Tobi, já a koloběžka

Už celkem dlouho přemýšlím o tom, že se s Tobim dám na nějaký společný sport. Celkem nedávno jsem v jednom pejskařském časopise narazila na článek o canicrossu. Je to poměrně finančně nenáročný sport, kterého se účastní pán a jeho pes (psi). Tak jsem si řekla, proč bychom to nezkusili.

Jelikož ale na běh jako takový nejsem moc stavěná a hlavně se po 10 metrech dusím a svíjím v bolestech :-D začala jsem trénink fikaně - s koloběžkou. Canicross totiž můžete absolovat i na koloběžce, bruslích, trojkolkách. Pes vám pomáhá v pohybu, táhne vás dopředu nebo ťape vedle vás. S Tobim už jsem zkusila jízdu na bruslích, ale protože jsem, co se bruslí týče, věčný začátečník a nejsem si na nich moc jistá v kramflecích, vytáhla jsem koloběžku a vydala se s Tobim na první jízdu.

Člověk si řekne - půjdu večer, kolem 22. hodiny už na náměstí nikdo nebude. Jen mně se může stát, že si pro první trénink vyberu noc, kdy je v Brně "muzejní noc" a ulice jsou plné lidí... A kdyby byli aspoň jen na Svoboďáku! To neeeee :-D Oni museli být úplně všude! Moje stydlivost mi zaplavila obličej rudou barvou, ale řekla jsem si, že když už jsem s tou koloběžkou vylezla ven, tak to nevzdám.

Vyslechla jsem si poznámky o princezně koloběžce, o tom, jak mám krásného psa. Asi mi ta kombinace barevných kalhot, bílých tenisek a koloběžky ubrala na letech, protože na mě pokřikovali kluci tak minimálně o 7 let mladší, kteří by si mě normálně ani nevšimli. Šmarja, tomu se říká klid a soustředění se na "tréninku".

V každém případě jsem s Tobim udělala okruh Svoboďák - Veveří - Gorkého - Údolní - Svoboďák. Nic moc trasa, ale musím říct, že se mi nechtělo neustále kličkovat mezi lidmi, zastavovat a přecházet na druhou stranu cesty. Navíc je opravdu k ničemu, že se kvůli tolika lidem Tobi pořádně před jízdou nevyvenčil, protože kam jsme šli, tam jsme přitahovali pozornost a já zrovna nejsem typ na povídání si s opilými cizími lidmi o půl 11 v noci :)

Takže poučení do budoucna. Vybrat si večer, když není v okolí mého bydlení půlka Brna, Tobiho pořádně vyvenčit a taky si budu muset pořídit pás kolem pasu, abych měla kam pořádně připnout vodítko. V parku mi Tobi jednou hezky zatáhnul za vodítko, když ucítil nějakou parádní stopu a to jsem měla co dělat, abych neskončila v trávě :)

autor fotografie http://ladynightshine.blogspot.cz

A zítra půjdeme zase!

night.shine