Jela jsem s ním za Soňou Šabackou, která cvičí pejsky u KK Zetor v Brně.
První hodina byla vlastně jen povídací, kdy jsem Soně popsala problém, se kterým se "pereme", jak ho řešíme, co děláme s Tobiškem. Dostala jsem několik užitečných rad, praxi jsem si mohla vyzkoušet hned u východu ze cvičáku. Musím tedy hooodně zapracovat, abych vůbec věděla, co s rukama, nohama, vodítkem, co se sebou :-D
Taky jsem si uvědomila, že mám u Tobiho špatně naučený povel "ke mně". Je to povel, který se musí dát jednou a neopakovat, aby si pes nezvyknul, že ho páníček bude přemlouvat. Proto se kolikrát po zavolání povelu musím kousnout do jazyka, abych už držela pusu. Ale na každou procházku teď chodím se zásobou vařeného kuřete. Po 1 dni metody, kterou nás Soňa naučila, jsem prošla park plný pejsků bez toho, aby Tobi zavrčel. Byla jsem neskutečně nadšená a pořád jsem!
Vrchol všeho bylo setkání s pudlem, na kterého Tobi normálně vrčí už z dálky. Chvilku se ježil a napínal, ale stačilo slovo a už byl klidný, nechal se od pejska očichat a nevšímal si ho... Zrovna pršelo a já jsem si zbytek cesty tančila v dešti a prozpěvovala oslavné písně :-D
Pro tuto část převýchovy se máme snažit vyhýbat situacím, kdy víme, že Tobi může vyjíždět (pes, větší smečka, hlučné děti) a při setkání se psem odvádíme Tobiho pozornost a spojujeme pohled na psa s pamlskem... Je to metoda na delší dobu, ale určitě není nijak přehnaně náročná. Vyhlídla jsem si v parku 2 akční psy na vodítku a šla jsem vedl nich. Psi bláznili a vyjížděli po Tobim, ten se ani nenaježil a jen je pozoroval. Majitelé hafanů z toho nebyli asi moc nadšení, ale já jsem byla opět velmi spokojená. Protože aby se Tobi mohl učit, potřebujeme cizí psy, které budeme moct z počátku pozorovat z povzdálí.
Co se koloběžkování týče - máme ze sebou teprve druhou jízdu. Tobi měl přes týden zažívací problémy, takže musel mít klidový režim a já jsem i tak dojela z Prahy až v pátek. Ale dnes jsme se hned ráno vydali na jízdu a máme za sebou krásných 4, 7 km, což je na druhý "trénink" hezký výkon a jsem na nás pyšná :) Tobiho jsem pořádně vyvenčila, takže se při běhu nesnažil stavět u každého obrubníku a ještě během jízdy jsme se stavili v parku, kde se očichal s parádní fenkou, která ho trošku prohnala po trávě a jeli jsme dál.
Pás na canicross zatím nemám a v dohledné době asi ani nebudu mít, protože stojí 600 kč. To je pro mě v nynější době částka obrovská (věřte nebo ne). Takže si musím počkat a šetřit. Bude se určitě hodit, protože Tobi občas zatáhne, když vidí psa a dnes jsem při jednom silném škubnutí měla opravdu co dělat, abych ten skok z koloběžky ustála. Ale doskočila jsem na obě nohy, tak to odnesla jen koloběžka, která se asi metr po mně skácela na bok :-D
Musím říct, že já a aerobní cvičení, to je něco. Ale vzhledem k tomu, že jsem vždy dělala sporty založené spíše silově a flexibilně, tak jsem ráda, že tak těch 5 km na začátek zvládnu ;)
 |
| ladynightshine.blogspot.cz/ |
night.shine
Žádné komentáře:
Okomentovat