Sama za sebe cítím obrovskou touhu a snahu udržet a zachovat
tradiční pojetí rodiny – matka+otec+děti.
V poslední době se ve světě začalo velmi bouřlivě diskutovat na téma „sňatky
homosexuálních párů a jejich touha adoptovat si dítě.“
Chtěla bych napsat, že ač jsem křesťanka, nemám nic proti tomuto soužití.
Rozvodovost „klasických párů“ je šílená.
Lidé se „berou“ – už jen to slovo se mi hnusí – jen z principu, buď kvůli
nátlaku rodiny, okolí nebo prostě jen nemyslí. A při první větší krizi se prostě rozvedou,
kolikrát nehledí na to, jestli mají děti nebo ne. Nakonec to dopadá tak, že
jsou děti stejně vychovávány jen matkou nebo jen otcem.
Proto se ptám. Když může dítě vychovávat jen matka nebo jen otec z rozvedeného
páru, co je špatného na tom, pokud se najdou 2 milující otcové nebo 2 milující
matky, které mají stejné možnosti pro to, aby dali dítěti z dětského domova
lásku a péči? Pokud jsou to slušní lidé se zaměstnáním,
s bydlením a sociální pracovník by uznal, že je v pořádku, aby
vychovávali dítě, proč by nemohli? Je lepší, aby bylo dítě vychováváno slušnými
homosexuálními rodiči, než aby bylo celé dětství v dětském domově.
Nechci tímto článkem říct, že teď se všichni odvrátíme od problému rozpadu klasických rodin a začneme podporovat jen gay páry a jejich sňatky. To ne, musíme bojovat a snažit se o podporu klasických rodin. Musíme se snažit, aby to, co je napsáno na vloženém obrázku, přestala být pravda, protože to, bohužel, pravda je :-( (Možná bychom měly prohlásit klasické manželství za nelegální. Nezdá se, že by mělo velkou úspěšnost) Snažit se o obnovu lásky mezi rodiči a dětmi. Jak je možné, že před 100 lety byl rozvod jedno velké tabu a dnes se každý rozvádí jak na běžícím páse? Lidé zlenivěli a stali se pohodlnými už ve všech oblastech svého života. Nezajímá je nic víc, než oni sami a kolikrát se proto ženou více za penězi, než za udržení rodinného štěstí a lásky. Ženou se za něčím lepším, přitom to nejlepší už mají doma.
Chtěla bych na závěr napsat. Nevzdávejte boj o svou lásku, které jste při svatbě slíbili, že spolu budete v dobrém i ve zlém. Nezahazujte při první krizi vše, co jste se snažili vybudovat během těch předešlých let. Pokud ta krize přijde, neřešte ji s kamarádem nebo kamarádkou, který/která vám přeci mnohem víc rozumí a naslouchá vám víc, než váš manžel/manželka. Nikdo jiný vám totiž tolik nerozumí jako váš manžel/manželka. Nikdo jiný vás tak nezná. Nebuďte zbabělci a sobci.
A neodsuzujte člověka, který se narodil s tím, že ho přitahuje stejné pohlaví. I takový člověk může být skvělý otec/matka a dát dítěti ten nejlepší start do života!
Bojujte za lásku, ať už je vysílána kýmkoliv. Bojujte za rodinou lásku a pohodu, protože v konečném důsledku, na ničem jiném vlastně nezáleží... :)
 |
| source |
Děkuji ti za tvoje články a jsem ráda, že jsem měla tu čest (byť jen virtuálně) tě poznat. Jsi tak tolerantní a laskavá. A pokorná. Tohel jsou vlastnosti, které se v dnešním světě často nevidí. Naprosto zde vystihuješ můj názor. Máme plné dětské domovy, ale přesto si většina z nás myslí, že je to lepší, než aby tyto děti vychovávali gayové nebo lesbičky. Proboha proč. Ke všemu si myslím, že by děti měly možnost vyrůstat tak v mnohem telorantnějším prostředí. Manželství (a vztahy všeobecně) odrážejí jen naší dobu. Vše se radši rovnou zahodí, než aby se to opravovalo. Vždyť to se přece nevyplatí. A ke všemu chceme vše zadarmo. Jenže vztah je práce, na něm se musí pracovat. Útěk není řešením. Na druhou stranu je nustno dodat, že dříve se lidé nerozváděly nejen kvůli morálce, ale také kvůli tomu, že jednostlivec neměl skoro možnost existovat, obzvláště ženy neměly šanci obstát samostatně. Tohle samozřejmě bylo děsivé obzvláště pro ženy, jejichž muži byli třeba násilničtí (tím jen chci říct, že ne vždy je rozvod nutně zlo). S emancipací také dochází též k vyšší rozvodovosti. Když si nevezmu generaci našich prarodičů, ale kouknu se ještě dále do minulosti, tak lidé se také nedožívali zdaleka tak vysokého věku, tudíž spolu nežily tolik let. Respekt patří právě generaci našich prarodičů, kteří se dožívají již vysokého věku a žijí spolu desítky let.
OdpovědětVymazatPotvůrko, celý den přemýšlím, jak ti tady vyjádřit svůj vděk za tvou pochvalu. Jak jsem to ráno četla, úplně se mi rozbušilo srdce, protože ty jsi v psaní článků má obrovská inspirace a vzro a takvá pochvala od tebe, to je jako sen :) Děkuji a omlouvám se, jestli zním moc pateticky, nejde mi to napsat jinak :)
OdpovědětVymazatSouhlasím s tím, že někdy je rozvod lepší, než aby spolu manželé zůstali. já sama jsem z rozvedené rodiny a jsem ráda, že mě vychovávala jen maminka a od otce odešla. Na druhou stranu znám paní, která byla manželem bita, kolikrát musela sebrat děti a utéct z domova. Ale nevzdala to, vyléčila ho z alkoholismu a jsou spolu snad 40 let a zůstali spolu. Tím, že to s ním nevzdala, tak ho vlastně zachránila, protože by jinak skončil buď v léčebně nebo v kriminále. Ona sama mi o tom vyprávěla, že každý má v životě nějaký svůj kříž, který má nést, aby jeho cesta nebyla tak hooodně jednoduchá. A že ona věří, že když překonala to těžké období, tak už ji nemůže nic překvapit :)
Jako vždycky perfektně napsaný článek! Vlastně se vším, co v něm píšeš souhlasím :-)
OdpovědětVymazatjanča