Peníze...

Nedávno jsme měly s kamarádkou debatu o tom, jestli peníze jsou nebo nejsou dobré. Ona zastává názor, že jsou dobré v rukách dobrých lidí. Já zastávám názor, že peníze nejsou dobré v ničem a v rukách nikoho. Peníze nás zotročily, podupaly naše cíle, ničí naší osobnost, dělají z nás stroje, dělají z nás otroky těch, co peníze mají. Dělají nás chodící monstra, která věčně nařkají, že peníze nemají...

Mě neskutečně ničí to, že se bez peněz v dnešním světě neobejdu. Že je potřebuji, jinak bych nemohla v současnosti ani studovat.

Peníze nejsou dobré, ani v rukou dobrých lidí. Protože i když je ti dobří lidé použijí pro pomoc druhým, nikdy penězi nevyléčíte duši člověka. Možná si koupíte zdraví tím, že si zaplatíte i nemožné operace, ale penězi neobejmete, penězi nezahřejete na srdci. Úsměv, pohlazení, trpělivost, láska. To je něco, co už dnes neletí. Dnes si všichni myslí, že i to nahradí peníze. Protože přeci penězi vykouzlíte úsměv na rtech, ne?

Peníze rozdělují i členy rodiny, vznikají kvůli nim spory, které ničí dlouholetá přátelství. Stačí i malá půjčka, která byla myšlena dobře a můe být zle. Ani dobrý skutek, ani když to myslíte dobře, neznamená, že jste penězi udělali dobře.

Každý se jak na spasení těší na výplaty. Pro co? Abychom je okamžitě na různých poplatcích, na předraženém jídle mohli opět vrátit těm nahoře.

Je to jedna část mě a je velmi smutná z toho, v jakém světě musím žít. Jak se musím nechat otročit, protože jsem se rozhodla být součástí této společnosti.  Společnosti, pro kterou jsou peníze všechno. I za pomoc lidem nebo zvířatům si žádáme peníze. Protože jsme do toho investovali svůj čas, který si musíme nechat zaplatit. Já nevím, to opravdu je náš čas, který nám během pomoci druhému, splatitelný papírkem s číslem?

Možná jsem až příliš kritická, možná na toto mám zvláštní pohled. Ale musím se z toho všeho vypsat, protože je mi smutno.

Nečekám, že mi někdo kývne hlavou, že to má stejně. Čekám, že spíše víc lidí řekne, že je to už extrémní názor. Nevadí, je to můj názor a jen se z něj vypisuji, protože jej nedokáži už více držet v sobě a potřebuji o něm mluvit. Je to blog, deník, který si tady píši. A píši do něj o věcech, které mě vnitřně trápí, nadchnou, baví, sužují. Zajímá mě, jestli na tom jsou lidé podobně nebo se na věci dívají úplně jinak, než já... Je to dobře, číst a rozebírat názory druhých.

night.shine