZnw4Q0/U42FVbpbilI/AAAAAAAACUU/qqZgLS6U8F8/s1600/IMAG1410-1.jpg" height="305" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
Další hodinu u Soni jsme strávily povídáním více méně o mně... Užto nebyly z mé strany věty "..když on Tobi, on je takový a makový", už jsem se ptala, co já mám dělat, jak mám řešit takovou situaci a jak mám řešit jinou situaci. Nadávala jsem si v duchu, protože jsem si otázky, které jsem měla připravené, nechala na doma (klasika)... :-D Jestli jsem to ještě nenapsala, tak Soňa je ta nejlepší výcvikářka, se kterou jsem se kdy potkala. Když jsem psala, že mě už i při první zkoušce nácviku chválila, i když jsem se celá zamotaná od vodítka málem sklátila k zemi,ona moc dobře věděla a ví, proč to dělá. O tom to je, jásat nad úspěchy, byť trvají vteřinu. Ne jen kvůli psovi, ale hlavně pro posílení vašeho sebevědomí. Výcvikář, který vás nikdy nepochválí a jen vás bude peskovat za chyby, je na nic výcvikář! Je potřeba chválit a dodávat sebevědomí nejen hafanům, ale hlavně psovodům, na kterých závisí práce v týmu pes - pán :) Takže pro brněnské - pokud budete někdy přemýšlet o cvičáku -<i> <a href="http://psiskola-cituska.cz/" target="_blank">jinde, než u Soni nehledejte! :)</a></i><br />
Po další hodině jsem letěla domů a hledala na internetu něco, čím mě Soňa zaujala. Když jsme totiž seděly a povídaly si, Tobi zjistil, že má pamlsky. Já jsem si toho moc nevšímala, ale Soňa se na Tobiho podívala a řekla mu: "No, hezky nabízíš," a odměnila ho. Prosím pěkně, tak jsme se s Tobim dostali k nácviku dog dancing prvků a rozvinutí práce s klikrem :-D Dnes umí Tobi přes 20 triků naučených díky klikání a to včetně sundávání ponožek a podávání věcí (i těch z nepříjemného materiálu jako je např. ovladač).<br />
<br />
Možná si říkáte, co má převýchova bázlivého psa co dělat s učením sundávání ponožek. Je to velmi snadné, čím víc je pes naplněn po fyzické a psychické stránce, tím je spokojenější, vyrovnanější a klidnější. Lépe se potom soustředí venku a nemá potřebu vymýšlet hlouposti. A to mi věřte, že naplnit tyto potřeby u křížence teriéra, to zabere pekelně dost času :-D Věc druhá je ta, že to zlepší vaše schopnosti psovoda. Pracujete se psem, po kterém chcete nějaký prvek, který mu ale nemůžete slovně vysvětlit, takže si musíte vypracovat plán, ve kterém propraujete každý krok cviku, který chcete psa naučit. Práce s klikrem vyžaduje klid a neustálé chválení psa, dodávání mu sebevědomí. A nakonci, když váš pes ten povel zvládne, je to nekutečně dokonalá motivace a odměna pro vás oba :)<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-CKmPu9KK-ak/U42RBngtBdI/AAAAAAAACVE/Jz514YMkMmk/s1600/1972550_10201822949556420_486941737_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-CKmPu9KK-ak/U42RBngtBdI/AAAAAAAACVE/Jz514YMkMmk/s1600/1972550_10201822949556420_486941737_n.jpg" height="400" width="300" /></a></div>
<br />
<br />
Další hodiny se Soňou probíhaly už přímo skrze socializaci. Chodili jsme na její hodiny, kde cvičili jiní psi a procvičovali jsme metodu, kterou nás naučila s tím, že jsme se občas zapojili i do výcviku (např. při dlouhodobém odložení jiných psů jsme s Tobiškem chodili mezi nimi, apod.). Měla jsem totiž docela problémy ve městě najít místo, kde bych mohla s Tobim cvičit a neotravovali by nás neustále dotěrní psi a jejich stupidní majitelé. Divili byste se, ale tam, kde má být pes na vodítku, pobíhá nejvíc psů bez vodítka. A věta: "Mohl(a) byste si odvolat svého psa, aby nám nekazil výcvik, prosím?" působí na některé jako bodnutí do vosího hnízda. Kromě nadávek musíte snášet výsměch a věty typu: "Tak když má problémy, nemáte sem chodit", "však ho pusťte, oni si to spolu vyříkají", "nebojte, ten můj je hodný", "však je to pes, tak se nepo*erte", "kdyby ten váš vyjel, tak si toho svého ubráním, s tím počítejte". Jak reaguji v takových situacích? Seberu se a odejdu.<br />
<br />
Stejně reaguji na to, když na nás doráží pes, jehož majitel není k vidění nebo je k vidění (i slyšení), ale pes evidentně neposlouchá. Už jsem dostala i vynadáno, že když vidím, že ten pes jde za námi, tak mám počkat. Ne, já nemusím nic a už vůbec ne, když vidím, že ve chvíli, když se zastvím, tak se mi ten cizí pes pustí do toho mojeho. To si pamatujte i vy. To, že má někdo nevychovaného čokla, který vás bude pronásledovat až na kraj světa a nebude reagovat na povely jeho pána, to není váš problém. Vy jděte kam potřebujete, jestli ho potom bude lovit mezi auty nebo uprostřed města, to není vaše starost. Možná vám to zní tvrdě, ale věřte, že když jde o to, jestli bude nebo nebude pokousaný váš vlastí pes psem mnohonásobně velkým, priority přehodnotíte velmi rychle. V převýchově psa platí jedno pravidlo - dopředu to jde pomalu, dozadu se vrátíte jedinou špatnou zkušeností. Mluvím z vlastní zkušenosti, z vlastních poznatků, kdy nás pronásledoval nějaký parson russell a celou dobu tak dorážel na Tobiho, že kdybych zastavila, tak se do něj zahryzne. Majitelka na mě řvala, že mám zastavit, tak jsem jen houkla, že nezastavím, že má mít psa na vodítku, tak ať je zticha. Co čert nechtěl, museli jsme zastavit, protože jsme došli k cestě, kde zrovna jela šalina, která chodcům nezastaví. Skončilo to tak, že pes se mi samozřejmě pustil do Tobiho, který měl navíc koš, takže se nemohl bránit. V tu chvíli do mě vjela zlost a psa jsem nabrala na nohu a odhodila ho a majitelce vynadala. Ta mi vyhrožovala policií, no když máte svědky a a znáte vyhlášky, o kterých ostatní nemají ani tucha, druhé straně zbyde jen huba plná nadávek a rychle odkráčí pryč...<br />
Tobi ten den napadl venku malou čivavu, se kterou si den před tím hrál naprosto v pohodě. Trvalo pár dní, než se zase uklidnil a vrátil se na klidný režim. Výcvik pokažený během 10 vteřin vám nikdo neproplatí. protože 3/4 českých pejskařů ničemu z kynologie nerozumí. Oni prostě mají psa a tím to končí.<br />
<br />
<br />
Převýchova bázlivého psa je běh na dlouhou trať, která začíná tím, že si muste ujasnit priority a udělat pořádek ve vlastní hlavince. Najít vyrovnanost, odhodit obavy a zakaždé situace být asertivní tak, aby měl pes ve vás zastání a spoléhal se na vás.<br />
<br />
To, že se nám občas něco nedaří, že se stane, že potkáme nějakého
debila, který nás posune ve výcviku zpátky, o tom je život. Jsou to
překážky, které nás testují. Zatím je překonáváme a posouváme se dál. <br />
Cesta je cíl ;) a my po ní kráčíme a přijímáme vše pozitivní i negativní. Z pozitivního jásáme a z negativního se poučujeme!<br />
<br />
A jak se to vyvíjí dál? Co s Tobiškem podnikáme, co jsme zažili a na co se chystáme? O tom bude příští článek ;) <br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-4aXw9mXTqYs/U42N0Nog1SI/AAAAAAAACU4/zvBCds0ZuBE/s1600/2013-09-01+13.00.27.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-4aXw9mXTqYs/U42N0Nog1SI/AAAAAAAACU4/zvBCds0ZuBE/s1600/2013-09-01+13.00.27.jpg" height="324" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
night.shinenight.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-82945671689780985522014-05-30T22:48:00.000+02:002014-05-30T22:50:00.482+02:0050 faktů o mně<div style="text-align: center;">
<span class="fbPhotoCaptionText">Milí čtenáři, kamarádi, přátelé :) <br /> <br />
Berte toto album jako takovou malou zpověď mé osoby... Hodně lidí
vytváří tento "tag" skrze video, já jsem zvolila fotografie (nejen) z
mého života. Možná vás něco překvapí, něco pobouří. I o tom je krása
života a rozmanitost existence nespočetného množství charakterů a
úžasnosti lidských bytostí :)</span></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<span class="fbPhotoCaptionText">Album jsem vytvořila na facebookové stránce:<br /> <i><b><a href="https://www.facebook.com/media/set/?set=a.713526148705722.1073741825.475547212503618&type=1" target="_blank">50 faktů o mně</a></b></i></span></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<span class="fbPhotoCaptionText">a tady je malá ochutnávka:</span><br />
<br />
</div>
<div style="text-align: center;">
<span class="fbPhotoCaptionText"><i><b> </b></i></span></div>
<div style="text-align: center;">
<span class="fbPhotoCaptionText"></span><span class="fbPhotoCaptionText"><span class="fbPhotosPhotoCaption" id="fbPhotoSnowliftCaption" tabindex="0"><span class="hasCaption">26. Ráda lenoším a občas si dopřávám pyžamkové dny :)</span></span><i><b></b></i></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-U2CT63Ji158/U4juEkRxE3I/AAAAAAAACTw/v3BTXIU1O20/s1600/20.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-U2CT63Ji158/U4juEkRxE3I/AAAAAAAACTw/v3BTXIU1O20/s1600/20.jpg" height="320" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<span class="fbPhotosPhotoCaption" id="fbPhotoSnowliftCaption" tabindex="0"><span class="hasCaption">29.
Mám trošku sarkastický a rýpavý smysl pro humor; málokdo to chápe a
kolikrát se stane, že své vtipy musím vysvětlovat, aby se lidé kolem mě
neustále neuráželi - vždy mě to hrozně otráví</span></span> :-D</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-aYu05vGQnJQ/U4juEg_hx9I/AAAAAAAACTs/bu35hwQc83I/s1600/23.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-aYu05vGQnJQ/U4juEg_hx9I/AAAAAAAACTs/bu35hwQc83I/s1600/23.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<span class="fbPhotoCaptionText"><i><b> </b></i></span></div>
night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-85300258006741102772014-05-13T11:39:00.001+02:002014-05-13T11:39:35.478+02:00Cesta je cíl :)Určitě si pamatujete na Tommyho, o kterém jsem se zde na blogu několikrát zmínila :)<br /><br />Tak mám pro vás zásadní zprávu, Tomáš jede už 11. den na jednokolce kolem hranic ČR... Jestli mu vše vychází tak nějak podle plánu, měl by se dnes nacházet v okolí Orlických hor :)<br /><br />Často jsem psala, že vás prosím o podporu, zprávu na jeho FB stránku nebo blog. Já sama jsem se ho snažila podpořit doprovodem na jedné z etap, která vedla od Opavy do mého rodného městečka na hranicích s Polskem ;)<br /><br />Na trasu, kterou jsem s ním ujela se můžete mrknout zde <a href="http://cesta-je-cil.blogspot.cz/2014/05/9-den.html">http://cesta-je-cil.blogspot.cz/2014/05/9-den.html</a> :)<br /><br />Setkali jsme se asi 10 km před/za Opavou a po obědě, na který ho pozvala moje nejúžasnější maminka jsem Tommyho vyprovodila ještě kousek za město i s Tobim. Ten mi sice jednou vletěl pod kolo, protože jsem měla náhradní, dlouhé vodítko, ale naštěstí se to obešlo bez úrazů :-D<br /><br />Pokud byste Tommyho chtěli někde doprovodit, kontaktujte na stránce <a href="https://www.facebook.com/pages/O-Kole%C4%8Dko-M%C3%AD%C5%88/489295094468391?fref=ts" target="_blank">O kolečko míň </a> Zbyňka Sobotku, který je s Tomášem v kontaktu, ať víte, kde se můžete potkat. Ve dvou se to lépe táhne a Tomášovi aspoň cesta rychleji uteče, když bude mít doprovod.<br /><br />Tak šup, vydrhnout bicykly, oprášit helmy, zvednout zadky ze židlí a jedem! ;)<br /><br />night.shine<br /><br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-48863767166736276442014-03-28T12:47:00.002+01:002014-03-28T12:51:38.889+01:00Pár novinek......aneb jak se mám :)<br />
<br />
Začali jsme chodit na taneční mix - salsa, bachata, zouk, kizomba... Miluji tanec a netajím se tím :) Pro mě je to jeden z nějúžasnějších sportů na světě, kde se cítím svá. Vytvářím a udržuji si kondičku, učím se hýbat s tělem a cítím se žensky... Co se mé ženskosti týče, no. Já jsem takový trošku babochlap :-D V některých věcech jsem absolutně neženská (úklid, nákupy, koníčky, atd.), ale potom je zde má stránka, která se cítí tak dobře, když na parketu rozhýbu boky :-D Píšu to vše s nadsázkou, ale vy, kdo tancujete, asi víte, o čem píši. <br />
<br />
Pokud nevíte, jak tance, které jsem zde popsala vypadají, tak se mrkněte na videa:<br />
<br />
<br />
<br />
kizomba<br />
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/IelPNwvLQcs?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
bachata<br />
<div style="text-align: left;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/Wb5oKZExypo?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
a můj nejoblíbenější zouk :)<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.youtube.com/embed/IGClnXquQ2Q?feature=player_embedded' frameborder='0'></iframe> </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Od Ježíška jsem dostala tyč na pole dance, takže jsem trošku samá modřina, ale jsem moc ráda, že se aspoň takto můžu k pole dance vrátit. Peníze na kurzy nemám a tak cvičím doma :) Fotku nedám, na to jsem dítko stydlívé :) </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Mám za sebou několik praxí ve škole... Jedna z nich byla manipulace a fixace hospodářských zvířat, kde jsem se naučila hodně zajímavého. Taky díky tomu si tak nějak začínám ujasňovat, co bych chtěla v budoucnu opravdu dělat.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
Když to jde, zajezdím si na kole, s Tobiškem jdeme běhat nebo na procházku.</div>
<br />
Minulý týden jsme si udělali krásný výlet na Pálavu, sice foukalo a spálila jsem si nos, ale bylo parádně!<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
Chystám se na týdenní praxi k vojákům. Heč! :-D<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
A jestli mi to vyjde, půjdu o prázdninách na praxi do olomoucké zoo... Vím, že by mnoho z vás s tímto asi nesouhlasilo, já naopak moc ráda nakouknu do "zákulisí" zoo a naučím se něco nového. Uvidím vše svýma očima a budu si tak moct vytvořit vlastní názor a pohled, který mi potom už nikdo nevezme.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<i>night.shine</i><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /></div>
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-14781247686931993072014-03-10T09:32:00.001+01:002014-03-10T09:33:19.639+01:00O životě na venkověŽivot na venkově má své nekonečné kouzlo....<br />
<br />
Nacházím zde přesně to, co jsem ve městě postrádala. Na život ve městě si nestěžuji, člověk si zvykne na vše a já se svým neustále pendlujícím způsobem života si opravdu zvyknu všude. Je tu však jedno velké "ale"...<br />
Kamkoliv jsem v Brně šla, tam bylo milion lidí, aut, šalin, psů, atd... Prostě nebyla tam volnost, nebyla tam možnost pustit Tobiša kdekoliv volně na vyběhání, protože hrozilo, že narazíme na psa a bude mela. Já jsem dítko stydlivé a při sportu můj obličej mění po 5 vteřinách barvu ze sněhobílé v rudě zářící :-D Proto i jakýkoliv sport (běh, koloběžka) jsem, pro klid mé duše, musela provádět nejlépe za tmy. Co je nejhlavnějíš, chyběla mi inspirace. Chyběl mi stimul, abych vyrazila sportovat ven, takže veškeré sportování jsem prováděla ve tmě nebo v místnostech.<br />
<br />
Vše se změnilo s odstěhováním se. Přes zimu jsem jak medvěd. To se mnou nic a nikdo nehne, ještě ke všemu během takové "zimy", která nás letos poctila svou podivností. Ale s prvními slunečními hřejivými paprsky mě to začalo táhnout ven. A nejen na toulání se po přírodě s Tobiškem, ale táhne mě to i za sportem. Ve své podstatě jsem velmi líný a pohodlný člověk. Jsme akční, jak jde o zvířata. Když mám chvilku, blbneme s Tobiškem a klikrem, vypracovávám si postupy, jak ho naučit různé blbinky, chodím s ním na túry, dojdeme domů a naklikávám i kocoura :-D Ale do sportu jsem nikdy nebyla moc hrrrr...<br />
<br />
Letos je to jinak. Otevřu dveře a hned u domu mám polňačku a ta láká k experimentům, láká k běhu, ke kolu, k rychlé chůzi, k hodinovým bloumáním mezi poli, k pozorování zvěře...<br />
<br />
Dám příklad, který stojí za veškeré vysvětlování.<br />
<br />
Nejsem člověk, který holduje alkoholu. Vždy sem byla ta, která hlídala opilé spolužáky, nepila, a když piju, tak málo a ráda jsem přitom pod dohledem.<br />
No, stalo se, že jsme měli včera návštěvu, vypili jsme jedno víno a po odchodu návštěvy otevřeli druhé víno, a co čert nechtěl, prostě jsem měla chuť se opít :-P Nemám žádné výpadky ani zvracící "haha příběh", ale kdyby se to stalo ještě v Brně, prospala bych celý následující den. Vzala bych Tobiho na 5 minut na čurání a odebrala bych se zpět do postele, kde bych dostala bolehlav a už bych se nezvedla. <br />
Ráno jsem se probudila s náznakem migrény, ale pohled z okna a vycházející slunce mě donutil vstát, nahodit teplákovou soupravu, nastartovat kolo a vyrazit do polí. Dali jsme si s Tobiškem 5 km trasu, s pozorováním srnek a kurzu ovládání při pozorování zajíců, kteří mi málem vlětěli pod kolo. Nebyla to žádná sranda, jet tou rozmlácenou polňačkou, když mi hlava třeštila, oči slzely, dlaně pálily a ještě mě trochu pobolíval zadek ze sobotního cyklo výletu, ale dojela jsem domů a zjistila jsem, že mě hlava nebolí, svaly jsem si hezky protáhla a je mi moc fajn.S kondičkou jsem na tom velmi bídně, ale ty vyhlídky, které mám, ty mi
nedávají zahálet a ta polňačka, která vede do polí, je mi velkou
inspirací :) <br />
<br />
Neženu a nikdy jsem se nehnala za skvělou postavou, XS velikostí
oblečení, to ne... Ale ženu se za tím, abych se cítila dobře a abych co nejvíce zapojila do sportování i Tobiho, který pohyb miluje - to je pro
mě to hlavní! Jestli máte doma hafana, vymýšlejte a dělejte sporty, do kterých ho můžete zapojit. Je to úžasné, když můžete jezdit na kole, koloběžce, chodit běhat, chodit na túry a brát s sebou svého psa. Věřte, to je nejlepší naplnění psího života! A nic se tomu nevyrovná! <br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-AShiAxvJ7cQ/Ux13y0pJDjI/AAAAAAAACRk/AlE2bqEgSU8/s1600/538979_3567442865735_354648895_n.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://4.bp.blogspot.com/-AShiAxvJ7cQ/Ux13y0pJDjI/AAAAAAAACRk/AlE2bqEgSU8/s1600/538979_3567442865735_354648895_n.jpg" height="387" width="640" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<i>night.shine</i><br />
<br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-27554293203195372912014-02-13T11:55:00.001+01:002014-02-13T14:16:44.158+01:00Kynologie ČZU - třetí semestrZdravím vás.<br />
<br />
Jak jsem slíbila v předminulém článku, přináším vám postřehy, informace a dojmy z 3. semestru na ČZU.<br />
<br />
<br />
<i>Praxe</i> <i>učební</i><br />
<br />
Začnu praxemi, které jsme začali plnit již ve druhém semestru. Tyto praxe, jak jsem už částečně popsala v <b><a href="http://ladynightshine.blogspot.cz/2013/08/kynologie-czu-druhy-semestr.html" target="_blank">článku o druhém semestru</a></b>. Tam se dočtete o tom, jak budete hrabat listí a sázet sazeničky během 3 dnů na pozemcích. To se plní během 2. a 3. semestru. Během těchto 2 semestrů musíte také splnit další praxi a to v CVCHP (<a href="http://www.cvchp.cz/index.php/o-nas/71-cvchp-o-nas" target="_blank">Centrum pro výzkum chování psů</a>). Tato praxe nebyla špatná, záleží však na vás, jak si to zařídíte. Je to praxe, kam budete chodit uklízet kotce, umývat misky a pomáhat s údržbou pozemku kolem centra. Pokud se tedy budete chtít něco dozvědět, musíte se ptát a projevit zájem otázkakami :) Já jsem se ptala a docela hodně a nestalo se mi, že by se mi nedostalo odpovědi. Viděla jsem také pachové práce s fenami centra a to jak hledání a rozpoznávání pachů, tak výbušnin. Výcvik jsem měla možnost pozorovat skoro každý den. Někteří mí spolužáci si stěžovali, já jsem problém neměla, protože jsem to brala jako relax, kdy nemusím pořád sedět ve škole. Samozřejmě, že bych si představovala i větší práci se psy, ale hned první den se dozvíte, že to moc nejde právě kvůli tomu, jak se ke psům chovali spolužáci v minulých letech. V každm případě vedoucí centra vypisuje bakalářské a diplomové práce, takže pokud vás to zaujme, můžete se zapojit teba právě díky této možnosti.<br />
<br />
<i>Praxe odborná</i><br />
<br />
Třetím semestrem začíná možnost plnit odborné praxe. A tady začíná ta pravá sranda a práce se psy :) Kynologové mají 3 termíny praxí, přitom je jedna lepší než druhá. A jsou to praxe, které vás budou bavit, budete dělat se psy a bude to bájo :)<br />
Víc neprozradím, protože je fajn, když jdete na školu a máte možnost se na něco těšit a těšíte se na to aono je to opravdu parádní!<br />
<br />
<u>Předměty</u><br />
<br />
A teď už tedy stručně k jednotlivým předmětům tohoto semestru (tady už ta sranda tak nějak končí). V druhém semestru si budete do druháku vybírat povinně volitelný předmět (musí íbýt zakončen zkouškou). Pokud si budete chtít dát trávníkářství, včelařství, můžete. Je to fajn, ale má to nevýhodu v tom, že se vám potom může stát to, že dojde k překrývání předmětů v rozvrhu a vy si potom stejně v tom předmětu moc neškrtnete a ten volitelný předmět bude (po domluvě s vyučujícími) spíše formou samostudia - mluvím z vlastní zkušenosti, bohužel.<br />
<br />
<i>Základy bioklimatologie</i><br />
<br />
Ano, pořád jste na stránce, na které popisuji předmět v oboru kynologie. Neptejte se proč, máme takové předměty, které vám do života kynologa moc nepřinesou. V tomto předmětu se budete učit o "počasí" :) Stručně a zjednodušeně řečeno. Od popisu atmosféry Země přes popis oblak, tlakové výše a níže, teplé a studené frotny, klima v Evropě a v ČR. Skripta jsou, ale je jich moc. Je to několik sešitů, každý okruh jeden sešit. Na cvičeních (která jsou pouze co 2 týdny, stejně jako přednášky) budete vyracovávat protokoly a jednou počítat nějaké příklady. Zápočet dostanete za 100 % účast a schválené protokoly (není na nich nic složitého). Zkouška je písemná. Dostanete tes abc a 2 rozepisovací otázky.<br />
<br />
<i>Praktické využití psů v zoorehabilitaci</i><br />
<br />
Je to skvělý předmět s názornými ukázkami a přednášejícími přímo z oboru<i>. </i>Takže uvidíte na vlastní oči a pokud budete chtít, vyzkouíte na vlastní kůži třeba polohování s pejskem, budete mít možnost si popovídat se zástupci, kteří se zabývají zoorehabilitací dnes a denně, ale také s lidmi, kteří využívají služby asistenčních psů. Součástí je vypracování projektu a zkouška je písmená na PC (všechny informace jsou ve skriptech, která jsou přehledná a čtivá).<br />
<br />
<i>Etika chovu zvířat</i><br />
<br />
Toto byl předmět, který mi nejvíc dal a nejvíc mě bavil. Vzhledem k mému zaměření a většině článků tady na blogu nemusím popisovat proč. Donutila jsem se přečíst a nastudovat zákony, a i když mi bude trvat, než si je narvu do hlavy, jako nastartování to bylo skvělé. Dozvíte se věci, o kterých jste ani neměli páru, některé věci si osvěžíte a připomenete. Půjdete se podívat na jelení farmu, strávíte 3 hodiny na skvělém semináři se skvělou přednášející v Toulcově dvoře (tento seminář pro mě bylo to nejlepší z celého předmětu). Během semestru píšete průběžné testy, pokud oba napíšete za 1 máte známku jistou. Pokud nenapíšete oba na jedničku, píšete za celý semestr ve zkouškovém zase PC test. Literatura - skripta, prezentace. A vlastní zkušenosti k tomu, které vám už nikdo nikdy nevezme.<br />
<br />
<i>Etologie</i><br />
<br />
Tento předmět by si rozhodně zasloužil alespoň 2 semestry (stejně třeba jako v prváku anatomie a fyziologie). Nechápu systém, kterým je tento obor nastavený. Učíme se kolikrát zbytečnosti, místo toho, aby nám to "chybějící místo a chybějící kredity" vyplnily předměty, které by zasloužily nejméně dvousemestrální výuku.<br />
Etologie je rozhodně jedním z těchto předmětů (aby ne, když existuje celý obor!). Etologii přednáší prof. Bartoš, člověk, který má zkušenosti a vědomosti a rozumí tomu, co dělá. Prezentace obohacuje vlastními zkušenostmi, pouští videa, vezme vás na etologické pozorování do ZOO, domluví (pokud to čas dovolí) seminář s Alenou Smolíkovou. Budete vypracovávat protokoly a bude se po vás chtít, abyste diskutovali. Je to velmi těžké diskutovat o něčem, o čem vlastně pořádně nemáte páru, ale kolikrát to chce akorát zapojit selský rozum (to prostě v dnešní době chybí hlavně studentům VŠ, co si budeme povídat). Etologie je krásná věda a rozsáhlá amě tento předmět opravdu bavil.<br />
Skripta nejsou. K dispozici jsou nahrávky z přednášek přímo od vyučujícího, prezentace, literatura a studie, na které jste upozorňováni.<br />
Zkouška má 3 části - rozepisovací test ze zákl. etologických pojmů, test abc, u kterého budete ke každé odpovědi psát poznámky, aby bylo jasné, že víte nejen odpověď, ale i souvislot a následuje ústní zkoušení.<br />
<br />
<i>Podniková ekonomika a řízení</i><br />
<br />
OMG, right?! :-D<br />
Pokud o ekonomice a managementu nemáte absolutně přehled a jste těmito obory nepolíbení (jako já), připravte se na nával pojmů jako např. inflace, DPH, HDP, SWOT matice, BCG matice, kupní procesy, manažerské fce, podnikatelský plán,... A hned vás po přínosu hrůzy uklidním. Tuto zkoušku jsem udělala na poprvé a za 1 :) I já, takový debílek, jsem se to našrotila a udělala. Je to i díky tomu, že kantoři, kteří tento předmět vyučují a opravují jsou vstřícní k studentům FAPPZ. <br />
Nejhorší z celého semestru je vypracování podnikatelského plánu a návrhu pro firmu, kterou si vyberete. To se přiznám, to byly nervy, že jsem si málem přivodila žaludeční vředy. Hlavně jsem tomu totálně nerozuměla a kdybych vám to měla vysvětlit dnes, tak u některé části na vás asi budu tupě hledět. Protože toho bylo opravdu hrozně moc na jeden semestr (ale zase díky Bohu za pouhý 1 semestr :-D).<br />
<br />
<i>Výživa zvířat</i><br />
<br />
Pokud čekáte, že se budete učit o výživě psa, tuto myšlenku opusťte a připomeňte si, že jste na zemědělce ;)<br />
Čeká vás výpočet krmné dávky pro kravičky a koně. Budete se učit o KD pro prasata, přežvýkavce, ptáky. Zopakujete si z fyziologie a anatomie fci a stavbu trávící soustavy (což není vůbec na škodu), připomenete si vitamíny, minerální látky (což je taky fajn). Což už tak fajn nebylo - poznávačka z krmiv. To, že když jsem tam přišla a poznala jsem tak akorát žito, oves, hrách, sóju a kukuřici, to je ostuda. To se přiznám bez mučení. <br />
<br />
Během semestru budete psát 2 testy, jejich zvládnutí je jedna z podmínek zápočtu. Zkouška se skládá ze 2 PC testů - jeden je z první poloviny semestru (minerální látky, anatomie, fyziologie, vitamíny - obecné věci), druhý test je zaměřený na výživu jednotlivých kategorií hospodářských zvířat. Skripta nejsou,jsou k dispozici prezentace, doprovodné studie, kniha od Zemana. <br />
<br />
<br />
<br />
Tento semestr prostě vyžadoval učit se, učit se a učit se. Proto jsem byla i ráda za to, že jsem měla praxi v CVCHP, kde jsem si pročistila hlavu, že jsem jezdila v rámci etiky mimo školu. Neremcejte, když po vás někdo bude chtít, abyste někam jeli a dostali se ven. Berte to jako osvěžení a jako možnost se dostat do terénu. A když budete mít možnost - vyptávejte se.<br />
<br />
<br />
Hodně štěstí všem studentům nebo zájemcům o studium!<br />
<br />
<br />
<i>night.shine</i><br />
<br />
<br />
EDIT: co mě napadlo, když jsem si pročítala své hodnocení<b> <a href="http://ladynightshine.blogspot.cz/2013/08/kynologie-czu-druhy-semestr.html" target="_blank">druhého semestru</a>. </b>Když si přečtete doporučení, která jsem vám dávala ohledně genetiky (učte se z hodinu na hodinu, dělejte protokoly, apod.) nestrašila jsem. Spolužačky, které tento předmět letos opakují, se na první přednášce dozvěděly, že minulý rok neudělalo zápočet 50 % lidí. Takže pokud někde píšu, ať se učíte, tak se opravdu učte - pro své dobro :) Opakovat cokoliv je přeci jen opruz :-/<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-68778675309235451872014-02-12T12:13:00.000+01:002014-02-12T14:08:52.493+01:00Marius aneb co se v českých novinách nedozvíteChtěla bych se vyjádřit k událostem, které se v posledních dnech dějí v souvislosti s žirafím samcem Máriem, který byl v dánské zoo před pár dny utracen a následně naporcován pro lvy.<br />
<br />
Předem upozorňuji, že pokud čekáte, že zde budu vyhrožovat smrtí a budu stejně jako větina lidí obviňovat a hanit ředitele dánské ZOO, odejděte. U tohoto článku nebudu trpět jediný neznalý komentář vytvořený na zákledě emočního pochodu v těle. <br />
<br />
Pokud se něco vyhrotí natolik, že lidé volají po popravě a vyhrožují někomu smrtí, je něco špatně a to hodně špatně.<br />
<br />
Předně by si lidé mohli uvědomit, že česká média touží po senzaci. TV "znalci" si udělají reportáž se smutnou hudbou v pozadí a nastrčí informace, které nemají s tím, co se stalo absolutně nic společného. Portály, které přeloží na půl články ze zahraničí, nasekají tam milión chyb a vytáhnou jen to, co se jim daří. To je to, z čeho čerpá česká veřejnost, která ví absolutně jedno velké nic o chovu zvířat, nemá absolutně potuchu o tom, že existuje něco jako etologie a problematika genetiky při křížení.<br />
<br />
Již dlouho si říkám, že se nebudu zapojovat do anonymních internetových diskuzí; no, nedalo mi to a v této souvislosti jsem se ozvala (všechny své argumenty popíši dole) a musím se přiznat, že čekám, kdy přijde vyhrožování smrtí i mně.<br />
<br />
Nejsmutnější na tom vem je, že jsem "diskutovala" mezi dospělými lidmi, od kterých bych čekala zapojení mozku v diskuzi. A když už tedy diskutují na nějaké takové téma, že budou mít aspoň základní znalosti o tom, za co tak horlivě bojují. Ejhle, setkala jsem se s pokrytectvím, ignorací, hloupostí a hlavně s agresivitou, která pro mě nemá obdobu.<br />
<br />
_________________________________________________________________________________<br />
Chtěla bych zde na úvod říct to, že pokud chcete znát pravdu, hledejte vyjádření hlavně na zahraničních serverech. V tomto případě, kdy většina českých médií chce (stupidně/debilní) emoce, mnoho zahraničních serverů během sepisování článků kontaktuje skutečné odobrníky, kteří dokáží na věc pohlížet v rámci všech výše zmíněných oborů a aspektů.<br />
Já mám zaměření "kynologie", ovšem studuji na ČZU, což je škola, která pro zootechnické obory zařazuje studium všech zvířat. Takže mám přehled nejen o psech, ale také o exotických savcích, hospodářských zvířatech. A to jak z oboru výživy, tak i genetiky, anatomie, etologie.<br />
<br />
Již po přečtení prvního (českého) článku jsem nevinila ředitele, který toto rozhodnutí udělal. Z několika důvodů.<br />
<br />
Inbreeding - to je slovo pro mnoho lidí neznámé, vak v chovu a genetice velmi důležité. U lidí v souvislosti s onbreedingem hovoříme o incestu (snad už jste doma). Dovolili byste incest? Ne... Dovolili byste incest mezi zvířaty, když majípotom mláďata stejné problémy jako lidi? Já tedy ne. Liberecká ZOO se pyšní tím, že kříží bílé tygry a občas se tak děje v rámci inbreedingu. Věděli jste, že albinismus u tygrů je genetická vada, která v přírodě zapříčiňuje to, že by si tygr ani nevrznul? Zvířata ví, že je něco s tím živočichem špatně a nedovolí mu se vůbec rozmnožovat, velmi často mu ani nedovolí žít. přírodní výěr je dokonalý a bez chyby, jen člověk ho narušuje a vytváří mrzáky za cenu toho, aby se lidé měli "na co dívat" a za co platit.<br />
<br />
Objevují se zprávy, že se nabídly 2 ZOO s tím, že Maria vezmou. Česká média vak už neuvedou, že se ozvali zástupci, kteří mají Mariovi pokrevně příbuzné samce, jedna ze ZOO (Nizozemsko) měla v harému Mariova bratra. Žirafy jsou polygynní živočichové - tzn. že je jeden samec, který má kolem sebe harém. Pokud se připlete cizí samec, bjují spolu samci kolikrát na život a na smrt. Mlátí se hlavami, lámou si kosti, brání si svou šanci na přežití a na reprodukci.<br />
<br />
Objevila se i informace, že se nabídl nějaký člověk, který dá půl miliónů eur tomu, kdo se o Maria postará. Teď přichází jedna důležitá informace, která se v českých článcích také moc nevyskytuje. Ředitelé ZOO nemají až tak moc velké pravomoci. Veškerou pravomoc a konečná rozhodnutí a nařízení vydává <a href="http://www.eaza.net/" target="_blank">EAZA</a>. J to asociace, která má pod sebou správu ZOO a akvárií v Evropě. Ředitel na upozornění chovatelů tak dá návrh na řešení situace a EAZA dá konečné rozhodnutí. A členové této organizace s utracením žirafího samce souhlasili. Kdyby nesouhlasili, musel by ředitel hledat jiné řešení.<br />
Mnoho lidí si neuvědomuje, jak velmi obtížné je hledat domov exotickému zvířeti. Jsou snahy, ale víte, jak v 80 % ty snahy končí? Umístěním zvířete třeba do cirkusu... Zvíře, které se narodilo a vyrůstalo v ZOO se nesmí vypustit do volné přírody, nepřežilo by tam jediný den. A hledat mu domov v jiných ZOO? Jak, když se v Evropě kříží už tolik příbuzných jedinců? <br />
<br />
Od roku 1828 bylo v ZOO takto utraceno jen 5 jedinců. <a href="http://www.captiveanimals.org/wp-content/uploads/2011/02/Sad-Eyes-Empty-Lives.pdf" target="_blank">Přitom studie z roku 2003</a> uvádí, že v té době bylo takovýchto jedinců, kteří se v rámci inbreedingu dokonce křížili 7500 (to je hnus, vážení a je to obrovský problém, který tak vede k týrání chovem)... V zahraniční literatuře nacházíte tato zvířata často pod pojmem "surplus" nadbytečná. Taková zvířata končila (a možná i dnes končí) u zvířecích dealerů, opice se prodávaly do pet shopů, dávaly se do cirkusů, apod. (Pokud si studii stáhnete, uloží se vám ve formě PDF do PC - je pouze v angličtině).<br />
<br />
Ve stejný týden, jako byl utracen Mario, bylo v jiné ZOO utraceno 5 lvů, kteří se narodili po inbreedingovém křížení. Kvůli problémům, které jim toto křížení přineslo museli být zabiti.<br />
<br />
Když jsem jako první reagovala na rozhořčené jednání lidí, označila jsem většinu za pokrytce.<br />
<br />
Větina lidí, kteří protestují, sepisují petice a volají po "spravedlnosti". Kde jsou potom ti lidé, když jde o záchranu volně žijících živočichů? Kde je ten člověk, co velkoryse nabízí půl miliónu eur? Proč ty peníze nepošle na pomoc CITES? Proč je nepošle vedení parků v Africe? Proč je nepošle na vedení a pomoc vytváření ochrany pro tygry v Indii?<br />
Kolik lidí protestují , když se utrácejí zdraví psi a pynují zdravé kočky např. v USA? Kde jsou ti lidé, když pro lidskou spotřebu a rozežranost ročně zabije přes 60 miliard kusů hospodářských zvířat?<br />
<br />
Uvědomte si, že Mario žil v rámci možností hezký život. V ZOO se dbá na welfare a enrichment. V Evropě se dbá na to, aby nedocházelo k utrpení zvířat a naplňovaly se jejich etologické potřeby (v rámci možností, samozřejmě). Dbá se na to tolik u hospodářských zvířat? Ne... Nikomu to nevadí. <br />
Mario zemřel rychlou smrtí, netušil, co se bude dít. Podle přihlížejících šlo o jednu ráno pistolí do hlavy. Byla to milosrdná a rychlá smrt, která mu nezpůsobila stres a nezpůsobila utrpení. Děje se to u hospodářských zvířat, která čekají ve frontě na jatkách?<br />
<br />
Podle některých pletu hrušky s jablky. Nepletu nic, podle mě má nárok na naplnění základních 5 svobod každé zvíře. <br />
<br />
Člověk je ovšem tvor pohodlný a hlavně neskutečně ovlivnitelný (hlavně hlupáky). Proto se bude rozčilovat u smrti 1 žirafy a na večeři si dá steak z krávy a zapije to mlékem dojnice, která byla ve 4 letech poslána na jatka, protože už nemá vyhovujíí produkci, absolutně vyšťavená a zničená neustálými porody. Na jatka jela klidně i 24 hodin, potom jí nahnali do řady, kde čekala na smrt a během čekání cítila stres, řev jiných zvířat.<br />
<br />
Toto není o tom, že pletu dohromady dvě věci, které se sebou nesouvisí. Tohle se sebou sakra souvisí. Jen jde o to, že lidé touží po senzaci. A žádná televize nebo noviny nevytvoří senzaci o tom, jak se hospodářská zvířata mají oproti zvířatům v ZOO hrozně zle. Proč taky? Vysloužili by si kritiku, protože lidé se cpou masem ve velkém a nikomu to nepřijde zle. Lidé si totiž neuvědomují, že maso neroste na stromech...<br />
<br />
<br />
<br />
Pokud chcete odsuzovat a posuzovat, kriticky se nejprve podívejte do vlastního svědomí, kolik čerpáte jen z těch zaujatých a senzace chtivých novin a TV v ČR. Pak popřemýšlejte, kolik toho víte sami za sebe. A nakonec si hledejte informace o tom, jak to vlastně je v přírodě, co a jak odpovídá etologii samotných zvířat.<br />
<br />
Pokud odsuzujete a nevíte, nemáte vlastní názor, jen papouškujete nesmysly, kteří vytváří lidé nevzdělaní v oboru, jste jen hlupáci. <br />
<br />
<i>Buďte hlasem, ne ozvěnou!</i><br />
<br />
<br />
<br />
night.shine<br />
<br />
<br />
<br />
odkazy na zahraniční články:<br />
<a href="http://edition.cnn.com/2014/02/10/opinion/giraffe-cull-argument-for/">http://edition.cnn.com/2014/02/10/opinion/giraffe-cull-argument-for/</a><br />
<a href="http://edition.cnn.com/2014/02/10/opinion/giraffe-culling-against/" target="_blank">http://edition.cnn.com/2014/02/10/opinion/giraffe-culling-against/</a><br />
<a href="http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-26118748" target="_blank">http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-26118748</a><br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-89229900209117831582014-02-10T23:00:00.002+01:002014-02-10T23:00:48.950+01:00I'm awake I'm aliveZnáte ten pocit, když se vám nic nechce a zrovna se nacházíte v období, kdy toho máte nad hlavu?<br /><br />Tak nějak vypadal můj leden a první dny v únoru.<br /><br />Spánek, snídaně, Tobi, učení, Tobi, učení, jídlo, Tobi, učení, spánek... Nemít Tobiho, ani asi nevyjdu ven. Tohle zkouškové bylo tak náročné, že ještě chvíli a lezla bych po stěnách a okusovala omítku. Je pravda, že mi zkouškové začalo v lednu krásnou zkušeností, kdy jsem měla možnost pobýt v přítomnosti policejních psů a psovodů, ale příště už neudělám tu chybu, že tam pojedu během zkouškového. Ono se to nezdá, ale ztratit při 6 zkouškách týden ve zk. období, to nebylo v tomto semestru moudré rozhodnutí.<br /><br />Nakonec jsem vše zvládla. Je ale pravda, že mě zkoušky obraly o dobrou náladu a přivodily mi žaludeční problémy takového rázu, že jsem málem šla dobrovolně do nemocnice.<br />
Tímto bych chtěla vzkázat každému, kdo pomlouvá můj obor (označuje ho jako primitivní a jako "obor pro srandu", kdo má moji školu za trapnou hnojárnu, kde proleze každý), ať si to jde vyzkoušet. Možná, že stačí zmínit, že nás nastupovalo asi 120 a dnes nás na první přednášce bylo 40.<br />Brzy sepíšu nový článek, kde shrnu ukončený semestr. Dostávám docela hodně dotazů o studiu a vidím, že lidé čtou nejvíce právě ty články, ve kterých shrnuji jednotlivé semestry. Jsem ráda, že tak můžu někomu pomoct v rozhodování se při výběru školy.<br />
<br />
V nadcházejícím semestru mě čeká obecná kynologie, chov psů, etologie psa a obávané a mnou obávané výpočetní metody. Jsem střevo na matematiku a vše kolem ní se točící, takže se už teď klepu a dnešní první přednáška a cvičení mi sebevědomí nezvětšily. Budu muset makat a snažit se, co to dá.<br /><br />Po novém roce se to na internetu a mezi kamarády hemžilo předsevzetím do nového roku. Já si nikdy předsevzetí nedávám, jen mám takové maličkosti, které už dělám a chtěla bych je třeba upevnit. Jedna z těchto věcí je i to, že budu více studovat literaturu mého oboru. A musím říct, že se mi to daří. Během ledna jsem přečetla 2 knihy, obě v angličtině, a čekají mě další. Další maličkost je více pracovat s Tobim. Začali jsme s Tobiškem cvičit pomocí klikru. Baví nás to oba - Tobi se zabaví a já si procvičím mozkové závity během vypracovávání a zpětného posuzování mé metodiky. Je úžasné sledovat, jak se nám oběma daří a postupujeme vpřed :) Poslední taková maličkost je to, že bych na blogu chtěla pokračovat v informacích typu "věděli jste, že..." - jedná se o album, které mám na FB stránce blogu. Mám pocit, že právě díky studiu získávám informace, o které bych se chtěla podělit. Takže co mi čas dovolí, pokusím se vytvářet nové obrázky a vkládat je na net. Rozhodla jsem se tak, protože článek, který jsem napsala o chovu prasat, měl velkou odezvu a čtivost. Takže ne, nedělám to pro zvýšení návštěvnosti, ale proto, že vidím, že se to někomu líbí, a rád zjišťuje takové informace.<br /><br />Pokud budete chtít informace typu "věděli jste, že..." o nějakém specifickém živočišném druhu nebo budete chtít článek podobný tomu, který jsem napsala o klecových chovech prasat, napište mi do komentářů, o která zvířata byste měli zájem.<br /><br />night.shine<br /><br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-46337316514261974632013-12-31T23:55:00.000+01:002014-01-02T18:29:12.622+01:00Další rok končí a nový začíná...Tolik se toho v minulém roce stalo, že když se mi v hlavě zrodila myšlenka na článek typu "shrnutí roku 2013" psala bych ho celý den a stejně bych ho nesepsala tak, jak bych chtěla.<br />
<br />
Přestěhovala jsem se a to hned 2x. Jednou v Praze, kde jsem našla fajn ubytování s fajn spolubydlící. Hlavní stěhování mě potkalo v listopadu, kdy jsem opustila Brno a odstěhovala se na vesnici.<br />
<br />
Postihly mě deprese. Nikdo o tom neví, ale přišlo na mě v listopadu období, kdy jsem na 3 týdny měla nedaleko k psychickému zhroucení. Nejhorší bylo, že jsem na vše byla sama. Když se nad tím dnes zamýšlím, možná to nakonec bylo dobře. Nebo vlastně nevím, co pro mě bylo v tu dobu nejlepší.<br />
<br />
Naučila jsem se naslouchat a zvykla jsem si nestěžovat si. Občas si asi sama stěžuji situaci tím, že mám problémy a nemluvím o nich... Ale zjistila jsem, že mi moc to povídání nejde...<br />
<br />
Byla jsem na mé první Veggie parade, jela jsem Bike ride na podporu boje proti těžbě na Arktidě, zúčastnila se protestu proti týrání psů v Rumunsku a pochodu na uctění památky smrti hospodářských zvířat. <br />
<br />
Zklamala jsem se v několika lidech a přestala s nimi komunikovat. A nelituji toho... <br />
<br />
Jsem hrdá na to, že si stále stojím za některými svymi názory a to i přesto, že jsem se kvůli nim dostala do křížku i s nejbližšími. O to víc jsem na sebe pyšná, když vím, že ač měli někteří lidé stejný názor, nechali se ovlivnit a sklouzli k druhé straně. Nevím a nezajímá mě, proč to udělali. Jsem ráda za takové události v životě, o to víc si cením sebe jako člověka.<br />
<br />
Pochopila jsem, že i kdybyste některým lidem chtěli poradit nebo pomoct, pokud nechtějí, nemá smysl jim cokoliv říkat. Jen se setkáte s nepokorou a odmítáním, které vás bude mrzet víc, než mlčení.<br />
<br />
Nejsem typ člověka, který by se nadchnul pro jinou lidskou bytost tak, že by o ní vyprávěl na potkání. Je ale fakt, že jsem letos blíže poznala autora blogu <i><a href="http://cesta-je-cil.blogspot.cz/" target="_blank">Cesta je cíl </a> </i>a velmi často k němu lidi odkazuji :) Jsem ráda, že se mi do cesty postavil člověk, jehož názory a postoj k životu mě inspirují a dodávají odvahu<i> </i>v mnoha směrech. <i><br /></i><br />
<br />
Tobišek prodělal 2x silný zánět střev, kdy jednou skončil na klinice na kapačkách. Přešli jsme na BARF a mnoho problémů mu úplně vymizelo. <br />
Začali jsme docházet na socializační hodiny, takže je schopný si<i><b> <a href="http://ladynightshine.blogspot.cz/2013/08/tobi-vlci.html" target="_blank">hrát ve smečce</a>,</b></i> kde jsou fenky a vychází s některými psy. <br />
Cvičíme už 2 měsíce pomocí klikru. Tobiš se učí tak rychle, že mu nestačím! Dělá otočky, proplétá se mezi nohami, skáče přes krabice, leze do nich, podává packy, dává mi placáka, sundává ponožky, umí sundat i tričko :-D <br />
Díky socializačním hodinám a radám, které mi poskytla skvělá Soňa Šabacká, jsem se s Tobim odhodlala jít na <i><a href="http://ladynightshine.blogspot.cz/2013/09/hostivarsky-mazlik.html" target="_blank"><b>první voříškiádu</b></a></i>. Vyhráli jsme 3. místo v kategorii pes voříšek do 40 cm a 1. místo v kategorii nejpodobnější pár pejsků. Největší výhra pro mě byla ta, že Tobi zvládnul být celý den v přítomnosti desítek psů bez rvačky :)<br />
<br />
Čičin se "porval" s jakousi plísní, která mu rozdrásala kůži. Spravily to zázračné sirné koupele!<br />
<br />
Rodina je pro mě vším. Vždy to tak bylo, je a bude. Několikrát během minulého roku jsem zjistila, že bych pro mé milované dýchala, i kdybych se sama měla udusit. A i přes pár neshod, mám stejně nejlepšího chlapa na světě. Kdybychom se občas na něčem neshodli, asi bychom se ukousali nudou ;) :-*<br />
<br />
_________________________________________________________________________________<br />
<br />
Silvestra
trávím sama s Tobim, Mimi a Čičinem. Celý den přemýšlím a rekapituluji.
Myslím na to, jestli je něco, co bych udělala jinak. Uvědomuji si, že
člověk by neměl hledět do minulosti, aby litoval svých činů. Měl by
hledět do minulosti, aby našel chyby, poučil se z nich a neopakoval je v
budoucnu.<br />
Během roku se stalo několik zvláštních událostí, mnoho
lidí mě prosilo o radu a pomoc. I za jejich prosby jsem vděčná, protože i
v tom jsem nacházela inspiraci pro vlastní život. Někdy to bylo velmi
náročné, když jsem měla vlastních problémů až nad hlavu a kolikrát těžko
hledala sílu, abych se donutila vstát z postele a fungovala.<br />
Ale o
tomto tento rok byl. Byl to rok, kdy se vše rozhodovalo a volili jsme si
cestu a směr našeho života. Věřím, že jsme nakonec zvolila správný
směr.<br />
<br />
Do nového roku vám přeji, abyste se na jeho konci nemuseli
stydět za své činy. Jednejte tak, abyste se na konci každého dne mohli
na sebe podívat do zrcadla a byli se sebou spokojení. I když budete mít
oči uplakané, svaly bolavé, časem pochopíte, že to stálo za to a i ty
nejtěžší zkoušky vám něco nového a skvělého přinesly.<br />
<br />
Dbejte na
své zdraví, usmívejte se, obklopujte a komunikujte jen s lidmi, se
kterými se cítíte dobře a jste s nimi rádi. Nemáte povinnost komunikovat
s nikým na sílu :)<br />
<br />
Mějte se rádi, odpouštějte si a nevracejte se k věcem, které nemůžete změnit!<br />
<br />
<br />
<i>night.shine a kožíškované děti :)</i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-nIOuVecy9ok/UsNJr_XkCxI/AAAAAAAACQ4/wvHJgTnPaww/s1600/49dad72a536511e3bf2412329a6f3ed4_7.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="425" src="http://2.bp.blogspot.com/-nIOuVecy9ok/UsNJr_XkCxI/AAAAAAAACQ4/wvHJgTnPaww/s640/49dad72a536511e3bf2412329a6f3ed4_7.jpg" width="640" /></a></div>
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-68078252985455149842013-12-11T20:09:00.001+01:002013-12-11T20:29:39.137+01:00CestaVelmi často se zamýšlím, jestli existují minulé a budoucí životy. Jak to vlastně je, jestli si opravdu odnášíme něco z minula a neseme si něco do budoucna.<br />
Když se nad tím člověk zamyslí, tak je to v podstatě stejné a velmi blízké učení křesťanství. Pokud se budete chovat podle svého nejlepšího svědomí, nebudete proti sobě a světu hřešit, vaše duše bude rychle očištěna a půjdete do nebe... Záleží na tom, jak se chováte, podle toho strávíte různě dlouhou dobu v očistci, než bude vaše duše opět čistá.<br />
Tak nějak chápu také princip minulých a budoucích životů, pokud nějaké jsou. Dokud duše není doformovaná, bude se tu vracet, aby se očistila dobrými skutky a mohla v klidu odejít, odkud přišla.<br />
Když se nad tím zamyslíte, je to velmi jednoduché. Buďte hodní, nedělejte ni, čím byste ubližovali sobě, všem a všemu kolem sobě.<br />
<br />
Je to asi 10 let, co jsem se začala zajímat o věci "vesmírné". Začínala jsem s tarotem, přešla k čarodějnictví a díky moji milé Zuzce Z. a náhodnému nalezení milion let starého kancionálu jsem se dostala ke křesťanské víře. Ta mě zanesla na pole meditací a léčitelství, kde se momentálně vzdělávám ve svém volném čase a snažím se tak nacházet způsoby, kterými bych mohla pomáhat lidem a zvířatům kolem sebe. A také hledám ten vnitřní klid v situacích a v rozpolcených životních situacích. <br />
<br />
Prošla jsem si obrovskou cestou za těch 10 let, zůstala jsem u křesťanství, nezavrhuji nic z toho, co jsem dělala v minulosti a občas se k tomu vracím. Ale stejně mě nejbližší nikdy nebudou brát jako stejnou křesťanku, kterou jsou ti lidé, kteří byli vychováváni ve víře od malička.<br />
<br />
Pravda je taková, že mě některé mše a někteří kněží vysloveně nudí. Co jsme se přestěhovali, začali jsme jezdit do kostela ve vedlejší vesnici. Pro mě je to neskutečně únavná a nudná chvíle. Můžu se soustředit jak chci na to, co se děje, co kdo říká, ale zívám, neustále prý vzdychám (i když o tom ani sama nevím), čučím kam můžu. A nehorázně se mi tak stýská po brněnském kostele u Jezuitů a u sv. Tomáška... No, byla z toho doma hádka - nebo ani ne tak hádka, jak taková "napjatá" výměna názorů. Je hodně těžké být s člověkem, který vyrůstal v katolické rodině a nemá potřebu nebo spíš nechce přemýšlet o tom, jestli je opravdu vše tak, jak to má "naučené". Je neskutečně deprimující, že s čímkoliv vlastním přijdete, je to ve většině případů označeno jako "to špatné"... A úplně nejvíc nejtěžší je pro mě to, že si většinu těch pro mě krásných a nových postřehů takto nechávám pro sebe, protože nechci, aby mi je někdo hanil a označoval za křesťansky nesprávné a nepřípustné.<br />
<br />Stejně tak si dokážu představit, jak musí být těžké poslouchat, jak se někdo nabourávádo vlatních jistot... Asi to taky žádná pohádka není...<br /><br />
Co očekávám od mše, od návštěvy v kostele?<br />
<br />
Že mi tam bude dobře. Jdu tam na rozmluvu ke svému stvořiteli, který mě tam zve a chce se mnou strávit čas, stejně jako já chci strávit čas s ním. A přes kněze a jeho kázeň mi snese poselství, které se bude týkat mých těžkostí a najdu tak úlevu a klid v duši, protože mi bude připomenuto, že na to nejsem sama. Jen musím vydržet...<br />
<br />
Že prý to tak není, protože mše má být jakýsi styl oběti, jinak snad žádnou oběť v životě nemám.<br />
<br />
Má největší oběť, kvůli které budu do konce života smutnit, trápit se a plakat je to, že vím, že nemůžu nikoho, hlavně ne vlastní rodinu, nutit do vegetariánství nebo veganství. Protože stejně jako volba náboženství, i toto je na vlastím rozhodnutí. A největší smutek mi přivádí to, že jednou za čas musím nakoupit a vařit maso, a ne vždy mám na maso z malých farem. Je to oběť, které bych se mohla vzdát. Prostě bych doma řekla - nebudu to dělat a nechci, aby to doma bylo. Ale z lásky to dělám, protože láska je pro mě základ všeho.<br />
<br />
Hlásím se ke křesťanské víře, ale budu zde citovat Dalajlámu, abych vám
naznačila, jaké je mé hlavní náboženství a můj životní postoj: <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-BO8hkdCC1zk/Uqi2_OcDlEI/AAAAAAAACQo/D234Vt67i8A/s1600/1472859_491932984254732_1805949834_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://1.bp.blogspot.com/-BO8hkdCC1zk/Uqi2_OcDlEI/AAAAAAAACQo/D234Vt67i8A/s320/1472859_491932984254732_1805949834_n.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
Mé náboženství je velmi jednoduché. Mým náboženství je laskavost. Dalai Lama XIV</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
Snažím se být laskavá tam, kde to jde... Ale to však neznamená, že budu laskavá a budu pehlížet věci, které jsou nesprávné. Že tam, kde je potřeba být důsledný, budu dělat kompromisy, ustupovat a omlouvat si vlastní jednání a činy podle momentálních potřeb. <br />
Stejně tak se učím, nenechat po sobě šlapat a nenechat se využívat. Zdraví má člověk jen jedno a nervy taky :)<br />
<br />
Je jedno, jestli existuje karma, minulé životy nebo nebe. To, co děláme se zapisuje do naší duše a je jen otázkou času, jak se to projeví. <br />
<br />
<i>night.shine</i></div>
<br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-27126432579171398852013-11-14T20:05:00.001+01:002013-11-14T20:05:37.208+01:00Kulhání k rájiChtěla bych vám doporučit skvělou knihu, o které si myslím, že by si ji měl přečíst každý člověk a zvláště potom ti lidé, kteří se zabývají etologií a hlavně ochranou zvířat.<br /><br />Tento semestr mám ve škole 2 skvělé předměty - etiku a etologii. Oba pohromadě člověku vytváří pohled na problematiku chovu všech zvířat. A v knize Kulhání k ráji je skvěle spojena etologie s etikou. Sepsal ji vysokoškolský profesor, který působil v FAWC, zabývá se welfare, propagací 5 svobod v chovu zvířat, popisuje metody k hodnocení a zlepšení chovů, vysvětluje typy a kategorie v chování zvířat. A co je hlavní, i když vkládá do svého psaní soucit, řídí se také rozumem. V této knize najdete skvěle zpracované rozumové argumenty, které jsou ovlivněny soucitem, ale nevyznívají pateticky. Proto tuto knihu doporučuji zvláště pro ty z vás, kteří tápete v argumentaci při hádkách a rozepřích s lidmi, kteří nechtějí přijmout fakt, že i zvířata potřebují komfort, potřebují projevovat své přirozené chování.<br />Už samotných 5 svobod, které jsou základem welfare, který by se měl ve všech chovech dodržovat, ukazuje na obrovské nedostatky a prohřešky vůči zvířatům (nejen) v hospodářských chovech.<br /><br />
<b>1) svoboda od hladu a žízně</b><br />
- nerušeným přístupem k čerstvé vodě a krmivu v takové míře, která jim zaručí plné zdraví a tělesnou zdatnost<br />
<b>2) svoboda od nepohodlí</b><br />
- poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku<br />
<b>3) svoboda od bolesti, zranění a onemocnění</b><br />
- prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením<br />
<b>4) svoboda od strachu a stresu</b><br />
- zajištěním takového prostředí a zacházení, které vylučují psychické strádání<br />
<b>5) svoboda projevit přirozené chování</b><br />
- poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosit zvířat téhož druhu<br />
(WEBSTER, 2009, s. 13)<br />
<br /><br />Autor nevychází pouze z vlastních poznatků a výzkumů, odvolává se na další etology a vědce zabývající se životní pohodou zvířat. Každý, kdo chce otevřeně a před ostatními mluvit o ochraně zvířat, o jejich zacházení v chovech, měl by si touto knihou aspoň zalistovat. Protože jak jsem již několikrát zdůrazňovala sama ve svých článcích - soucit nestačí. Je třeba mít v ruce také materiály a poznatky od lidí, kteří zasvětili svůj život vědě, aby pomohly zvířatům na jejich cestě životem.<br /><br />Přečetla jsem již hodně knih na téma životní pohody, welfare a chovu etiky zvířat, ale tato kniha mě obohacuje asi nejvíce.<br /><br />Pro mé nejbližší nabízím knihu k zapůjčení po novém roce. Pro ostatní radím, hledejte na internetu a v knihkupectvích - kniha se občas objeví v antikvariátu a lze ji také koupit v e-shopech. Stojí za koupi a hlavně za přečtení!<br /><br />A na závěr citát z knihy (jeden z mnoha, který mi utkvěl v hlavě).<br />"Když jeden člověk přímo způsobí jednomu zvířeti utrpení nějakým krutým činem, je vystaven trestnímu stíhání. Když tisíce lidí působí miliónům zvířat utrpení jakožto přímý důsledek systému, v němž jsou zvířata chována, pak to přijmeme jako běžnou praxi." -Ruth Harrison- (WEBSTER, 2009, s. 16)<br /><br /><i>night.shine</i><br /><br />literatura:<br />WEBSTER, John. <i>Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty</i>. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009, 291 s. <br />night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-20622588346443443522013-11-13T11:31:00.001+01:002013-11-13T20:30:45.567+01:00Klecové chovy u prasatChtěla bych se podělit o jednu informaci, kterou jsem zjistila. Možná pro vás bude nová, možná ne. Jen bych chtěla poukázat na to, jak člověk nedůstojně a nepřirozeně narušuje a ničí hospodářská zvířata, předělává je <br />
k obrazu svému jen proto, aby se mohl dobře najíst, aby měl skvělou večeři, aby měl co nejvíce za co nejmenší peníze.<br />
<br />
Nejprve něco k anatomii a pohlavní soustavě prasnic.<br />
<br />
Prasnice má 14 struků, dnešní velkochovné samice mají asi 12 selat. Vlivem nepřirozených zásaů a šlechtění prasat, se však yskytují v mnoha zemích samice, které rodí dokonce 16 - 20 mláďat. Počet struků však zůstává neměnný. Laktace a kojení u prasnic má tento průběh - selata nejprve začnou masírovat rypáčky oblast struků, tím dosáhnout uvolnění oxytocinu, což je hormon zodpovědný za vypuzení mléka (velmi zjednodušeně napsáno). Samotné pravé sání trvá však pouze několik vteřin (většinou 15 - 20) a potom nastane interval, během kterého samice nekojí (většinou trvá cca 60 minut).<br />
Pokud správně počítáte a uvědomili jste si, co jsem napsala, počet struků a počet mláďat ve velkochovech se neshoduje. Ve většině případů se stává, že počet mláďat převyšuje počet struků. Selata si časem vytvářejí "zasedací pořádek" a každé sele má svůj struk, ze kterého pokaždé saje. <br />
<br />
Co ta ostatní mláďata? Pitva umírajících mláďat ve velkochovech uvádí ve většině případů, že umírají na podvýživu. Jsou to většinou mláďata, která se rodí poslední a nezbyde na ně žádný struk. Mají prázdné žaludky, protože se nedostanou k sání mléka. <br />
Jak to vypadá v přírodě? Pokud se stane, že se prasnici narodí vyšší počet mláďat, než je schopna uživit, mládě zabije. Zalehne ho a udusí nebo umačká vlastním tělem. Dělá to proto, aby měla jistotu, že slabé mládě nebude zbytečně ubírat mléko silnějším jedincům, kteří tak budou mít větší šanci na dostatek mléka a jejich šance na přežití se tak zvýší. Agresivita vůči "nadbytečným" mláďatům byla pozorována u divočáků.<br />
<br />
Proč tedy vznikly klecové chovy prasnic?<br />
Protože přirozenou selekci, snahu zachovat silnější jedince za cenu úmrtí slabých, to si v sobě zvířata nesou a je jedno, jak dlouho jsou domestikovaná. Proto toto dělají i prasnice ve velkochovech a nebo v chovech faremních. Jenže lidem se to nelíbí a mylně si to vykládají tak, že prasnice neměly v boxech dostatek místa a mláďata zalehávaly omylem. Přitom existují etologická pozorování, která dokazují, že nejde o žádný omyl nebo o nešťastnou náhodou. Je mnoho zaznamenaných situací, kdy prasnice přišla k seleti, očichala ho a zalehla (zabila). Díky čichu poznala, že je to slabé mládě, má prázdný žaludek, a proto nemá šanci na přežití.<br />
Proto vznikl klecový chov, kde se samice nemůže otočit, nemůže se pořádně pohnout, nemůže nic. Jen kojí, žere a vyměšuje se. Mláďata mají přístup ke strukům, ale kvůli výše uvedeným informacím, stejně selata umírají - podvýživou, hladem.<br />
<br />
V přírodě je nastavena rovnováha. Zvířata ví, jak ji udržet, aby zachovala existenci sama sebe a svých potomků. Jsou jedinci, kteří brání své potomky, jsou jedinci, kteří chodí s vyspělejších samcem a odhánějí predátory, zatímco vyspělý samec oplodňuje samice. Zvířata mají vše geniálně vymyšlené... A jediný, kdo jim tu rovnováhu narušuje a ničí, je člověk.<br />
<br />
Proto se zamyslete v budoucnu, až budete mít na stole "krásný kousek vepřového", jestli vám to opravdu stojí za to. Kupovat maso z velkochovů, kde neexistuje přirozené chování, ale vládne zde ruka člověka, který si hraje na Boha. A ta jeho vláda je nedokonalá a ničí vše, co si příroda milióny let budovala. <br />
<br />
Když už musíte maso jíst, nakupujte z domácích zásob, nakupujte z farem, kde je dbáno na psychickou pohodu zvířat, na jejich welfare a na jejich přirozenost. Nebuďte sobci, nepodporujte lidské hraní si na bohy. Nedopadne to dobře, nikdy...<br />
<br />
night.shinenight.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-81039789416568964152013-11-10T17:29:00.001+01:002013-11-10T17:31:47.750+01:00O Bohu (bez Boha?!)...<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<span class="userContent">Česká republika je stát ateistický, co si budeme povídat.<br /></span></div>
<span class="userContent"> </span><br />
<span class="userContent">
Velmi často se mi stává, že když řeknu, že jsem věřící, začnou se mě
lidé ptát: A proč Bůh dovolí takové věci? Proč dovolí války, hladomory? V
takového Boha bych já nikdy nemohla vě<span class="text_exposed_show">řit.Já na to odpovídám vždy slovy, že jsme obdařeni svobodnou vůlí a je na
nás, co se sebou a s ostatními uděláme, jak se zachováme. <br /><br /></span></span><br />
<span class="userContent"><span class="text_exposed_show"> </span></span><br />
<span class="userContent"><span class="text_exposed_show">
Člověk se ptá: Proč dovolíš, aby byly v našem světě věci jako hlad,
války, utrpení, nemoci, zločin, bezdomovci, zoufalství, apod.?</span></span><br />
<span class="userContent"><span class="text_exposed_show"> Bůh odpovídá: Zajímavé, že se na to ptáš, já jsem se tě totiž chtěl zeptat na úplně stejnou věc.</span></span><br />
<span class="userContent"><span class="text_exposed_show"></span></span><br />
<span class="userContent"><span class="text_exposed_show"></span></span><br />
<span class="userContent"><span class="text_exposed_show"></span></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><img border="0" height="291" src="http://4.bp.blogspot.com/-Rp-G_1dUeJ4/Un-z1gmO-KI/AAAAAAAACQQ/xkG9QyUNWsg/s400/526581_506185386148296_229694270_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="400" /></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://www.facebook.com/VeganismIsTheFuture" target="_blank">zdroj/source</a></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
</div>
<div style="text-align: left;">
<span class="userContent"><span class="text_exposed_show"><br /> </span></span><br />
<span class="userContent"><span class="text_exposed_show">Pokud je někdo
ateistou, ať ateistou zůstane po celou dobu a nevytahuje Boha ve
chvíli, kdy hledá viníka. Uvědomte si, že nepřipouštíte existenci Boha,
ale svalujete na něj všechny NAŠE viny. Osočujete něco, v co nevěřite,
místo toho, abyste hledali problém sami v sobě.<br /> <br /> Další věc je
taková. Kdyby Bůh opravdu zasahoval do věcí, každý by potom nadával, že
jsme jak loutky bez vlastní možnosti se rozhodnout, a že se to nikomu
nelíbí. <br /> <br /> Mám proto návrh - chovejme se tak, abych neměli
potřebu kohokoliv osočovat za špatnosti, které se dějí na tomto světě.
Vždyť je to tak prosté. Tak, jako berete, tak i dávejte. Rozdávejte
úsměv a lásku všude, kam přijdete. Nevyvolávejte spory, nepodporujte
rasismus, říkejte své názory otevřeně a nepomlouvejte druhé za zády.
Kolik konfliktů v životě a v historii by se dalo vyřešit, kdyby lidé
mluvili? A hlavně si uvědomte, že jsme to my, kdo žije na tomto světě,
my jse zodpovědní za bolest, kterou způsobujeme lidským, zvířecím,
rostlinným bytostem. Není to Bůh, nejsou to nadpřirozené síly, jsme to
my lidé. A pouze my to můžeme změnit.<br /> <br /> Ti, kdo věří, se o tu změnu mohou pokusit "s Bohem za zády", ostatní si to mohou vyřešit sami. <br /> <br />
A malá poznámka na konec. Představte si, že na změnu nejste nikdy sami,
i když není kolem vás nikdo viditelný... Pro mě je to obrovská
motivace, obrovská vzpruha a posila duše... Proto věřím... A neberte mi to, prosím :)</span></span></div>
night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-915768043100568012.post-30814419890648410962013-11-09T13:45:00.005+01:002013-11-09T13:45:57.616+01:00Rituál<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;">
<br />Je to asi poslední rok nebo rok a půl, co jsem si v Brně vytvořila
sobotní rituál. Každé ráno jsem vstala, vzala Tobiho na procházku kolem
JAMU, když bylo hezké počasí, šli jsme na Špilberk s balónkem. Potom
jsem se vydala do pekárny, kde jsem nakoupila čerstvé pečivo (jejich
královský tmavý chléb je vskutku královský), přišla domů, uvařila si
kafe, nachystala snídani a pustila si jediný pořad, na který se snad
pravidelně dívám - Drtivou porážku. Myslete si co chcete, ale pro mě to
je jeden z největších relaxů týdne. Čerstvé a voňavé jídlo po procházce
na čerstvém vzduchu, horká káva a ten pořad - to je moje chvíle, kdy
jsem opravdu v pohodě, zahazuji veškeré problémy, které mám v životě,
vypínám mozek a užívám si jídlo, bavím se u toho pořadu. <br /><br />Po
dlouhé době jsem nyní na 3 týdny v Praze - v kuse. Včera jsem večer v
koupelně přemýšlela, že to bude po velmi dlouhé době, co ten svůj rituál
nebudu moct vykonat a hodně mě to rozesmutnilo.Co mě ale ještě víc
dostalo je to, že do té ekárny už si vlastně nezajdu ani po příjezdu
domů. Už totiž v Brně nebydlím. asi mi některé věci dochází později, ale
toto mě opravdu zaskočilo. Nepanikařím, ale mrzí mě to. Jsem člověk,
který se nijak nefixuje na majetek, na věci, domy, byty, ale na
zkušensoti a chvíle, při kterých je mi dobře. A jedna z těch chvíli je
teď pryč a já si moc a moc přeju, aby u nás na vesnici byll v sobotu
otevřený tenjediný obchůdeček, který tam máme a já tak budu moct trávit
soboty stejně jako v Brně. <br /><br />No, a varianta číslo 2 je ta, že si začnu péct o víkendu pečivo domácí - že by nový rituál a nová výzva v životě? :)<br /><br />Smyslem
tooto článku je jednoduché poselství. Neupínejte se na minulost. Berte
změny ve vašem životě jako příjemnou výzvu a hledejte nové oblíbené
chvíle, nová místa, poznávejte a objevujte. <br />K minulosti se vracejte jen
pro hezké vzpomínky a netruchlete pro ně, buďte za ně vděční!<br /><br /><br /><a href="http://4.bp.blogspot.com/-XSDK86IcnxY/Un4t87Ge-sI/AAAAAAAACQA/c5NxuqEehPo/s1600/IMAG2040.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="320" src="http://4.bp.blogspot.com/-XSDK86IcnxY/Un4t87Ge-sI/AAAAAAAACQA/c5NxuqEehPo/s320/IMAG2040.jpg" width="266" /></a> </div>
<div style="text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
night.shine<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<br /><br /><br /></div>
night.shinehttp://www.blogger.com/profile/03299751146832232884noreply@blogger.com0