Kvůli nedostatku vody bude svět bez masa

Dnešní článek není z mé hlavy, i když podobné věci říkám už nějaký ten rok a nikdo mě nebere vážně. Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo si to myslí. Něčím podobným začínala i naše první přednáška z agroekologie.

ZDROJ

Švédští vědci varují, že světové zásoby vody nestačí na to, aby se jedlo maso v množství jako doposud. Pokud se jeho konzumace nesníží, hrozí hladomory.

K snídani rohlík se šunkou, k obědu svíčková, k večeři kuřecí salát. Průměrný Evropan sní za rok téměř 90 kilogramů masa. Američan na špičce masožravého žebříčku dokonce 122 kilogramů. Spotřeba masa ve světě se díky bohatnutí populace v posledních 60 letech zpětinásobila. Pokud to tak půjde dál, nepodaří se zabránit katastrofickému nedostatku potravin v následujících desetiletích. Na nadměrnou spotřebu živočišných výrobků v rozvinutém světě doplatí hlavně chudí lidé z rozvojových zemí.
Maso se stane luxusem, na jehož produkci nebude na světě dostatek vody. Na „výrobu“ kilogramu hovězího se totiž spotřebuje 15 tisíc litrů vody, na kilogram vepřového téměř 6 tisíc litrů. Potraviny živočišného původu jsou pět až desetkrát náročnější na vodu než potraviny čistě rostlinné. Maso, tedy zvíře, je totiž potřeba krmit po celý jeho život rostlinami. A všechny tyto rostliny potřebují k růstu vodu.

Vodní stopa masa

1 kg hovězího = 15 400 litrů

1 kg vepřového = 5990 litrů

1 kg kuřecího = 4330 litrů

Na výrobu masa je potřeba několikanásobně více vody než na produkci stejného množství obilovin.

1 kg pšenice = 1300 litrů

1 kg sóji = 1800 litrů

Příklad hovězího masa v průmyslovém chovu: Býk před porážkou žije 3 roky a celou dobu musí být krmen. Pro získání 200 kg masa bez kostí, které pochází z jednoho býka, bylo zapotřebí 3 091 000 litrů vody (98 % této vody bylo potřeba na závlahu krmiva, 2 % na pití a čištění).

Zdroj: Hoekstra, Univerzita v Twente 2012

Bez vody nebude co jíst

 

Průměrný Evropan za den „vypije“ kolem 3000 litrů vody. Většinu ovšem nikdy nevidí. Přes 90 % této vody bylo potřeba na produkci jeho jídla. „Lidé, kteří chtějí snížit svoji spotřebu vody, by se měli kriticky podívat na svůj jídelníček, spíše než na svoji spotřebu vody v kuchyni, koupelně a na zahradě,“ říká profesor Arjen Hoekstra z nizozemské Univerzity v Twente, který je ředitelem výzkumného centra vodní stopy. Podle něj člověk, který nejí maso, spotřebuje v průměru o 36 % méně vody než ten, který ho konzumuje denně.
„Pokud bude pokračovat současný trend, kdy svět přejímá stravovací návyky Západu, nebudeme mít v roce 2050, kdy na světě bude žít 9 miliard lidí, dostatek vody na produkci dostatku potravin pro všechny,“ stojí v nejnovější zprávě Stockholmského mezinárodního vodního institutu. Nejvíce v současnosti roste spotřeba masa v bohatnoucí Asii. Číňané snědí v současnosti 52 kg masa na osobu a rok, tedy zatím ani ne dvě třetiny toho, co jí průměrný Evropan. „Je pozitivní, že Číňané, kteří byli doposud velmi chudí, si mohou dovolit nějaké to vajíčko a trochu masa a mléka, protože konzumovat živočišné bílkoviny je potřeba,“ říká zemědělský inženýr Marc Dufumier, který je vedoucím oboru srovnávacího zemědělství francouzského institutu AgroParisTech. Podle něj je spotřeba masa v Evropě a v USA příliš velká.
Podle švédské zprávy v současnosti získávají obyvatelé vyspělých zemí 20 % kalorií z potravin živočišného původu. Do roku 2050 se bude tento podíl muset snížit na 5 %. Na víc nebude na Zemi voda. Regiony, které budou trpět jejím nedostatkem, budou závislé na dovozu jídla v rámci dobře organizovaného a spolehlivého mezinárodním obchodu. Už v roce 2030 bude podle OECD v oblastech s obtížným přístupem k životodárné tekutině žít téměř polovina všech lidí.

Jídlo pro lidi, ne pro zvířata

Pokud by trend nárůstu konzumace masa pokračoval, pak by se podle odhadů jeho spotřeba oproti roku 2000 v roce 2050 zdvojnásobila.
V takovém případě by bylo potřeba nejen dvakrát více vody, ale také dvakrát více ploch pro pěstování krmiva pro hospodářská zvířata. Chybělo by tak místo, kde by mohla růst potrava přímo pro lidi – především obiloviny a luštěniny. Už dnes zaujímají pole s krmivy třetinu všech obdělávaných ploch světa.
 
„Mnoho lidí bude žít v ekonomicky vyšším standardu. A vyšší životní úroveň vede nezávisle na zemi nebo kultuře ke zvýšené poptávce po mase a živočišných výrobcích,“ říká švédský sociolog Sverker Jagers z Univerzity v Göteborgu a dodává: „Hrozí, že velké množství orné půdy bude využíváno na pěstování toho, co je ekonomicky výhodnější. To znamená krmiv pro zvířata a ne potravin přímo pro lidskou spotřebu.“ A to by ještě zhoršilo situaci hladovějících lidí ve světě. Těch je v současnosti téměř miliarda. Nejde ale jen o nedostatek stravy, ale o její složení, kdy chudí lidé jedí jednotvárnou stravu složenou například jen z rýže. „Podstatné je, aby se lidé v chudých zemích dostali alespoň k nějakému kousku masa a abychom my přestali plýtvat,“ vysvětluje Marc Dufimier.
Podle švédské zprávy je možností, jak zefektivnit využívání vody k pěstování potravin, přechod k téměř vegetariánské stravě. To se týká hlavně vyspělých zemí, kde se maso konzumuje skoro každý den. Potraviny rostlinného původu spotřebují až desetkrát méně vody. „K nasycení celého světa budeme potřebovat nový recept,“ varuje editor zprávy Anders Jagerskog. Řešení ale nemusí být hned se stát vegetariánem, napovídá úspěšná britská kampaň „Pondělky bez masa“. Může pomoci i neplýtvat jídlem, a tedy i v něm „skrytou“ vodou. Evropská unie v současnosti vyhodí přes 40 procent potravin.

Co jste nevěděli o mase:

* Na výrobu 1 živočišné kalorie je potřeba 3 až 10 kalorií rostlinných.

* Hlavní krmivem pro evropská i česká kuřata chovaná na maso je sója z Jižní Ameriky.

* V Brazílii a Argentině zaujímají sojová pole plochu větší než celé Německo.

* Kvůli pěstování sóji se kácí amazonský deštný prales a jsou vyháněni drobní farmáři. Ti končí ve slumech.

* Sója patří k nejvíce chemicky ošetřovaným plodinám na světě. Hnojiva z vody a půdy způsobují zdravotní problémy lidem v okolí plantáží. Mnoho z nich umírá také na rakovinu.

* Biomaso z českých farem je krmeno převážně biokrmivem, které je v naprosté většině českého původu.

* Z živočišné výroby pochází 18 % emisí skleníkových plynů vyprodukovaných lidskou činností. To je více než z automobilové dopravy na celém světě.