Poselství

Chtěla bych se s vámi podělit o příhodu, která se mi stala minulý týden na zahradě u maminky. Tímto příběhem bych vám chtěla sdělit jedno důležité poselství, které jste všichni určitě již několikrát slyšeli. A možná právě proto ho berete jen jako klišé. Ale ony některé věci se neříkají nadarmo a opakují se právě tak často, protože jsou pravdivé. Začnu obšírně, ale pro pochopení poselství tohoto článku musíte znát celý příběh.

Náš Tobi má občasné problémy se zažíváním, o tom jsem už několikrát psala. Jeden večer jsem mu dala trošku víc mastného masa a projevilo se to u něj tak, že mě ve 4 ráno probudil, že potřebuje ven. Vyhrabala jsem se z postele, v pyžamu jsem vyběhla do zimy (mamka bydlí u Jeseníků, takže bylo asi 9 °C), slyšela jsem, jak se Tobiš vyprázdnil v zadní části dvora, kam moc nechodíme. Jelikož jsem věděla, že tam nikdo nepůjde, rozhodla jsem se to po něm posbírat až při ranním venčení.

Ven mě vytáhnul ještě asi v 6 ráno. To už jsem byla spíše nešťastná, protože Tobiho problémy nenesu moc dobře. Vím, že přijde hladovka a on na mě bude celý den koukat těma obrovskýma očima. Pořád ho potom pozoruji a jsem z toho celá špatná.

Kolem 10. hodiny, když jsem se odtrhla od snídaně, šla jsem s ním znovu ven a posbírat to, co napáchal na dvorku. Celá rozmrzelá jsem nejprve sbírala na přední straně a potom šla dozadu na dvůr. V tom slyším podivné zvuky, které vycházely od zdi. Zastavila jsem se a poslouchala. Nahlédla jsem do barelu s vodu, ale nic nenašla. Zvuky ustaly a tak jsem se vracela na místo činu. V tom se znovu ozvaly rány a šustění. Šla jsem ke zdi do míst, kde je roura na odtok vody vedoucí od okapu. S bijícím srdcem mi došlo, že je v té rouře  uvězněný pták. Odšroubovala jsem těsnění, ale v tom místě to bylo svařené, takže jsem se tam nemohla jak dostat. Proto jsem odhodila sáček a běžela pro mamku. Zlatá moje maminka rozhrnula křoví a zjistila, že na konci odkapu je plastový kus, který se jí podařilo po chvíli vytrhnout. Uviděla jsem pohyb křídel a hlavičku ptáčete. Když jsem zjistila, že je už pod rourou, ale nemůže se vymotat, přiklopila jsem otvor rukou a ono po chvíli vyběhlo ven, odcupitalo do křoví, tam odpočívalo a za chvilku odletělo.

Tobi po 12ti hodinové hladovce dostal dietní rýžovou polévku a druhý den nevěděl o jakémkoliv průjmu.

Tímto příběhem bych vám chtěla říct, že pokud se vám v životě stala nějaká nepříjemná věc, čekejte na její vysvětlení. Protože ono se v životě neděje nic nadarmo. Každý zažil situaci, kdy si řekl: "Proč se mi to stalo? Co jsem komu udělal?" Čekejte a zjistíte, proč se vám v životě staví do cesty různé životní situace, přichází k vám a zase odchází různí lidé. Osud to zařídil tak, že Tobi měl chvilkový problém proto, abych se vydala do části dvorku, kam normálně nechodím a zachránila život... Poslouchejte volání vnitřního hlasu, poslouchejte volání svědomí, nechte se bez obav vést. A když se vám přihodí nějaká situace, která vám nebyla příjemná, neptejte se "Proč se mi to stalo?", ale ptejte se "Co mi to dalo?" Vždy přijde světlo na konci tunelu a nakonec bude vždy dobře.


night.shine