Ať se vám ten název článku zdá jakkoli prapodivný, já si myslím, že tento článek je praktický a potřebný.
Na internetu najdete mnoho a ještě víc článků pro začínající pejskaře, pro pokročilé pejkaře. Různé cviky, začáteční cvičení s pejsky, rady pro výcvik, rady pro krmení, hraní si s pejskem... A tohle všechno podporuji a je to opravdu fajn! Já se ale pokusím sepsat nejzákladnější rady pro lidi, kteří pejska nemají, nikdy neměli (ať už z jakéhokoli důvodu), ale na ulici by si rádi kolikrát pohladili pejska. A v tu chvíli se, s prominutím, chovají jak prase v cvičkách (bez urážky)...
Proto se pojďme podívat na základní pravidla pro nepejskae, kteří neví, jak by se k cizímu pejskovi měli chovat. Může se vám to zdát divné - pohladím psa, zašišlám, jdu. Ovšem nen tomu tak. Může se totiž stát, že budete chtít pohladit pejska a odejdete s krvavou rukou, natrženým svetrem, rozervanou nohavicí. Protože jste i toho nejmírumilovnějšího pejska přivedli svým chováním do úzkých a on to prostě psychicky nezvládnul :)
Výchova psa, moji milí, to je věda :) Můj manžel, který nikdy nebyl pejskař, prohlásil, že nečekal, že vychovat psa, dá tolik práce a je to tak složité. Tím nechci naznačit, že bychom se při výchově našeho hafana nějak trápili, ale člověk si uvědomí, že dělá víc chyb on, než pes :)
Proto i chování člověka k cizímu pejskovi má svá pravidla. A nemyslete si že tento článek píšu jen proto, že se nudím nebo se chci dělat chytrou. Tento článek jsem se rozhodla sepsat, protože mi hodně vadí chování některých lidí na ulici, když si chtějí pohladit nebo získat pozornost MÉHO psa, mého člena rodiny.
- Musíte si uvědomit, že pes, který jde po ulici, jde se svým pánem. Toho pána si, i když to kolikrát nevypadá, střeží. Pokud si chcete pohladit úplně neznámého psa, od úplně neznámého člověka - NIKDY!!!!!!!!!! - nesahejte na psa dřív, než se dovolíte jeho pána. Ona zdvořilá fráze: "Dobrý den, máte krásného pejska. Můžu si ho pohladit?", může předejít mnoha problémům. Pokud pán odpoví "NE", má to své opodstatnění, a i kdyby to byl člověk, který prostě nechce, aby mu někdo cizí sahal na psa, vy to musíte bez poznámek přejít a pokračovat v cestě.
- Pokud se vrhnete, bez dovolení jeho pána, na psa, můžete skončit s pokousanou rukou nebo po vás může pes začít štěkat nebo vrčet. Proč? Jak už jsem napsala, hlídá svého pána. Můj Tobi si mě hodně hlídá a to hlavně před cizími psi. Když na mě cizí hafan v parku hupne, Tobi se může zbláznit. Proto žádné prudké pohyby, žádné hlazení bez dovolení!
- Pokousaní můžete skončit i z toho důvodu, že jste se na psa vrhli špatně. Jak se dá na psa "vrhnout" špatně? Jak se dá pes špatně pohladit? Tak jednak, opakuji, vrhnete se na něj bez dovolení, bez očekávání jak páníčka, tak samotného psa (katastrofa)... Potom, existují pravidla, kterými se musíte řídit, pokud si chcete cizího pejska pohladit a máte k tomu svolení jeho pána. Cizího pejska NIKDY nehlaďte na hlavě. Pes to může brát jako znamení toho, že se nad ním chcete nadřazovat, je to projev dominance ve smečce. Proto pejskovi nastavte dlaň, aby si vás mohl očichat, přitom na něj mluvte, pozdravte ho. Potom ho můžete pohladit po zádech, z boku na krku.
- Na psa nikdy nemluvte pištivým nebo příliš hlasitým projevem. Rozhazování ruk a prudké pohyby taky nejsou to nejlepší na světě. Většina pánů svého psa upozorní, že ten, kdo si ho bude hladit, že je kamarád, a že je to v pořádku. Potom si můžete pejska pohladit. Buďte klidní, nabídněte dlaň, aby si vás očichal; normálním hlasem, kterým mluvíte s páníčkem, pozdravte i pejska. Nedívejte se mu do očí - mnoho psů to může brát jako výzvu. Dívejte se třeba na jeho záda, ocas.
- Když už si pejska hladíte, netahejte ho za uši, za ocas, neplácejte ho (to jsu ale krásná nožiska! - to jsem už taky zažila a cizí člověk mi plácá pejska po stehnech). Pes není hračka!
- Pokud se stane, že majitel řekne - stačí - má to zase své opodstatnění. Pejskaři rozeznávají (narozdíl od nepejkařů) řeč psa z jeho těla. Vám se může zdát, že si pejsek hlazení užívá, protože mává ocáskem. Pamatujte si, že mávání ocáskem má několik významů a jedním z nich je i to, že pejsek dává najevo vzrušení z toho, že se může porvat :-D
- Neměli byste se také vrhat na psa, který je puštěný na volno. Samozřejmě, pokud k vám přiběhne rozjařený labrador nebo zlatý retrívr a začne vám oblizovat ruce, tak toho asi moc neuděláte. Ale pokud vidíte psa, který si běhá po parku a nevšímá si vás, potom si jej nevšímejte taky. Pokud si ho chcete pohladit, počkejte, až bude u jeho páníčka.
- Pokud jste matka s dítětem - NIKDY NIKDY NIDKY!!!!!!!!! nepouštějte své dítě s tím - Maruško, Pepíčku, běž si pohladit pejska. Bože můj! To jste matky? To máte strach o své děti? Potom, až se vrhne pes na dítě, tak budete ječet, pištět, nadávat. Přitom ten, kdo to všechno zavinil, ten, kdo vystavil své dítě nebezpečí jste pravě VY! Každý pejskař totiž ví, že dítě a pes mohou mít skvělé přátelství, ale ani svého vlastního psa nenechají se svým malým dítětem samotného! Tady nejde o to, že by pes mohl primárně dítěti jen tak ublížit. Tady jde o to, že by dítě mohlo psovi ublížit (zatahat ho špatně za ucho, ocas, vyvalit se na něj), mohlo by ho vylekat (pištění, prudké pohyby) a potom by pes mohl být k dítěti agresivní (pokud to není pes flegamtik nebo pes canisterapeut).
- Proto drahé maminky, pokud si vaše dítě chce pohladit cizího pejska. Vezměte svou ratolest za ruku, vemte ji za páníčkem, pozdravte, dotažte se, jestli si Pepíček, Mařenka může pohladit pejska. Počkejte na svolení, počkejte, až pán ukáže pejskovi vaše dítě. Počkejte, až si pes vaše dítě očichá a potom ruku dítěte nasměřujte k zádům pejska. Přitom klidným hlasem mluvte, uklidňujte vaše dítě, aby nepištělo, aby pejska neplácalo, aby ho netahalo. Klidným hlasem budete usměrňovat dítě a pejsek bude o vás vědět a klidný hlas bude působit dobře i na něj.
- Rada pro maminky, které mají panickou hrůzu ze psů. NIKDY! neječte a nepištěte, když se kolem vašeho dítěte prožene hafan. Tomu psovi je většinou absolutně jedno, že tam nějaké dítě je. Jakmile začnete ječet, vrhnete se k dítěti (tím pádem se vrháte i k tomu pejskovi), začnete panikařit, schovávat dítě za záda - teprve tehdy si vás pes všimne. A bude zvědavý, proč cítí ve vzduchu strach paniku. Proč je kolem něj najednou takový povyk, když on si jen stopuje tu parádní fenku, která jde cítit přes celý park... Tehdy může pejska jekot a pištění vydráždit a to k útoku nebo ke hře (prosím vá, pes, který po vás skáče nemusí být hned agresivní). Když tedy máte strach, dojděte si v klidu pro dítě nebo ho normálním a klidným hlasem zavolejte. Nepanikařte! V médiích se velmi často uchytí senzace typu: "Pitbull napadl matku s dítětem." Ale většinou tam není řečeno, proč to ten pejsek udělal. Ve většině případů to ten pes udělal právě proto, že se matky dětí chovaly hystericky nebo dítě psa dráždilo. Navíc, pokud si přečtete článek, který jsem sepsala o bojových plemenech , tak se dozvíte, že právě plemena typu: Amstaff, pitbull, apod. jsou velmi oblíbená u rodin s malými dětmi. Proč? Protože jsou to plemena, která bezmezně milují lidi a jsou to plemena, která v sobě agresvitu vůči lidem nemají (při správném výcviku a vedení).
Pro přehlednost sem vložím malé shrnutí:
- nehladit volně pobíhajícího nebo uvázaného psa, u kterého není majitel
- bez dovolení majitele psa nehladíme
- psa nehladíme po hlavě (hladíme po zádech)
- neděláme prudké pohyby, nekřičíme, nepištíme
- malé dítě nepouštíme samotné za cizím psem, malé děti nenecháváme bez dozoru ani s vlastním psem!
- psa netaháme za ocas, uši, neplácáme ho
- pokud se k našemu dítěti blíží pes, v klidu dojdeme za dítětem nebo ho klidným hlasem zavoláme k sobě
Chystám další články pro nepejskaře. Můžete se těšit na články o tom, jak se chovat, když vás pes opravdu napadne, jak rozeznat psí řeč těla a signály, které pejsci k člověku vysílají a noho dalších :)
Vaše night.shine
Super shrnutí :) myslím, že nic podstatného jsi nevynechala, tohle by si povinně měli přešíst všichni, kdo nevědí, jak se ke psům chovat :) třeba by pak bylo méně utracených "agresorů"...
OdpovědětVymazat